Velkým koníčkem Jiřího Hýla je totiž historie, zejména ta, která se týká Petřvaldu a jeho souvislostí. „Ty věci materiálně i informačně jsou kolem mě a stačí jenom natáhnout ruku, a schovat si je, například do šuplíku. Jednou se pak třeba bude hodit ta informace, ta fotka. Tím, že jsem se v Petřvaldě narodil, vyrůstal jsem tady a jsem tady už dost dlouho na to, abych si dokázal něco pamatovat a představit, tak jsem ty střípky, které jsem nacházel kolem sebe, začal sbírat, shromažďovat, zajímat se o ně. Rozšířil jsem si to dílem jako koníček a dílem jako profesní potřebu. Protože je dobré znát informace o obci v souvislostech,“ vysvětluje Jiří Hýl.

Petřvald je obec se zajímavou historií a zajímavými místy.
Seriál Deníku pokračuje: Petřvald? Příjemné místo k bydlení

Zájem o historii blízkého místa podle něj může začít tím, že vám do rukou přijde stará pohlednice. „Tak si člověk řekne, že by mohla být i druhá. A po nějakých patnácti letech zjistí, že pohlednic už má padesát a každá má svou historii, tajemství, příběh a začne se o to zajímat. A dává to nejen do albumu, ale i do vzájemného kontextu. Rád lidi vyslechnu, něco jim odpovím, nebo se zeptám a oni se otevřou a začnou povídat. Od lidí se člověk dozví mnoho zajímavých věcí. Jen je smutné, že postupně odcházejí a pamětníků už moc není,“ pokračuje Jiří Hýl.

Domnívá se, že co měl možnost zachytit, to zachytil. I proto se na něj, jako na „nejpovolanějšího“, obrátili, zda by nevytvořil nějakou brožuru k oslavám 750. výročí od první písemné zmínky o Petřvaldě. Výročí bylo v roce 2017. „Když jsem začal brožuru připravovat, tak jsem se do toho propadl a z brožury se stala kniha. Těch zajímavostí je tolik, že jsem nebyl schopen dát to do jedné brožury. Podotýkám, nejsem kronikář - moje zaměstnání účetního mě plně vytěžuje. Jsem samouk historik z vlastní potřeby. Nic víc. Ta kniha není dějepis Petřvaldu, jsou to témata, která mi jsou blízká, o nichž mám bližší povědomí a jsou natolik zajímavá, že jsem chtěl s nimi seznámit spoluobčany,“ poznamenává.

Starosta Petřvaldu Václav Kološ (druhý zprava) loni na podzim se zástupci hasičů slavnostně otevíral Obecní dům v Petřvaldíku.
Mám radost, že se nám daří obec zvelebovat, říká starosta Petřvaldu Václav Kološ

Při tvorbě publikace mu pomohli Oldřich Tyleček, petřvaldský rodák, který žije v Čechách a zabývá se genealogii a rodokmeny, a také o historii pánů z Petřvaldu. Další pomocnicí byla Miloslava Novobilská, která zpracovala místní část Petřvaldík po své vlastní linii. Jiří Hýl přiblížil petřvaldské pivovarnictví a tehdejší nejbohatší a nejpokrokovější rodinu Kudielkovu a další zajímavosti a informace. Pátrá hlavně v oborech, které ho zajímají. Jezdil i po archivech v Opavě, Olomouci, v Novém Jičíně. Jako hendikep, jak přiznává, je skutečnost, že neumí číst švabachem, takže v nejstarších matrikách si moc nepočte.

Jiří Hýl sbírá a  opatruje vše co se týká historie Petřvaldu a dostane se k němu.Jiří Hýl sbírá a opatruje vše co se týká historie Petřvaldu a dostane se k němu.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Kromě zmíněné knihy Jiří Hýl připravil k oslavám výročí také výstavu. „V kulturní místnosti nově zrekonstruované budovy na návsi, během měsíce června jsem prezentoval historii Petřvaldu. Měl jsem tam staré sklenice od piva, pivní sudy, fotografie, stará vysvědčení, smlouvy, obrazy, mapy, vše možné, co se mi podařilo sehnat, jsem ukazoval návštěvníkům. Podívat se přišla škola, školka, a asi dvě třetiny spoluobčanů. Některé artefakty, které v Petřvaldě nebyly, se tady zase na čas do Petřvaldu dostaly – měl jsem tam kroniku Petřvaldíku, Hartů i Petřvaldu. Z depozitáře novojičínského muzea jsem si půjčil cimbál, na který kdysi hrál pan Myška pro Leoše Janáčka, rodina po padlých letcích RAF Jaroslavu Hlaváčovi a Oldřichu Havlíkovi, kteří se narodili v Petřvaldě, mi půjčila jejich medaile a poděkování od prezidenta republiky,“ vypočítává Hýl.

Brigádní generál Jaroslav Hrabovský dne 11. května 1947 přijímá z rukou starosty Vladimíra Janečky čestné občanství obce Petřvaldík. Foto: archiv Jiřího Hýla.
Uctili jsme válečné veterány. Hrdina z Petřvaldíku zemřel v komunistickém lágru

Doma má mnoho artefaktů, které se týkají Petřvaldu nebo na obec mají vazbu. Svou velkou sbírku má v krabicích. „Třeba se najde v obci vůle vytvořit nějaké muzeum, zatím je to ale jen moje vlastní iniciativa. Je to má záliba a malé petřvaldské muzeum je mým snem… Ale momentálně je to tak, že to, co ukazuji, zase doma strčím do krabic od margarinu, a tam to bude ležet,“ uzavírá Jiří Hýl.