Osudného červnového dne ji náhodou potkal na ulici v Ostravě-Mariánských Horách. Po zpočátku klidném hovoru ji nečekaně začal bít. Údery pěstmi ji srazil k zemi a začal do ní jako smyslů zbavený kopat. „Dupal jí na obličej. Oběma nohama jí naskočil na hlavu. Jednal v úmyslu ji usmrtit,“ konstatovala při své závěrečné řeči státní zástupkyně, který útok označila za likvidační.

Družka se zpočátku bránila, postupně však začala ztrácet vědomí. „Ležela nehybně a na útok již vůbec nereagovala,“ doplnila státní zástupkyně s tím, že v té chvíli jí muž skočil prudce na hlavu. Nakonec utekl. Způsobil ji řadu závažných poranění, mimo jiné otok mozku. Oběť přežila jen dívky rychlé a vysoce kvalifikované lékařské pomoci. Přesto si následky ponese na celý život. Částečně ochrnula na pravou část těla, lékaři u ní také konstatovali rozvoj útlumového psychosyndromu. Ze samotného útoku si téměř na nic nepamatuje, mívá také problémy vzpomenout si na některé okamžiky ze svého dřívějšího života.

Dosud netrestaný Skala před soudem prohlásil, že svého činu lituje. „Je mi to všechno líto,“ prohlásil Skala, který si podle svých slov nepamatuje, k čemu přesně na ulici došlo. Probral se až ve chvíli, kdy někdejší družku uviděl ležící na zemi.

Jeho obhájce se snažil přesvědčit soud o tom, že Skalovo jednání nelze kvalifikovat jako pokus o vraždu, ale pouze jako těžké ublížení na zdraví. Advokát také naznačil, že jeho klient nemusel být v době útoku zcela příčetný.

Senát ale tuto verzi odmítl a Skalu uznal vinným z pokusu o vraždu, za který mu vyměřil deset a půl roku vězení.