Sociolog Daniel Prokop již mnoho let upozorňuje na to, že úspěšnost českých školáků až příliš ovlivňuje, do jaké rodiny a do jakého regionu se narodí. Školy v různých koutech země totiž dělí propastné rozdíly. Nerovnosti v českém vzdělávání lze podle něj omezit jen tehdy, když jim budeme rozumět.

Jím založená výzkumná agentura PAQ Research proto nejprve vypracovala interaktivní Mapy vzdělávání, které ukazují, jak na tom jednotlivé oblasti jsou s chudobou rodin a s úrovní vzdělávání. Nyní analytici agentury přicházejí s podrobnými zprávami pro všech 206 obcí s rozšířenou působností. V nich odhalují jejich silná a slabá místa v sociální situaci a vzdělávání a navrhují, jakých cílů mohou dosáhnout. Jejich obsáhlé zprávy jsou volně ke stažení.

Často platí, že čím větší sociální potíže, tím větší i vzdělávací problémy. Školství ve vyspělých západních zemích přitom dokáže tuto souvislost odbourávat a kvalitního vzdělání se dostane i dětem ze sociálně slabších regionů. Nicméně jak je z jejich šetření patrné, také v Česku se občas najdou regiony s velmi složitou sociální situací, která se však tolik nepropíše do zdejšího vzdělávání.

Vzít si půjčku? Pokaždé tím lidé vstupují do rizika
České domácnosti mají čím dál hlouběji do kapsy. Stát chystá další pomoc

Jeden ze spoluautorů analýzy Karel Gargulák uvádí jako příklad Kadaň. V ní je chudoba vyšší než v 95 procentech obcí s rozšířenou působností a více jak čtvrtina rodičů školáků je tu v exekuci. Základní školu přitom nedokončí jen 3,7 procent žáků, ač v podobně chudých obcích to je třikrát tolik. A naopak najdeme oblasti, které navzdory své dobré sociální situaci nedokážou držet své školy na takové výši jako podobné obce.

Školství všechno nevyřeší 

„Ukazuje se, že ne všechno se zmůže ve vzdělávání. Musí se pracovat i se sociálním systémem, s oddlužením a dalšími věcmi. Nemůžeme na vzdělávání házet sociální problémy vzniklé exekucemi,“ řekl Daniel Prokop v rozhovoru s Nadací České spořitelny.

Děti ze sociálně znevýhodněného a nepodnětného prostředí potřebují dle analytika PAQ Research Václava Korbela k úspěšnému vzdělávání čtyři důležité věci: Chodit nejlépe již od tří let do školky a na základní škole mít podporu asistenta pedagoga. Školy v jejich sociálně slabých oblastech by měli podle Korbela mít i svého sociálního pedagoga či psychologa a také dostatek financí na tyto služby.

Jak upozornil sociolog Daniel Prokop, obce, které dopadají ještě hůře, než by se očekávalo, často vyplácejí méně sociálních dávek než podobně chudé regiony. „Omezování sociálních dávek vypadá možná lákavě, ale ve výsledku nadělá víc škody než užitku. Rodiny se pak stěhují a zadlužují a vznikají z toho další problémy. Kontrola samozřejmě musí být, ale přílišné omezování škodí,“ sdělil Prokop.

První mapa ukazuje, jak velké vzdělávacích problémy na základních školách řeší jednotlivé obce s rozšířenou působností. PAQ Research vycházela z čísel, kolik dětí tu nedokončí základní vzdělání, jak vysoké jsou absence žáků a jak často propadají.

Druhá mapa popisuje, jak vysoká je v jednotlivých oblastech chudoba rodin. Vychází z počtu rodin v exekucích, v bytové nouzi a také z podílu lidí žijících ve vyloučených lokalitách a s procentem nezaměstnaných v době recese.

Lucie Hrušková a Šimon Pohořelý jsou sociální terénní pracovníci. Jejich rajónem je Praha 10.
Sociálky jsou přetížené. Dětí v složité situaci je hodně a pěstounů málo

Třetí mapa pak ukazuje, jak jsou školy v daných regionech financovány. Autoři výzkumu spočítali, kolik peněz na vzdělávání jednoho žáka za rok dostávají dohromady veřejné základní školy v jednotlivých obcích s rozšířenou působností. „Vzdělávání znevýhodněných žáků vyžaduje kvalitní pedagogy, podpůrné pracovníky a dobré vybavení. Proto by financování školství mělo výrazně více odrážet sociální situaci, a to především destabilizující chudobu, která se vzděláváním souvisí nejvíc. To se v Česku neděje ani z financí od státu, obcí, ani z dotací,“ upozorňují výzkumníci.

Jak pracovat s daty

Výzkum je volně dostupný veřejnosti, stáhnout si lze podrobnou mnohastránkovou studii ke každému mikroregionu. V něm se porovnávají jeho vzdělávací výsledky s územími, které mají podobnou sociální situaci.

Grafy pak ukazují, nakolik oproti nim zaostává nebo naopak vyčnívá a jaké má možnosti se zlepšovat.

S nasbíranými údaji si uživatel může pohrát v Prohlížečce regionálních dat a naklikat si své obce a ukazatele, které chce pozorovat.