V srpnu letošního roku nastoupil na místo ředitele ostravské policie René Dočekal (50 let). Naposledy působil jako zástupce ředitele pro výuku a výcvik Vyšší policejní školy a Střední policejní školy v Holešově. Dočekal v řadách policie slouží od roku 1992.

Většinu času strávil v Ostravě, kde mimo jiné zastával pozici zástupce ředitele pro trestní řízení.

S ostravským policejním ředitelem jsme si povídali o jeho dosavadním působení, o změnách i aktuální metylalkoholové kauze.

Nelze nezmínit kauzu, která v současné době hýbe společností metylalkohol. Podílí se ostravská policie na objasňování rozsáhlých otrav metylalkoholem?

Samozřejmě. Mohu vás ubezpečit, že ostravská policie do této kauzy dělá velmi intenzivně. Vše koordinujeme s celorepublikovým týmem.

V Ostravě byl zatčen muž, který tvořil důležitý článek celého řetězce. Do Ostravy ho ale přijela zatknout zlínská policie. Věděli jste o této akci, nebo to byla „zlínská partyzánština"?

Rozhodně bych se vyvaroval označení „zlínská partyzánština" a podobně. Obecně platí, že pokud například ostravská policie dělá do nějaké věci a v rámci toho se provádí domovní prohlídky mimo Ostravu, tak je děláme my. Protože je to nás případ. A platí to samozřejmě i opačně.

Stále jste mi ale neodpověděl, zda jste o akci zlínských kolegů věděli.

Na to mohou odpovědět opět obecně. V policii jsou mechanismy, které zajišťují, aby policisté, pakliže se dělá nějaká akce většího rozsahu v jejich místě, byli o tom informováni. Jinými slovy, aby se například nestalo to, že nějaký republikový útvar bude dělat akci na nebezpečného pachatele, který má být ozbrojen, a policie v daném místě o tom neví a může si myslet, že tam chce někdo někomu ublížit. Prostě aby se ty policie nakonec nepostavily proti sobě.

Přejděme nyní k vašemu působení. Na postu ředitele ostravské policie jste zhruba dva měsíce. Jak byste ohodnotil ostravské policisty?

Vždycky tu byli, jsou a nadále i budou profesionální policisté.

Posledních několik let jste působil v holešovské policejní škole. Co se za tu dobu u ostravské policie změnilo?

Největší změnu vidím v přístupu policistů k lidem, zejména obětem trestných činů. Souvisí to i s projektem P1000, což laicky řečeno bylo vytvoření vlídného a příjemného prostředí v policejních služebnách.

Do služeben většinou chodí lidé, kterým se něco stalo. Mají za sebou traumatizující zážitek a čekají, že jim pomůžeme. Pokud ale vejdou do místnosti s mřížemi, která spíše připomíná vězení, je to pro ně stresující. Problémy to dělalo i nám.

My totiž pracujeme s informacemi, které nám oběti mohou dát. Jenže v takovém prostředí jsme je někdy obtížně získávali. Rekonstruované služebny působí vlídně a civilně, a to nejen v Ostravě.

Že jsou lidé spokojenější, si myslíte, nebo to víte?

Máme zpětnou vazbu, například přes Bílý kruh bezpečí, což je organizace pomáhající obětem trestných činů. Od pracovníků Bílého kruhu víme, že jejich klienti oceňují, jak se k nim policie chovala.

Změnili se i policisté?

Na to jsem již vlastně odpověděl. Myslím, že ano. Jejich přístup k lidem je vstřícnější. Již nejde jen o vyřešení případu, i když to je samozřejmě to hlavní. Důležitá je i pomoc a ohleduplné chování k těm, kterým se něco nepříjemného přihodilo.

V řadách policie slouží stále více mladých lidí, kteří nastoupili po masovém odchodu starších policistů. Je to nová generace vyrůstající těsně před rokem 1989 nebo po něm. Jací jsou?

Jsou trochu jiní, než jsme v jejich věku byli my. Nejsou horší ani lepší, prostě malinko jiní. Tato generace vyrostla v době, kdy je kladen důraz na uplatnění svých práv, což je dobře.

Když to beru podle sebe, já jsem vyrostl v době, kdy na prvním místě bylo slovo povinnost. Člověk ani nepřemýšlel, že by některé věci musel či nemusel dělat. Řekli nám a my to udělali. Nová generace se více zajímá o to, na co má právo a zda jsou jejich práva dodržována. A to je v pořádku.

To vypadá, že je více než povinnosti zajímají práva…

To zase ne. Jsou pracovití. Dobře vědí, jaké povolání si vybrali. Jestliže tuto práci chcete dělat, tak jí musíte dávat více, než je to v jiných profesích. Více myslím v tom smyslu, že se jí musíte věnovat tehdy, když je to potřeba. Pachatelé totiž nemají pracovní dobu. Oni nám nedělají pondělí až pátek od šesti do čtrnácti nebo od sedmi do patnácti hodin.

Když policista chce objasnit případ, vypátrat pachatele, tak na tom často dělá více, než musí, a nepočítá každou hodinu. A to policisté dobře vědí a dělají to.

Policejní práce je pro ty, kteří mají rádi trochu vzrušení a změny. Každý den je jiný a vy nevíte, co vám přinese. Možnost uplatnit kreativní myšlení, možnost samostatného rozhodování je tady vysoká.

Co v současné době schází policii nejvíce?

Stabilita. Aby policista svou práci mohl dělat efektivně, potřebuje určitou míru jistoty a stability. Byl bych rád, kdyby se už konečně řeklo, že například v horizontu čtyř pěti let bude situace u policie taková a taková. Ale my se každým rokem bavíme o tom, jaká bude rozpočtová kapitola ministerstva vnitra, kolik z toho půjde na policii.

Lidé jsou zahlcováni různými katastrofickými vizemi a to je odvádí od tahu na branku. Policista by neměl řešit, jestli bude mít na zaplacení průměrného bydlení a na krytí základních životních potřeb. Policista potřebuje stabilitu, to je pro něj i jeho práci nesmírně důležité.

Ostrava svou kriminalitou převyšuje zločinnost v některých krajích. Může to být dáno zdejšími sociálními problémy?

To je spíše otázka pro sociology. Svou roli ale zřejmě sehrává vysoká nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji. Je logické, že se to všechno projevuje na kvalitě života v regionu. Má to i vazbu na sociálněpatologické jevy určitých skupin obyvatel. Ať už mluvíme o kriminalitě nebo porušování veřejného pořádku. Lidé chtějí z něčeho žít. A prostředky na obživu někdy shánějí způsobem, který je na hraně legality, mnohdy ji i překročí. A tady je ten problém.

Co s tím?

To už je otázka pro někoho jiného. My řešíme jen důsledky, ne příčiny. To už musí někdo jiný…