Mladí pravicový radikálové z Opavska a Bruntálska jsou obžalovaní z toho, že v dubnu loňského roku vhodili tři zápalné lahve na dům romské rodiny z Vítkova na Opavsku. Čelí žalobě za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu. Nejhůře dopadla tehdy dvouletá Natálka, která utrpěla popáleniny na osmdesáti procentech těla.

Závěrečné řeči jsou naplánovány i na středu, předseda senátu si jako rezervní den ponechal i pátek.

Žalobkyně


Jako první promluvila státní zástupkyně Brigita Bilíková. Podle ní se během hlavního líčení v plném rozsahu potvrdila verze obžaloby. Bilíková zdůraznila, že o účasti všech čtyř radikálů na žhářském útoku není žádných pochyb.

Bilíková zdůraznila, že vhozením tří lahví do domku s jediným východem maximalizovali jeho účinnost. Vše se navíc událo v noci, kdy většina lidí uvnitř spala. „Udělali vše pro to, aby lidé na místě požáru uhořeli,“ řekla Bilíková.

„Nechtěli jen usmrtit romskou rodinu. Svůj čin povýšili na ideologický záměr,“ doplnila Bilíková, podle které se obžalovaní chtěli zviditelnit v rámci neonacistické scény na Opavsku a okolí. „Chtěli dojít uznání,“ dodala Bilíková.

Dům si útočníci vybrali záměrně, a to kvůli vhodné únikové cestě. Se samotnou rodinou ani jeden z nich podle Bilíkové neměl nic společného, útoku nepředcházel žádný konflikt. Vytipovali si ho pouze proto, že zde bydleli Romové.

Nahrávka


Jako jeden z hlavních důkazů potvrzujících vinu všech obžalovaných Bilíková označila nahrávku rozhovoru Lukeše s kamarádem, kterému se prý pochlubil útokem.

„Věděli, že jdou zapálit dům obývaný lidmi,“ řekla Bilíková s tím, že vše bylo dopředu detailně naplánováno. Bilíková odkázala i na dřívější výpověď Műllera, z níž vyplývá, že si všichni byli vědomi toho, že v domě žijí Romové.

Bilíková dále uvedla, že se obžalovaní hlásí k pravicovým radikálům. Účastnili se neonacistických pochodů a koncertů. Při domovních prohlídkách byly u některých z mladíků nalezeny neonacistické materiály a symboly. Vaculík měl podle Bilíkové na těle dokonce vytetovány nacistické symboly.

Bilíková soudu navrhla, aby všechny uznal vinnými z pokusu o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu.

Tresty


U Vaculíka, který se podílel na organizování činu, Bilíková navrhla uložení výjimečného trestu. „Byly splněny všechny podmínky pro uložení výjimečného trestu,“ řekla Bilíková, která si jako přiměřený představuje trest v horní polovině sazby pohybující se od 15 do 25 let. Výjimečný trest Bilíková navrhla i pro Lukeše, který dům vybral, a pro Cojocaru, u obou pod polovinou sazby. „Snaží se působit dojmem slušného hocha,“ řekla o Cojocaru státní zástupkyně, podle které jde však o pouhou přetvářku.

U jediného Műllera by se Bilíková spokojila s trestem v samé horní hranici základní trestní sazby, která činí 12 až 15 let.

Zmocněnci


Po státní žalobkyni dostali slovo zmocněnci poškozených. Jeden z nich – aktivista Markus Pape – označil vítkovský útok za teroristický čin.

Další zmocněnec Pavel Uhl – zastupující čtyři nezletilé děti včetně Natálky – požaduje pro klienty jako bolestné a ztížení společenského uplatnění devět milionů korun.

Obhájci


Po zmocněncích poškozených dostal slovo obhájce Davida Vaculíka Petr Kausta, jehož klient během vyšetřování ani při soudním procesu nevypovídal. „Tato kauza vyvolala řadu emocí mezi laiky i odborníky,“ řekl Kausta, podle kterého celý případ od samého počátku provázely nezákonnosti a protiústavnosti, a to jak ze strany policie, tak i soudu.

Kausta mimo jiné kritizoval přímé přenosy a on-line internetové zpravodajství z hlavního líčení. Podle Kausty tak mohl například svědek stojící před soudní síní sledovat prostřednictvím mobilu on-line přenos a vědět tak, co se v jednací síni děje.

Kausta během dvouhodinové závěrečné řeči obvinil také soud, že přerušil výslech obžalovaného Cojocaru, a znemožnil mu tak pokládat otázky, neboť Cojocaru později odmítl dále vypovídat. Obhájce poukázal i na další údajná pochybení. Jedno z nich se mělo týkat důležitého svědka, který podle názoru Kausty zcela bezdůvodně odmítl u hlavního líčení vypovídat.

Kaustovi se nelíbilo ani to, že trestní senát umožnil tiskové mluvčí krajského soudu usednout vedle státní zástupkyně. Tím dal soud údajně najevo propojenost mezi zastupitelstvím a soudem.

Kausta kritizoval i čelní politiky, kteří hovořili o exemplárních trestech.

Obhájce poukázal i na to, že policie při zadržení použila nepřípustné metody, kdy jednoho ze zatčených svlékla donaha a nechala ho čekat s pytlem na hlavě. Tuto metodu podle Kausty odmítla i americká justice při výslechu osob podezřelých z terorismu.

Kausta zpochybnil výpovědi zbylých obžalovaných, kteří se k útoku přiznali, a jeho klienta – Vaculíka – usvědčovali. Podle Kausty nebyla Vaculíkova účast jednoznačně prokázána. Kausta poukázal i na rozpory ve výpovědích členů romské rodiny.

Obhájce proto požádal, aby soud Vaculíka zprostil obžaloby.

Po Kaustově závěrečné řeči soud jednání přerušil do středy, kdy slovo dostanou zbylí obhájci a také obžalovaní.

Rozsudek by mohl být vynesen v druhé polovině října.

Všechny články k vítkovské kauze ČTĚTE ZDE!