Tehdy šlo o novinku, u které nikdo ani netušil, jak dopadne. Dáša Sližová začala od farností. „Myslela jsem, že kněží čekají s otevřenou náručí, až je nějaké děvče z Charity zaúkoluje, aby s radostí a nadšením hned po Vánocích vybírali peníze na Charitu. Kněží se však obávali i toho, že by svátek Tří králů mohl být zneužit jen k dalšímu vybírání peněz,“ vzpomíná Dáša Sližová.

V prvních letech byla Tříkrálová sbírka neznámým pojmem, ale lidé byli tehdy přece jen o něco otevřenější a důvěřivější, než jsou dnes. Vstřícnější byli v obcích než ve městě.

„Chodila jsem první roky koledovat do panelových domů v centru Opavy. První rok nám otevřela sotva čtvrtina obyvatel, ale další roky už přibývali. Každému jsme museli vysvětlovat, kdo jsme a co jim vlastně chceme. Když viděli, že je v první řadě chceme obdarovat a popřát jim, byli vstřícnější. A když pak začaly děti, zvláště ty malé, zpívat, nebo někdo zahrál na housle, flétnu nebo kytaru, zazpívali si s chutí s námi,“ připomíná si Dagmar Slížová nelehké začátky Tříkrálové sbírky, kterou měla na starost tři roky.

NEDŮVĚRU VYSTŘÍDALO POHOŠTĚNÍ

Počáteční nedůvěra a obava lidí z otevření dveří bytů neznámým návštěvníkům se po několika letech vytratila a mnozí se sami ozývali s tím, že se na návštěvu koledníčků těší.

„Zvláště starší lidé si kromě peněz do pokladničky chystali pro malé koledníčky už dopředu dobroty. Někdy jsem měla pocit, že je čokoládami, oplatky, bonbony tak trochu rozmazlují. Ale teplý čaj přišel v mrazech zase velmi vhod,“ míní paní Sližová.

Málo movití dávali podle jejích zkušeností peněz do pokladniček víc a mnohem ochotněji něž ti movitější a ještě se omlouvali, že víc už nemají.

„Jen doufám, že se z Tříkrálové sbírky nevytratí to, co je jí vlastní – přání pokoje a možnost udělat dobrý skutek. Je na rozhodnutí každého, jestli se do ní zapojí nebo nezapojí. Třebaže dnes už v opavské charitě nepracuji, stále sleduji, jak se jí daří. Působila jsem v ní dvacet let a přirostla mi k srdci,“ dodává Dagmar Sližová, která v současnosti pracuje v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa, patřící Charitě Rajhrad.