Záchranáři - InfografikaZdroj: DeníkPřežil jenom zázrakem: při práci na pile se mu totiž do srdce zabodla obrovská tříska. „Nebýt bleskové pomoci záchranářů, kteří sedmadvacetiletému pacientovi odsáli krev z osrdečníku, muž by tady zřejmě nebyl,“ vzpomíná na zásah kardiochirurg Vilém Bruk. Kolegové prý tehdy vyřešili situaci na výbornou.

Mladá krev chybí

Neobvyklý případ z Olomoucka ukazuje, jak mohou být záchranáři důležití. Přesto se jejich počty rychle tenčí: stejně jako lékaři v jiných oborech totiž stárnou a mladou krví se je nedaří nahradit. Třeba podle čerstvých dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky už má pětina českých lékařů-záchranářů na krku dokonce šedesátku.

„Nejhůř jsou na tom samozřejmě příhraniční oblasti. Tam už mají ředitelé problém obsadit všechny směny,“ potvrzuje šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky Marek Slabý.

Jde pode něj hlavně o Jihočeský, Ústecký či Zlínský kraj, kde už se průměrný věk lékařů přehoupl přes padesát let. Potíže ale hlásí i Vysočina.

„Rande“ s pacientem

Kraje už proto vymýšlejí alternativy, jak službu pacientům zajistit. „Tam, kde to jde, se záchranky snaží nedostatek vyrovnávat aspoň posilami z nemocnic a soukromých praxí,“ vyjmenovává Slabý. Mezery se ale zacelit nedaří.

„V řadě regionů proto zavedli takzvaný systém rendez-vous. To znamená, že za záchrankou jede v malém autě ještě i lékař, který na místě pacientovi podá léčiva, stabilizuje ho a poté ho nechá odvézt do nemocnice, zatímco on sám je volný pro další využití,“ popisuje Slabý.

Takto prý může jeden lékař pendlovat třeba i mezi pěti různými posádkami. Větší důraz se ale klade i na vzdělávání nelékařů. „Ti už jsou dnes schopni zvládnout většinu úkonů sami. A pokud ne, umí aspoň vytvořit časovou rezervu pro příjezd lékaře,“ říká Slabý.