Pracovní úraz se stal v šachtě, která je v posledních dnech zkoušena opakovanými otřesy.
"K události došlo v 8.10 hodin na překopu ve 3. důlním patře, kdy došlo k uvolnění horniny, která zranila zaměstnance dodavatelské společnosti SDP. Zasahující lékař Hlavní báňské záchranné stanice rozhodl pro podezření na možné vnitřní zranění o urychleném transportu pacienta do nemocnice. Okolnosti pracovního úrazu vyšetřuje odborná komise," sdělil Deníku mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Krátce po 9. hodině byl horník naložen na palubu vrtulníku krajské záchranné služby a přepraven do Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě.
"Letečtí záchranáři zasahovali na Karvinsku u zraněného horníka po částečném závalu v černouhelném dole v katastru obce Stonava. O spolupráci při transportu pacienta byli prostřednictví zdravotnického operačního střediska ZZS MSK požádáni báňskou záchrannou službou asi deset minut před devátou hodinou ranní. Po vyproštění, ošetření a podání léků přímo na místě události v podzemí hlubinného dolu, byl zraněný šestačtyřicetiletý muž evakuován na povrch. Zde si jej do své péče převzali letečtí záchranáři. Fixačními pomůckami znehybněného pacienta následně s podezřením na otřes mozku a zlomeniny v oblasti pánve šetrně transportovali do fakultní nemocnice v Ostravě, kde jej do další péče předali zdravotníkům tamního urgentního příjmu," informoval mluvčí záchranné služby Ladislav Lang.
Důlní otřesy
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.
Více informací o důlních jevech najdete ZDE
Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.