Majetková kriminalita tvoří v Odrách stále nejběžnější trestnou činnost. Například tento fakt se mohli dozvědět oderští zastupitelé ze zprávy, kterou každým rokem touto dobou předkládá vedoucí Obvodního oddělení Policie České republiky v Odrách. Při jejím čtení také zjistili jednu dobrou a jednu špatnou zprávu – kriminalita klesla, zároveň však klesla i objasněnost případů. Podle statistických údajů se během loňského roku stalo na Odersku celkem 218 trestných činů. Oproti roku 2009 to znamená pokles o 25 případů. Co se týká zmiňované objasněnosti, došlo během minulého roku k poklesu o 13,11, na 48,62 procenta. „Největší podíl na kriminalitě má ta majetková. Je to asi polovina veškeré kriminality v Odrách a okolí. Násilnou kriminalitu se podařilo snížit z osmadvaceti na sedmnáct případů. Pouze v jednom případě se nepodařilo zjistit pachatele. Nejzávažnějším trestným činem v loňském roce byla vražda v obci Pohoř, u níž se, díky rychlé a kvalitní práci policistů na místě činu, podařilo zjistit pachatele během několika hodin,“ zmínil na zasedání vedoucí oderského obvodního oddělení Vladimír Kramoliš.
Policistům se podařilo objasnit také případ pohlavního zneužití. Byl to jediný trestný čin v kategorii mravnostní kriminality, který v loňském roce na Odersku řešili.

Nejvíce trestných činů, sto sedmdesát, se stalo na území města Odry. Mezi přilehlými obcemi mělo největší podíl Vražné se 14 trestnými činy, následují Spálov a Luboměř, Heřmanice, Jakubčovice nad Odrou, Mankovice a Heřmánky.

Je však možné, že v tomto roce budou statistiky o něco příznivější. Pokud město uspěje v žádosti o dotaci na rekonstrukci rozestavěného kina, přesunulo by se obvodní oddělení blíže centru. „Došlo k dohodě s Policií ČR, projekt byl zpracován, žádost o dotaci byla podána a v těchto dnech se bude rozhodovat, jestli uspějeme,“ seznámil se situací zastupitele starosta Oder Pavel Matůšů (KDU- -ČSL). „Objekt je do jisté míry přínosem, protože se nachází v centru města. Byli bychom pro obyvatele dostupnější a samozřejmě i akceschopnost v centru je daleko lepší než v okrajové části,“ souhlasil Kramoliš.

Po prezentaci zprávy o vývoji kriminality dostali prostor oderští zastupitelé. Libuše Králová (ČSSD) nejprve poukázala na možnost, že se na snížení násilné kriminality podílela i městská policie. „Nechci znevažovat vaši práci, ale z informací, které ke mně docházejí, vím, že pokud ve městě vznikne nějaký problém, obyvatelé se obracejí především na strážníky,“ poznamenala Králová.

Dále se vedoucího zeptala, jak je na tom oddělení po personální stránce. „Jsme zařazeni mezi oddělení třetího typu, tedy patnáct policistů a více. V současnosti je nás třináct, včetně mě a mého zástupce, takže jsme v dlouhodobém podstavu a v situaci, jaká nyní panuje, nemůžeme předpokládat, že by se něco změnilo,“ konstatoval Kramoliš.

Na zasedání někteří zástupci města rovněž naznačovali, že od doby, co jsou v ulicích strážníci, se policisté příliš neukazují. „Policisté jsou až osmdesát procent svého času venku. V noci je to problematické. Většina slušných lidí je doma a může to vypadat tak, že policisté nejsou vidět. Ale v noci i ve dne jsou v ulicích určitě,“ zdůraznil Kramoliš a dodal, že oderští policisté musejí zajišťovat bezpečnost na území asi 150 kilometrů čtverečních, tedy na druhém největším území v rámci bývalého okresu Nový Jičín.

Rozdílný pohled na policisty přinesly zastupitelky Ludmila Hrachovcová (ČSSD) a Radomíra Gotzmannová (KSČM). Hrachovcová konfrontovala vedoucího s poznatkem, že si měli policisté údajně ulehčovat práci tím, že chtěli trestné činy kvalifikovat jako přestupky. „Pokud máte nějakou konkrétní zkušenost, můžeme se domluvit, já to dohledám a odpovím vám na to,“ nabídl se Kramoliš. Zastupitelka Gotzmannová se naopak policistů zastala za to, že podle její osobní zkušenosti řeší i zcela banální přestupky.

Oderští policisté si vzali jako své předsevzetí do tohoto roku snížit kriminalitu ve městě a zároveň zvýšit objasněnost. Zda se jim to povede, bude záležet nejen na jejich práci, ale také na přístupu města a jeho obyvatel.