Na silnicích v Moravskoslezském kraji jsou nebezpečná místa, na kterých by měli řidiči zpozornět. Právě o nich se mohli dozvědět účastníci dopravní konference zabývající se problematikou bezpečnosti na komunikacích.

Na konferenci se sešli dopravní experti, zástupci hejtmanství a také municipalit. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a Data Friends, projekt je financován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů (ČKP).

Také letos odborníci představili desítku vytipovaných míst v Moravskoslezském kraji s vysokou nehodovostí. Obecně si Moravskoslezský kraj vede v dopravní nehodovosti v porovnání s ostatními kraji dobře.

„Nehodovost není tak strašidelná. Samozřejmě nehodová místa existují. Policie o nich ví, vědí o nich v obcích, takže myslím, že je prostor tato témata otevřít a zhodnotit, co bylo a co bude,“ uvedl na začátku konference vedoucí odboru dopravy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Ivo Muras.

Jeho slova potvrdil také koordinátor BESIPu pro Moravskoslezský kraj Pavel Blahut.

„Jako kraj jsme na tom velice dobře. BESIP jako orgán ministerstva dopravy situaci dlouhodobě sleduje. Máme samozřejmě dlouhodobou strategii na období 2021 až 2030, která je členěna na krátkodobé vyhodnocovací úseky. V závislosti na nehodovosti se snažíme vytipovat způsob, jak ovlivnit nehodovost. Moravskoslezský kraj je na tom dobře i díky síti kvalitních komunikací a také proto, že se vždycky snažíme cílit na zranitelné účastníky. A mezi nejzranitelnější patří ti motorizovaní. Tam se snažíme zaměřit na chování řidičů,“ řekl.

Za pravdu, že situace v Moravskoslezském kraji je v porovnání s jinými kraji dobrá, dal svým předřečníkům i jednatel společnosti DataFriends Jan Chalas.

„Úkolem Portálu nehod je jednak upozorňovat na riziková místa na silnicích, ale také vyhodnocovat data jak od policie, pojišťoven, tak i z dalších datových zdrojů, které máme k dispozici. Takže by nebylo jen tak od věci, kdybychom nenašli nějakou statistiku, ve které Moravskoslezský kraj dominuje. Samozřejmě jsme ji našli. Je to například v absolutním počtu nehod na rozlohu kraje a délku silniční sítě, kdy je v tom Moravskoslezský kraj na špičce. Fatalita nehod v Moravskoslezském kraji postupně klesá, nicméně nahrazují ji jiné příčiny nehod, jako je například způsob jízdy, “ vysvětlil.

Co se už povedlo? 

Na setkání dopravních odborníků v Ostravě představil Martin Landsfeld ze společnosti Samdi konkrétní řešení nehodových míst v Moravskoslezském kraji, ke kterým napomohly i tyto dopravní konference.

„Některá místa, která byla vyhodnocena jako riziková, jsou už vyřešena, některá jsou teprve v řešení a jiná zatím nejsou,“ sdělil.

Na dopravních konferencích bylo podle něj v letech 2014 až 2023 představeno v České republice 383 rizikových míst. Na nich se stalo v minulosti 7662 dopravních nehod. Do prosince roku 2023 byla opatření realizována na 207 z těchto míst, na dalších 135 místech se připravovala a neřešeno bylo zatím 41 míst s vysokou nehodovostí.

V rámci jeho prezentace se účastníci konference seznámili také s konkrétními místy, kde se dopravní situace v Moravskoslezském kraji zlepšila. Patří mezi ně například přechod pro chodce na průtahu obcí Skotnice.

Analýza příčin nehod

V další části programu přišlo na řadu deset nejrizikovějších míst napříč Moravskoslezským krajem - vytipovaných na základě dat a analýz ve spolupráci všech zainteresovaných. Tři z nich jsou v okrese Opava, tři v okrese Ostrava-město, dvě v okrese Bruntál a po jednom v okresech Nový Jičín a Frýdek-Místek. Převážně jde o křižovatky ve městech, kde je velmi hustá doprava.

Uveďme jeden příklad za všechny. Konkrétně okružní křižovatka v Opavě na silnici I/11 nazývaná Kateřinský uzel má na svém kontě 59 nehod a 16 zraněných osob. Za poslední dva roky se na ní stalo 35 nehod a jen v loňském roce 19.

„Nejčastější příčinou nehod je zde nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem, bylo to konkrétně v 39 procentech nehod. Další příčinou je pak často nevěnování se řízení. Odhadovaná škoda pojišťoven je 6,5 milionu korun,“ přiblížil datový analytik společnosti DataFriends Marek Sibal.

V následné diskuzi na jeho slova reagoval vrchní komisař odboru služby dopravní policie krajského policejního ředitelství Vladimír Kovařčík.

Pomohla úprava vodorovného značení?

„Díval jsem se na dopravní nehodovost od roku 2019 a musím souhlasit s tím, že nejvíce dopravních nehod je tam z důvodu nedodržení bezpečné vzdálenosti. A asi ten problém spočíval v tom, že ta okružní křižovatka je docela velká. Vím o tom, že tam došlo k bezpečnostní inspekci, došlo tam k úpravě vodorovného dopravního značení. Nevím, jestli to pomohlo, nebo ne. Je to poměrně nová křižovatka, která byla stavěna jako součást obchvatu. Uvidíme jak pomohlo řešení, které tam je v současné době, to znamená úprava vodorovného značení. Je nutné situaci sledovat,“ řekl.

Ostatně změnit věci k lepšímu, to je účelem dopravních konferencí. To ovšem nemění nic na tom, že především řidiči by se měli na cestách chovat zodpovědně, obezřetně a maximálně se soustředit na sledování provozu kolem sebe.

Top 10 rizikových míst v Moravskoslezském kraji 

1. okres Opava – okružní křižovatka v Opavě na silnici I/11 nazývaná Kateřinský uzel – 59 nehod, 16 zraněných – za poslední dva roky 35 nehod – nejčastější příčina nehod: nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem – škody podle pojišťoven téměř 6,5 milionů Kč.

2. okres Ostrava-město – křižovatka ulic 28. října, Mariánskohorská a Plzeňská u Vodárny – 45 nehod, 19 zraněných – za poslední dva roky 17 nehod – nejčastější příčina nehod: nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem – škody podle pojišťoven téměř 15,6 milionů Kč

3. okres Opava – okružní křižovatka ulic Nákladní a Rybářská poblíž OC Breda v Opavě – 35 nehod, 13 zraněných – za poslední dva roky 15 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven téměř 4,2 milionů Kč  

4. okres Ostrava-město – křižovatka v ulici Opavské u Vozovny v Ostravě-Porubě – 29 nehod, 16 zraněných – za poslední dva roky 10 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven téměř 7,2 milionů Kč

5. okres Frýdek-Místek – úsek silnice II/473 mezi Frýdkem-Místkem a obcí Sedliště – 19 nehod, 6 zraněných – za poslední dva roky 12 nehod – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem – škody podle pojišťoven téměř 3,1 milionů Kč 

6. okres Ostrava-město – křižovatka ulic Výstavní a Zelená v Ostravě-Mariánských Horách – 18 nehod, 9 zraněných – za poslední dva roky 8 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven téměř 4,4 milionů Kč

7. okres Bruntál – úsek silnice I/11 u obce Malá Štáhle poblíž Rýmařova – 14 nehod, 9 zraněných – za poslední dva roky 4 nehod – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven téměř 2,6 milionů Kč 

8. okres Bruntál – křižovatka silnic I/45 a I/57 v Krnově – 13 nehod, 9 zraněných – za poslední dva roky 9 nehod – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven téměř 6,9 milionů Kč

9. okres Nový Jičín – úsek silnice I/58 na vjezdu do Frenštátu pod Radhoštěm od Lichnova – 12 nehod, 12 zraněných – za poslední dva roky 4 nehody – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky – škody podle pojišťoven téměř 17,8 milionů Kč

10. okres Opava – křižovatka ulic Olomoucká a Vančurova v Opavě – 11 nehod, 6 zraněných – za poslední dva roky 4 nehody – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazu Dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven téměř 2 miliony Kč

Přebudování křižovatky je otázka milionů korun

O dopravě v Moravskoslezském kraji a problematice rizikových míst jsme hovořili na dopravní konferenci v Ostravě s koordinátorem BESIPu pro MS kraj Pavlem Blahutem.

Je Moravskoslezský kraj něčím dopravně výjimečný, řekněme v chování řidiči a chodců?
Úplně jako kdyby nevybočujeme, co se týká nějakého zvláštního chování. Ale vzhledem k rozloze kraje a k lidnatosti máme v podstatě vcelku dobré výsledky. Je to možná tím, že některé části našeho kraje nejsou tak intenzivně osídleny, třeba směrem Bruntálsko. Na druhou stranu v hustém provozu typu Ostravsko, tak tam ta nehodovost je. Takže to tak, že bychom měli špatné statistiky, co se týká počtu fatálních a těžce zraněných účastníků nehod.

Je častá jev, že se zprovozní křižovatka a pak se na ní dodělávají úpravy třeba v podobě dopravního značení?
Ani projektant nedokáže odhadnout, jak nová křižovatka nebo rekonstrukce nějaké části bude mít návaznost na průběh celého toho úseku. To znamená že bývají návrhy, že nově zbudovaná křižovatka, která slouží dva roky, by se měla předělávat třeba na okružní křižovatku, aby přinesla do budoucna zlepšení. Samozřejmě obchvaty, zrychlení nebo vytáhnutí provozu mimo město pomáhá značně. Každopádně sami jsme byli svědky toho, že vlastně lidé jezdí po paměti. Takže největší problém jsou ti účastníci provozu, kteří nějakým způsobem nedokážou akceptovat nebo rychle zareagovat na novou situaci. A trvá třeba dva tři roky, než se ta situace zažije. Proto po dvou letech plánovat nějakou změnu je vcelku unáhlené, řekl bych až rychlé rozhodnutí.

Vybudovat kruhový objezd je asi složitější než počkat, až si lidé na novou křižovatku zvyknou…
Přesně tak. Jsou samozřejmě podpůrná opatření, značky, ale i tak člověk trpí dopravní slepotou. Možná to známe každý u sebe, že jezdíme mnohdy po paměti a že ne všechny značky vidíme. A když se přeznačí nějaký úsek, i nám trvá, než si na to zvykneme, protože člověk jak jede, tak v podstatě přemýšlí nad spoustou věcí. Nejenom nad tou situací před sebou, ale řeší hlavě dalších mnoho povinností a ne vždycky stihne zareagovat úplně ideálně.

Sahá se při úpravě křižovatky vždycky nejdříve po úpravách, jako jsou dopravní značky zpomalovací pruhy?
Samozřejmě je to nejrychlejší řešení a do jisté míry i nejefektivnější co se týká financování. Přebudovat křižovatku je otázka milionů, kdežto doplnit dopravní značky, popřípadě provést nějaký zdrsňující nátěr pro zvýšení přilnavosti nebo nějaké drobné stavební úpravy, není tak finančně náročné a je to hlavně časově rychlejší.