Kliknutím zvětšíte„Ve Frýdku-Místku provozujeme nejnáročnější, a taky nepochybně nejúčinnější formu otužovaní, a to zimní plavání. Otužovat se dá i sprchováním, nebo třeba vhodnou volbou oblečení na ven,“ uvedl Otakar Zemek, který organizuje otužilecké plavání ve Frýdku-Místku.
„Společné otužování jsem začal organizovat proto, že jsem se s rodinou přistěhoval do Dobré, a široko daleko nic podobného nebylo. Byl jsem zvyklý na společné zimní plavání, na skvělou partu lidí, která se kolem toho časem udělá, a chybělo mi to. Zároveň mi chyběla práce s nováčky, kteří chtějí začít a neví kde, s kým, jak,“ pokračoval.
„Věděl jsem, že lidi k zimnímu plavání umím přitáhnout a motivovat, tak stačilo už jen najít správné místo a začít tam pravidelně chodit. Nejprve jsme jezdili jen ve dvou s kamarádem z Dobré Martinem Tvardekem. Teď se nás tam běžně sejde 30, ale taky 50 najednou,“ poznamenal Zemek.
A proč k pravidelnému společnému otužování vybral právě Staroměstský jez? „Po pěkně provedené rekonstrukci byl na tento sport jako dělaný. Je tam bezpečná část, bazén, kde každý stačí, oddělená od hlavního toku řeky Ostravice. Takže se člověk může bezpečně smočit, i když by to zvýšený průtok vody jinde nedovolil,“ vysvětlil organizátor společného otužování ve Frýdku-Místku, který se nestačí divit, jak rychle se rozrůstá členská základna otužilců ve městě.
„Před rokem byl úspěch, když se nás sešlo deset, a to byli převážně lidé, kteří už měli zkušenosti, jen neměli s kým chodit. Čím víc nás tam lidi viděli, čím víc příspěvků se objevilo na Facebooku, tím větší zájem byl a vlna zájmu rozhodně neopadla,“ zdůraznil Zemek. „Víc než sto nás chodí plavat pravidelně (ne najednou, mnozí pracují třeba na směny, jdou plavat, když můžou.) Tenhle sport má velké procento těch, kteří to zkusí jednou, dvakrát, a nevydrží. Je to významný krok ven z komfortní zóny a není to nic pro bábovky,“ upozornil.
Spousta lidí vymýšlí mýty. Přitom stačí vlézt do vody a plavat
Zájemců o společné otužování je ve Frýdku-Místku čím dál víc a není výjimkou, že Otakar Zemek v sobotu proškolí a následně jde do vody s šesti či sedmi nováčky.
„Budoucí otužilec se často ptá, jestli může začít hned, nebo musí čekat na podzim, jakou potřebuje přípravu, jak se pak zahřát. Na většinu otázek mám jasnou odpověď. Ty, které se opakují pořád dokola a je dobré na ně znát odpověď, jsem sepsal a jsou k dispozici na našich webových stránkách. Nejsem ale líný, a tak, když se někdo zeptá, rád mu to znovu zopakuji,“ ubezpečil.
A čeho především by se měli vyvarovat začínající otužilci? „Rozhodně by nikdy neměli chodit plavat sami. Důležité je najít si velkou skupinu, malé téměř nikdy nefungují a samovolně zaniknou během jedné, dvou zim. Musí mít jistotu, že ve stanovený čas nepřijdou k vodě sami,“ přiblížil Zemek. „Začátečníci si vždycky mají nechat poradit, nevymýšlet vymyšlené a zpočátku být ve vodě kratší dobu, než si myslí, že snesou.“
Základem je postupnost, pravidelnost a soustavnost. „Pokud si dáte lahev vína a skočíte do ledové řeky, nejste otužilec. Tím jste, až když chodíte plavat pravidelně, střízliví, zimu za zimou,“ řekl Zemek a dodal, aby se začátečníci vyvarovali špatných rad. „Například, i když vám budou říkat, že je skvělé plavat každý den, není to pravda. Můžete si ublížit. Ne každý, kdo dává moudra na Facebooku, má pravdu,“ upozornil.
Otakar Zemek patří mezi zkušené matadory. Otužuje se už deset let. I když tenkrát začal tak trochu náhodou, když si po běhu v únoru, kdy bylo deset stupňů pod nulou, omýval nohy ve Vltavě, která měla asi jeden stupeň. „Přišly tři pěkné paní a říkají, pane, vy v té vodě i plavete? Tak jsem se svlékl a skočil tam. Ten pocit skutečně nezapomenu, byl skvělý, a od té doby plavu třikrát týdně. A skvělý pocit je to pokaždé. S řekou se máme rádi,“ poznamenal s úsměvem.
Jenže za tu dobu se otužování hodně změnilo. „Objevilo se mnoho chytráků, kteří si na otužování postavili živobytí. A tak lidem vykládají o tom, jak jsme každý výjimečný, jak je třeba speciálně dýchat, hýbat se, meditovat. Pravda je taková, že nic z toho není třeba. Stačí vlézt do vody a plavat. Jenže na poučce „vlez tam a plav “ nepostavíte třídenní kurz za tisíce. Plavání s námi je zdarma,“ řekl.
Někteří nemají rádi horko. Upřednostňují chlad
Mezi pravidelné frýdecko-místecké otužilce patří také Tomáš Chlebek, který s otužováním začal sprchováním studenou vodou.
Kamarádka Jana Tesařová, spolužačka ze sportovního gymplu, mi řekla, že voda v řece mě krásně obejme. Přihlásil jsem se přes Facebook do skupiny Otužilci Frýdek-Místek. 13. ledna 2020, díky správným instrukcím Otakara Zemka a Richarda Mrozka, jsem vešel poprvé do ledové řeky. I když jsem si chvíli myslel, že se jdu jen podívat. Nebyla to žádná legrace. Vydržel jsem asi 30 sekund. Lidé, kteří mají zkušeností s otužováním, vás vedou tím správným směrem. Důležitá je pravidelnost, třikrát týdně. My chodíme v pondělí, středu a v sobotu,“ řekl Tomáš Chlebek.
„Není to o tom, že dnes už ve studené vodě vydržím čtyři až pět minut, dělám to proto, že mám z toho super pocit. Stojí to přemlouvání svléknout se do plavek, vejít do řeky a potom se obléknout ve větru a počasí, které není zrovna letní,“ podotkl. „Endorfiny a euforii, která vás opravdu obejme, vám nikdo nevezme. A co je třešničkou na dortu? Samotný běh po otužování. Jdeme si společně zaběhat, aby se nám rozproudila krev v žilách.“
To Martin Tvardek se otužuje z toho důvodu, že nemá rád horko. „Několikrát jsem se sám sebe ptal, co mě vedlo k tomu začít se otužovat. Sám nevím, ale nejspíš to bude tím, že nemám rád horko. Mám raději spíše chlad. Navíc pravidelným otužováním na sobě pociťuji, že se mi zvýšila imunita. Když se ponoříte do ledové vody, která má osm stupňů nebo méně, vnímáte všechno jinak. Zjednodušeně řešeno se soustředíte jen na to, abyste to přežili. Vyčistíte si tak hlavu,“ nastínil Martin Tvardek. „Míval jsem celoročně letní rýmu, kterou jsem odboural pravidelným otužováním. Lidé, kteří jsou náchylní na opary, mohou tento problém rovněž odbourat otužováním,“ dodal.
I on už patří ke zkušeným otužilcům, takže v ledové vodě vydrží i několik minut. „Pokud si zvyknete na vodu, která má dvanáct nebo deset stupňů, nejnáročnější jsou první dvě minuty. Když je člověk vydrží, pak může ve vodě zůstat klidně i deset nebo patnáct minut,“ popsal. „Zásadní zlom pak nastává, když teplota vody klesne pod pět stupňů. Kdo je ale zvyklý, vydrží bez problému stejně dlouho i v tak studené vodě.“
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
