V ČLÁNKU NAJDETE:
Boltcovitka bezová, známá také jako Jidášovo ucho, vyčnívá mezi houbami svou výjimečnou kombinací chutí a vůní, ale co je důležitější, svými prokázanými léčivými vlastnostmi. Tato fascinující houba není tedy jen chutným přídavkem do kulinářských kreací, ale pyšní se také bohatým portfoliem zdravotních benefitů. Pokud nejste houbaři, nevadí. Sadbu si můžete koupit a houbu pak s úspěchem pěstovat i sami doma.
Kde se vzalo Jidášovo ucho
Jméno téhle zajímavé houby vychází z pověsti, že byla nalezena na stromě, kde se oběsil Jidáš. Jidáš Iškariotský, poté co zradil Ježíše, neunesl svou vinnu a oběsil se na větvi černého bezu.
Plodnice opravdu ucho připomínají. Mají miskovitý tvar, jsou vypouklé směrem vzhůru a bočně přirostlé ke dřevu. Mohou být až 10 centimetrů dlouhé a čtyři centimetry široké. Barva je hnědá až červenohnědá, na vnitřní straně bývá světlejší. I na omak vám svou pružnou, chrupavčitou konzistencí bude houba připadat jako ucho nějakého zvířete. Pokud je plodnice tenká, vypadá to při pohledu proti světlu, jakoby houbou procházely žíly.
Podívejte se na parádní Jidášovo ucho:
Boltcovitka se vyskytuje v mírném pásmu severní polokoule v Evropě, Severní Americe a Asii. U nás roste po celý rok, včetně zimního období. Většinou roste ve skupinách vedle sebe a nad sebou na starých větvích bezu. Výjimečně se dá najít i na jiných listnatých stromech jako jsou duby, jasany, javory, buky, olše nebo akáty.
Sbírat se mohou jak čerstvé, tak uschlé plodnice, které po namočení ve vodě zase krásně zvětší svůj objem. Plodnice porostlé řasami už ale ke sběru vhodné nejsou.
„Plodnice jsou většinou k mání sušené, v suchém stavu je lze uchovávat i několik let. Jsou velmi tuhé. Po namočení ale rychle nabobtnají do původní velikosti a konzistence. Máčejí se v teplé vodě. V současné době je Jidášovo ucho čtvrtou nejčastěji využívanou houbou na světě, “ uvádí na webu lékařka, bylinkářka a autorka knih Alena Hamplová.
Nahrává se anketa ...
Léčivé vlastnosti Boltcovitky bezové
V západní kultuře byla boltcovitka bezová spojována s lidovým léčebným užíváním už od 16. století na neduhy spojené s bolestí v krku, očí a žloutenkou. V tradiční čínské medicíně se užívá k léčbě bolestí hlavy, nachlazení a krevního oběhu.
„Vědci také zjistili, že houba má protizánětlivé a antioxidační vlastnosti a může tak pomoci při prevenci a léčbě mnoha onemocnění. Nejnovější výzkumy ji připisují protirakovinné účinky, schopnost snižovat hladinu cukru a cholesterolu. Její antikoagulační účinky mají příznivý vliv na zánětlivá onemocnění postihující žíly,“ uvádí některé ze zdravotních benefitů web Toxicology. Užívá se také k léčbě hemeroidů.
Jidášovo ucho posiluje přirozenou obranyschopnost organismu. Obsahuje hlavně sacharidy, bílkoviny, vitamíny skupiny B, C a velké množství vlákniny. Je bohaté na železo, vápník, zinek a selen.
Pěkný úlovek:
Na webu doktorky Hamplové je možné najít mimo jiné i recept na odvar z boltcovitky na vysoký krevní tlak a proti ateroskleroze.
- 3 g sušené houby máčíme přes noc v 500 ml studené vody.
- Druhý den nabobtnalou houbu podusíme 1-2 hodiny na mírném ohni.
- Pijeme 1 šálek tohoto odvaru před spaním.
- Lze přidat cukr či med.
Číňané svou „černou“ houbu milují
Jidášovo ucho je v asijských zemích uctíváno jako léčivka, velmi dobře se ale tahle na první pohled ošklivá houba uplatní také v kuchyni. „Její použití je univerzální, nejvíc se hodí do salátů, omáček, ale dobrá je i v octě. Nezbytná je v čínské kuchyni. Číňané i další národy ji dokonce průmyslově pěstují jakožto ‚černou‘ houbu. Ceněna je její křupavost a pevnost,“ uvedl v Deníku mykolog Zdeněk Pelda.
Předností chrupavčité houby je její schopnost absorbovat a zase pouštět vodu. Při vysušení tak ztratí 90 procent svého objemu i velikosti, namočením posléze opět nabobtná, čehož se dá v kuchyni dobře využít.
Protože obsahuje velké množství bílkovin, často se používá jako náhrada masa ve vegetariánských a veganských jídlech.
Recepty s využitím boltcovitky bezové
Plodnice ucha Jidášova jsou oblíbené pro svoji křupavou texturu. Výborně se hodí do rizota, přidávají se do polévek, salátů a do hlavních pokrmů asijské kuchyně. Jiří Polčák pro Deník doporučil recept na asijskou směs.
Asijská směs s uchem Jidášovým
Ingredience:
- 300 g kuřecích řízků
- 100 g čerstvího ucha Jídášova
- 100 g fazolových lusků
- 100 g celeru
- 1 červená paprika
- 2 stroužky česneku
- 1 lžička nastrouhaného zázvoru
- 1 vejce
- 1 lžíce škrobové moučky Solamyl
- 4 lžíce rýžového vína
- sojová omáčka
- chilli, sůl
- olej
Postup:
- Kuřecí řízky nakrájíme na nudličky a naložíme do marinády z rozšlehaného vejce, rýžového vína, zázvoru a česneku.
- Necháme nejlépe přes noc marinovat.
- Druhý den nudličky opečeme zprudka na oleji, oheň ztlumíme a přidáme nakrájenou zeleninu a proužky ucha Jidášova.
- Přiklopíme pokličkou a dusíme, až zelenina změkne.
- Směs na závěr ochutíme sójovou omáčkou a chilli, případně přisolíme.
- Podáváme s rýží nebo smícháme s čínskými nudlemi.
Jidášovo ucho:
V Deníku jsme měli například i tento recept:
Jidášovo ucho na smetaně
Ingredience:
- 100 g jidášova ucha
- 750 ml smetany na šlehání
- 50 g másla
- 1 menší cibule nakrájená na drobno
- 1 lžíce škrobové moučky
- 1 lžička mleté sladké papriky
- 1 lžička grilovacího koření
- mleté chilli a sůl podle chuti
Postup:
- Čerstvé nebo předem ve vodě nabobtnalé Jidášovo ucho nakrájíme na nudličky, osolíme, opepříme, podle chuti přidáme chilli koření a necháme asi 10 minut odležet.
- Mezitím zpěníme cibulku na másle, zasypeme ji paprikou, grilovacím kořením a chvíli mícháme.
- Přidáme houby, krátce orestujeme, podlijeme troškou vody a dusíme asi 15 minut doměkka.
- Přilijeme našlehanou smetanu a malou část smetany si ještě ponecháme stranou. Za stálého míchání přivedeme k varu.
- Vše zahustíme škrobovou moučkou rozmíchanou ve zbylé smetaně. Ještě chvíli povaříme a podle potřeby dochutíme. Vhodnou přílohou jsou houskové knedlíky nebo těstoviny.
