„V podstatě ze dne na den jsem z plného zdraví spadla do naprosto šíleného stavu. Měla jsem velké křeče v břiše, bolesti a k tomu se přidal krvavý průjem, který mne přepadal i 30x za den. Téměř jsem nespala, nemohla jsem jíst, zhubla jsem. Praktický lékař mě poslal na infekční, tam ale nic neobjevili. Absolvovala jsem prohlídky na gynekologii a chirurgii, odkud mě lékař poslal na gastroenterologii, kde provedli kolonoskopii. Až tam zjistili, že mám silný zánět a střevo v tak špatném stavu, proto raději ukončili vyšetření ve 40 cm, aby ho nepoškodili.“

Kvůli koronaviru se po rouškách a respirátorech v lékárnách jen zaprášilo.
Roušky jsou účinnější, než se myslelo. Mohou mít efekt podobný očkování

Později, při hospitalizaci, lékaři vyšetření zopakovali a zjistili rozsáhlý zánět v celém tlustém střevě, které už prakticky nefungovalo, a potvrdili diagnózu ulcerózní kolitida. „Na jednu stranu jsem byla ráda, že konečně vím, co mi je. Po měsíci a půl v bolestech a s průjmy už jsem byla opravdu zoufalá. Na druhou stranu to pro mě byl celkem velký šok, když jsem se dozvěděla, že mám v tak mladém věku nevyléčitelnou střevní nemoc a že se budu muset celý život omezovat v jídle, brát léky a možná budu muset podstoupit operaci, kdy přijdu o celé tlusté střevo,“ vysvětluje Lenka.

Počty

V Česku nyní žije asi 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu.

Počet lidí se střevními záněty každoročně o 4–5 % vzroste.

Nemoc obvykle propuká mezi 20. a 40. rokem života, ale častá je i u pacientů nad 50 let.

Ženy bývají postiženy o něco častěji než muži.

Nemoc se objevuje také u dětí.

Nejprve Lenka dostávala vysoké dávky kortikoidů a imunosupresiva, aby se dostala z akutní fáze nemoci. Poté jí lékaři dávky snižovali a po roce nasadili biologickou léčbu.

„Jsem teď na třetím typu biologického léku, protože první dva mi vždy po čase přestaly účinkovat. Docházím jednou za šest týdnů na infuze, období vzplanutí nemoci mívám jen cca 1–2krát za rok, často však přetrvává významná únava a občas se objeví i mimostřevní projevy nemoci, například na kůži nebo jako bolesti kloubů,“ popisuje mladá žena.

Od roku 2009 byl Lence přiznán částečný invalidní důchod. V současnosti je na mateřské dovolené s dvouletou dcerou.

„Z příběhů jiných pacientek s ulcerózní kolitidou jsem tušila, že otěhotnění nemusí být snadné. Po třech mimoděložních těhotenstvích a odoperovaných vejcovodech bylo jedinou možností, jak otěhotnět, podstoupit s partnerem umělé oplodnění. A po několika pokusech to vyšlo,“ usmívá se.

Naše klouby potřebují přiměřený pohyb a výživu - a včera bylo pozdě.
Když klouby vrzají. Ze "stávky" se mohou stát nenávratné problémy

Od roku 2014 se Lenka angažuje v pacientské organizaci Pacienti IBD z. s., která pomáhá lidem s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. S kolegy pořádají semináře, konference, informují pacienty o novinkách v léčbě, provozují poradnu, organizují osvětové akce a kampaně, ve spolupráci s lékaři vydávají tištěné publikace a letáky. Za dobu, co má Lenka ulcerózní kolitidu, medicína udělala velký pokrok.

Dnes mohou lékaři pacientům nabídnout moderní léky, a to jak biologickou léčbu, tak tzv. biosimilární léky, které léčbu zlevnili a zpřístupnili většímu počtu pacientů. „Ze zkušeností pacientů, se kterými se v naší organizaci setkávám, vím, že u nových léků pacienty tolik netrápí nežádoucí účinky a dochází poměrně rychle ke zklidnění zánětu. Díky novým operačním metodám nemusí mít čím dál víc lidí po odstranění střeva vývod jako trvalé řešení.“

Názor lékaře

Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. (přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a 1. místopředseda České gastroenterologické společnosti)

Díky screeningovým programům se nám podařilo seskočit z nelichotivého 1. na 26. místo v úmrtnosti na rakovinu kolorekta ve světě, ale roste nám počet těch, kteří bojují se střevními záněty. Zvyšuje se také množství lidí trpících celiakií. Je jich dvakrát více než před 20 lety – tedy 60 000.

Návštěva očního lékaře
Lidé jdou na oční, až když je zle. Kontroly budou častější

Vše má, kromě genetických faktorů, společný jmenovatel – životní styl. Kondice střeva se přímo odráží na zdravotním stavu celého těla. Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, ve kterém žijeme.

Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, jako centrály veškeré imunity, neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie.

Informace o nemoci

* Jedná se autoimunitní typ zánětu tlustého střeva, který je nevyléčitelný.

* Nemocným pomáhá biologická léčba, která byla ještě před pár lety velmi drahá, a tedy pro část potřebných zcela nedostupná. 

* V některých případech je definitivním řešením radikální chirurgický výkon.

* Ulcerózní kolitida obvykle začíná postižením konečníku a následně se šíří v tlustém střevě. Poškozuje střevní sliznici, na jejímž povrchu způsobuje vředy, které mohou vylučovat krev a hnis.

* Nemoc se projevuje bolestmi břicha, častými průjmovitými stolicemi s příměsí krve.

* Průběh nemoci je charakteristický střídáním klidných bezpříznakových období (tzv. remise) s fázemi aktivní nemoci (tzv. relaps).

Virus může zapříčinit jak akutní, tak chronickou infekci.
Tichý zabiják. Většina lidí netuší, že má žloutenku typu C

Tipy pro zdraví

Bohužel neexistuje žádná zázračná dieta pro lidi s ulcerózní kolitidou. Každý si musí najít, které potraviny snáší dobře a které radši z jídelníčku vyřadit. Pomáhá jíst pravidelně malé porce. Do stravy přidejte i fermentované potraviny, jako je kysané zelí, kefír nebo kombucha. Chronická zánětlivá onemocnění zvyšují pravděpodobnost řídnutí kostí. Proto je důležité přijímat dostatečné množství vitaminu D – jak ze slunce, tak ze stravy. Při problémech se střevy pomáhají borůvky, lněný olej a čaj z ostružinového listí.