„V zahraničí dešťové záhony využívají už zhruba dvě nebo tři dekády. U nás je to zatím v plenkách. Před dvanácti lety mě do toho uvrtal kamarád a mně se to velmi zalíbilo. Dešťový záhon je totiž skvělou alternativou k tradičnímu jímání dešťovky,“ říká Jaroslav Kašpárek. Dodává, že nejlepší na tom je, že nepodléhá ani vodoprávnímu, ale ani stavebnímu úřadu. Navíc pro kolaudaci novostavby musíte mít vyřešené hospodaření s dešťovou vodou.

Zahrada, co zadrží vodu:

Zdroj: Youtube

Češi pro řešení formou dešťových záhonů ale zatím podle Jaroslava Kašpárka nemají moc velké pochopení. „Jako první mi lidé argumentují tím, že budou mít na zahradě zdroj komárů. Není to pravda, protože voda se stihne vsáknout do pěti až šesti dní, kdežto komáří larvy se líhnou deset až třináct dní,“ dementuje mýty Jaroslav Kašpárek.

Jaroslav Kašpárek se věnuje živým vrbovým stavbám a bioklimatickým zahradám a dešťový záhon chápe jako součást komplexního řešení.

Vody je málo a bude hůř

„Voda není a situace se bude zhoršovat. Vidíme to na rekordním suchu, které zasáhlo téměř celé území České republiky. Lidi to neřeší, a potom budou brečet, že ve studni nebudou mít vodu. Všichni jsou hluší a nechtějí udělat vůbec nic. Přitom je to nestojí moc. Mohou si záhon vykopat klidně ručně a udělat něco málo pro přírodu. Budou mít krásný prvek v zahradě a navíc pomohou spodní vodě,“ říká se zápalem Jaroslav Kašpárek.

Každé jablko je potřeba utrhnout se stopkou. Pokud sbíráte pouze samotný plod, je chybějící stopka vstupní bránou pro plísně.
Šéf ovocnářů radí: Udělejte toto a budete mít šťavnatá jablka až do jara

„Aby to správně fungovalo, musíte vyhloubit jámu, kterou vysypete štěrkem frakce například 8-12 nebo 4-8 milimetrů. To záleží na tom, co na záhoně chcete vysázet. Štěrkem se díra vyplní zhruba z poloviny, na něj se poté položí netkaná textilie, trocha písku a na závěr substrát čili normální obyčejná hlína. Může to být, pokud ji máte pěknou i ta, kterou jste předtím vykopali,“ vysvětluje Jaroslav Kašpárek způsob výstavby.

Důležitá je velikost záhonu

Důležité podle Jaroslava Kašpárka je, aby dešťový záhon měl rozlohu jedné třetiny obsahu střechy. To znamená, že na střechu 120 metrů čtverečních tedy budete potřebovat zhruba 40 metrů čtverečních dešťového záhonu. Do něj jednoduše svedete vodu třeba trativodem nebo pomocí zatrubnění.

Pokud nemáte vyloženě jílovitou půdu, bude se voda postupně vsakovat u vás na pozemku.

Víte, že dešťovou vodu nemusíte řešit pouze jímkou, zakopanou pod zem, ale třeba dešťovým záhonem?Víte, že dešťovou vodu nemusíte řešit pouze jímkou, zakopanou pod zem, ale třeba dešťovým záhonem?Zdroj: se svolením Věry Dvořákové

„Máme dešťový záhon poměrně malý kvůli nedostatku místa. Má asi 1 x 0,5 metru plus výsadba kolem. V přírodních zahradách dbáme na zadržování vody a jednou z možností je budování dešťových záhonů,“ říká Věra Dvořáková z Klatov.

Vrba, letničky i bylinky

„Zvolit můžete libovolnou úpravu svého dešťového záhonu. Mohou to být kameny i rostliny, které zvládnou zamokření a zároveň jim nevadí sucho. Zpravidla jsou to keře, nebo stromy, jako je vrba. Vysadit můžete i některé letničky, trávy nebo bylinky. Škála je poměrně široká a záleží na každém jednom člověku, jestli je ochoten se o záhon starat, nebo ho chce nechat na divoko,“ vysvětluje Jaroslav Kašpárek.

V zahraničí podle něj dešťový záhon většinou umísťují na předzahrádkách, takže jde o reprezentativní prostranství. Vrby si  můžete natrhat u rybníka či potoka a sami si je vypěstovat, nebo pro výsadbu zavítat do hobbymarketu.

Dešťový záhon se může při větším dešti zaplnit vodou.Dešťový záhon se může při větším dešti zaplnit vodou.Zdroj: se svolením Věry Dvořákové

„U nás máme kosatec bílý, žlutý a sibiřský, denivky a kontryhel měkký. Dají se ale zasadit i další druhy rostlin, různé druhy travin a z domácích například kyprej,“ říká o své výsadbě Věra Dvořáková ze spolku Barevná zahrada.

Levný způsob jímání dešťovky

Zajímavá je také finanční náročnost tohoto způsobu jímání dešťové vody. Řešení je opravdu laciné a je zdaleka levnější než klasická jímka.

„Bagr si účtuje zhruba 850 Kč za motohodinu, jámu vyhrabe za tři nebo čtyři hodiny, včetně rozprostření zbylé zeminy. Takže jsme na nějakých třech tisících korunách. Jako drenážní vrstvu můžete použít makadam, tuna vychází asi na dvě stovky. Pokud tam uložíte 5 tun máte to za tisíc korun. Zvolit ale můžete i materiál, který je ve vaší lokalitě nejdostupnější. Netkaná textilie stojí asi dvě stě korun, písku bude stačit zhruba 10 cm a vrátíte tam hlínu,“ počítá náklady Jaroslav Kašpárek.


Nahrává se anketa ...

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová