Milan Holický z Kloknerova ústavu při Českém vysokém učení technickém dokonce ve své výpovědi použil termíny jako technické zvěrstvo. Podle něj byla především špatně postavena, založena a značně přetížena podpěrná konstrukce, která most držela.

Znalecký posudek si u něj objednala společnost Bögl a Krýsl, jejichž pracovníci jsou mezi obžalovanými. Ti měli na starost vysouvání mostovky přes kolejiště. Podpůrnou konstrukci stavěli pracovníci další stavební firmy ODS – Dopravní stavby Ostrava (dnes Eurovia). Obžalovaní z této společnosti proto posudek považují za tendenční. „Nevěřím mu (Holickému) ani slovo," řekl projektant Jiří Vlach.

Holický také uvedl, že zřícení mostu zavinilo více faktorů. Největší podíl na něm ale měly podle něj špatně založené podpěry, které mostovku držely při jejím vysouvání přes kolejiště. Panely byly uložené do nestabilního podloží. Samotné konstrukce pak nebyly do nich ukotveny. Navíc byly o téměř 35 procent přetížené, uvedl znalec. Stavbaři navíc nedostatečně prováděli geodetická měření. A když už nějaké provedli, případný odhalený problém se dál neřešil.

Přečtěte si také: První den líčení u soudu v Novém Jičíně měl rychlý konec

Za zásadní nedostatek považuje i nedostatečnou komunikaci mezi firmami. Několik dnů před zřícením se měřením zjistilo, že konstrukce mostu je nakloněna. „Vyřešili ti jen podložením. Nikdo ale tuto informaci nepředal dál. Připadá mi to, jako by lékaři při operaci slepého střeva odhalili nádor, ale nikomu to už neřekli," popsal situaci znalec. Domnívá se, že podobné chyby jsou na stavbách v Česku poměrně běžné. „Takový šlendrián se objevuje hlavně tam, kde jsou ekonomické tlaky. V tomto případě ale byla kombinace nedostatků tragická," uvedl.

I podle obžaloby byla příčinou tragické nehody souhra mnoha zanedbání a nedostatků. Už i policejní vyšetřovatelé mimo jiné zjistili chyby v projektu podpůrných konstrukcí, nedostatečný byl technologický předpis montáže a neřešila se ani tíha přesouvaného mostu. Žalobce zmínil i závadu, která se na stavbě projevila při posunování mostní konstrukce na vozících den před nehodou, a stavbaři se s ní nedostatečně vypořádali. Konstrukce byla nakloněna a právě to podle znalců byl hlavní důvod nerovnoměrného zatížení podpůrné konstrukce a jejího následného zřícení.

Nehoda se stala 8. srpna 2008, kdy na železniční trať ve Studénce spadl rekonstruovaný silniční most. Do jeho trosek narazil mezinárodní rychlík Comenius. Na místě zahynulo šest lidí, čtyři ženy a dva muži. Další muž zemřel později v novojičínské nemocnici. Osmou obětí se stala jedna z polských zraněných cestujících, zemřela v krakovské nemocnici 26. září 2008. Dalších 95 cestujících utrpělo zranění, celková škoda přesáhla 177 milionů korun.

Související články najdete zde: Kauza Studénka