Tvrdí přitom, že někdo podnikl útok na bankovní účet nebo že se někdo pokouší z karty vybrat peníze. Podle Ondřeje Moravčíka z Policejního prezidia již policie řeší stovky podobně poškozených lidí, škoda jde do milionů korun. „Ale to jsou jen ty případy, o kterých víme,“ říká Moravčík.

Nový trik

Postup podvodníků se přitom stále zdokonaluje. Aby své oběti zmátli, našli si nový trik. „Pachatelé do něj zakomponovali odkaz na policii,“ říká Moravčík. Lidem na druhém konci „drátu“ prostě řeknou, že jim to potvrdí ještě policista, aby měli jistotu, že se je nikdo nesnaží podvést.

Zavěsí a po chvíli se skutečně ozve člověk vydávající se za policistu. Podle Moravčíka přitom často zneužívá identitu skutečných policistů, kterou si vezme třeba z webových stránek nebo článků v tisku. To proto, kdyby si to ještě chtěl někdo ověřit. 

„Skutečný policista by ale nikdy nevolal a nepřemlouval lidi, aby si převedli peníze na účet do jiné banky,“ konstatuje Moravčík s tím, že taktika podvodníkům vychází. Mezi oběťmi totiž nejsou jen ti z nezranitelnější skupiny, tedy čerstvě plnoletí či naopak senioři, ale například i třicátníci.

Údaje nedávejte

Útoky jsou natolik sofistikované, že lidé ani nepoznají, že se jedná o útok. Minimálně do okamžiku, kdy po nich hackeři požadují převod peněz nebo údaje ke kartě. Napodobují za pomoci internetových technologií i telefonní číslo, z něhož banka často volá.A jak rozpoznat, že se jedná o podvod? „Banky nikdy nepožadují údaje například o bankovní kartě,“ říká Jitka Hajíčková z ČSOB.

Podobně ani přístupové údaje do bankovního účtu. Ani by nenavrhovaly převod peněz na jiný účet nebo do banky.Pokud tedy mají lidé pochybnosti, měli by zavěsit, vyhledat si číslo na svou banku na jejích webových stránkách a zavolat tam. Pokud někomu přitom údaje ke kartě nebo účtu dali, měli by je hned zablokovat a poté kontaktovat i policii. Náhrada škody totiž může být složitá. Záleží například na tom, jaké údaje člověk vyzradil.