Na fotografii je mezi nacistickými pohlaváry označen Otto Christian von Hirschfeld. Od října 1938 zastával v Moravském Berouně funkci landráta – tedy v podstatě hejtmana okresního úřadu.
„Když Hitler napadl Polsko, byl Hirschfeld převelen na toto území. V Polsku je nechvalně známý jako iniciátor inowroclavského masakru,“ uvedl k fotografii archivář Branislav Dorko.
TEĎ BUDEME STŘÍLET POLÁKY
Hirschfeld, vzděláním právník, si užíval svou moc. Uniforma útočných oddílů SA mu dala oprávnění rozhodovat o osudech, životě i smrti významných lidí. Pod jeho velením v Inowrocławi probíhalo zatýkání Poláků z řad politických, ekonomických a intelektuálních elit.
V neděli 22. října 1939 Hirschfeld vyrazil na lov s místním esesákem Hansem Ulrichem Jahnzem. Řádně se při tom opili. "No, teď budeme střílet Poláky," prohlásil Hirschfeld o půlnoci, když si vzpomněl, že má na stole seznam se jmény 65 Poláků odsouzených k trestu smrti. Jeho úkolem bylo dohlédnout, aby za dva dny proběhly popravy vězňů podle říšských zákonů.
KRVAVÁ NEDĚLE
Opilí kumpáni Hirschfeld a Jahnz dorazili do vězení v Inowrocławi kolem půl jedné ráno. Nechali vyvést vězně ze seznamu na dvorek a nařídili dozorcům je postřílet. Protože dvůr nebyl osvětlený, střelba probíhala za svitu baterek. Část improvizovaných poprav Hirschfeld s Jahnzem provedli vlastnoručně. Výborně se bavili tím, že správce věznice nestíhá vyplňovat jména mrtvých do kolonek.
Během incidentu, který Poláci znají pod názvem „krvavá neděle v Inowrocławi“, bylo zabito 56 vězňů. Mezi zastřelenými byl i předválečný primátor Inowrocławi a řada významných osobností. Opilý Hirschfeld zároveň 34 vězňů propustil na svobodu. Některé před tím nechal zbičovat.
PŘED NĚMECKÝM SOUDEM
Zpráva o masakru se rychle rozkřikla. „Vyšším šaržím by v té době takové jednání možná prošlo, ale zpráva o masakru v Inowrocławi se provalila do zahraničí. Pachatelům přitížilo, že jejich zločin byl využitý propagandisticky. Byl prezentován jako typický příklad chování Němců v Polsku,“ vysvětlil archivář Branislav Dokro, proč byl Hirschfeld postaven před německý soud a vyloučen z SA. Jahn se hájil, že jen plnil rozkazy. Hirschfeld nemohl popřít, že svévolně nařídil vykonat popravy předčasně, improvizovaně a nelegálně.
„Hirschfeld byl potrestán až nečekaně přísně. Dostal 15 let. Měl být tedy vězněn až do konce války, ale v březnu 1941 byl Hitlerem omilostněn a posléze údajně zemřel za nejasných okolností,“ uzavřel Dorko povídání nad fotografií v kronice z Moravského Berouna.