Předchozí
1 z 3
Další

Je z toho velký poprask, neboť jen pár dní předtím policie navrhla v kauze Čapí hnízdo premiéra Babiše obžalovat. Spis nyní posuzuje státní zástupce Jaroslav Šaroch, který bude mít poslední slovo. Demonstranti si ale kladou otázku, zda to bude skutečně on, nikoli právě Marie Benešová. Nová šéfka resortu justice chce totiž předložit novelu zákona o státním zastupitelství, který by mohl znamenat konec tří nejvyšších funkcionářů soustavy Pavla Zemana, Ivo Ištvana a Lenky Bradáčové.

Tisíce lidí se scházejí na náměstích, aby vás vyzvaly k rezignaci. Často mají v rukou transparenty s heslem Nezávislost justice. Co si pod tímto pojmem představujete vy?
Asi totéž, co oni. Chci, aby justice byla nezávislá, nikdy jsem ji v minulosti neohrožovala, takže ataky proti mé osobě si nedovedu v hlavě srovnat. Nikdy jsem se nesnažila udělat z Nejvyššího státního zastupitelství zakázkové krejčovství mocných, ačkoli tehdy byli jistí lidé, kteří se o to pokoušeli. Myslím, že jsem svým chováním nezavdala příčinu, aby o tom někdo pochyboval.

Možná pochybují proto, že jste členkou poradního sboru prezidenta republiky a do vlády vás navrhl trestně stíhaný premiér?
Prezident Zeman chce totéž, co já, tedy nezávislou justici. A premiér Babiš zatím nepřišel s ničím, co bych mohla hodnotit negativně.

Neznepokojilo vás ani to, že kancléř Vratislav Mynář z prezidentova pověření chodil za soudci Ústavního a Nejvyššího správního soudu a zajímal se o kauzy, o nichž obě instance mohou rozhodovat?
Nevím, o čem hovořili, takže to nemohu posuzovat. Navíc nyní tisk referoval o tom, že pan Mynář soudce neovlivňoval.

Nikoli, policie pouze došla k závěru, že jeho chování nemělo charakter trestného činu.
U těch setkání jsem nebyla, proto je nechci komentovat. Jako žalobkyně jsem ale sloužila už za prezidenta Havla a za něj se také konzultovalo. Jezdilo se na soudy do Brna, kde probíhaly různé schůzky. To není nic proti ničemu. Důležitý je obsah těch rozhovorů.

Právě. Když se prezidentův kancléř obecně dotazuje na fungování justice, je to asi v pořádku, ale pokud ho zajímají živé kauzy, v nichž figuruje Hrad, je to zcela nepřípustné. Neměly by takové rozhovory být tabu i pro soudce?
Záleží na tom, co se probírá. Chce-li se kancléř informovat o formálním stavu věci, kdy věc asi přijde na řadu atd., tak v tom nebezpečí nevidím.

V programovém prohlášení je závazek, že vláda předloží „změny ve státním zastupitelství pro jeho účinnější správu a posílení odpovědnosti státních zástupců“. Co to konkrétně znamená?
Jde o novelu zákona, kterou připravil už můj předchůdce Jan Kněžínek a já na ní nemíním nic měnit. Chci ji předložit do vlády, ale ještě předtím to chci konzultovat s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Sejdeme se 30. května. Podrobně to probereme, ale myslím, že na Kněžínkově materiálu byla shoda i ze strany státních zástupců. Poslanci pochopitelně budou mít možnost podávat pozměňovací návrhy.

Jde o velkou novelu typu té Pospíšilovy, nebo jen o zpřesnění pozice funkcionářů soustavy státního zastupitelství?
Jde o nápravu stavu, kdy nejvyšší státní zástupce nemá určeno žádné funkční období, může tam být týden nebo také do penze. Navíc ho vláda může odvolat, kdykoli si zamane, a to bez udání důvodů. Kolem toho byla vždycky nervozita a jsme jeden z posledních států, který to takto má.

Koneckonců vy jste to zažila na vlastní kůži, když vás Paroubkova vláda ze dne na den na návrh ministra Němce odvolala.
To je pravda, mnohé bych mohla vyprávět. Proto jsem jako jedna z prvních na tento nedostatek v zákoně poukazovala. V dobách pravicových vlád jsme podobnou úpravu předkládali, ale nikdy to neprošlo.

Pak jsem se o to snažila v Rusnokově kabinetu, ale už se to nestihlo projednat, zaparkovalo se to na Úřadu vlády a ministryně Helena Válková si návrh po svém nástupu do ministerské funkce neosvojila. Nový zákon nepřipravila, což se nepodařilo ani jejímu nástupci Robertu Pelikánovi.

Naopak, tomu se to povedlo, jeho návrh představil před třemi lety zvoláním habemus legem, tedy máme zákon.
Jenže pak to spadlo pod stůl, ve sněmovně nebyla vůle to schválit. Doufám, že návrh novely, který teď předložím, bude v nějaké modifikaci úspěšný.

Na tom, že by mělo být stanoveno funkční období vedoucích státních zástupců, je podle mého názoru plná shoda…
Na ulicích shoda není. Tam mi vytýkají, že chci funkční období omezovat, což je nesmysl, protože nemohu omezovat něco, co neexistuje. Dnes se to podává tak, že by tam vedoucí státní zástupci měli být napořád.

Není tomu tak, klíč je totiž v tzv. přechodných ustanoveních. TOP 09 a STAN navrhují, aby se sedmileté, respektive desetileté, funkční období začalo počítat těm funkcionářům, kteří nastoupili v letech 2009 až 2010, tudíž by se nedotklo současných žalobců Zemana, Ištvana a Bradáčové.
To by znamenalo, že Pavel Zeman, který je nejvyšším státním zástupcem 8,5 roku, by tam byl další dva roky, než nabude novela účinnosti, a pak následujících deset let. Byl by tedy celkem dvacet let ve funkci a položme si otázku, kdo v ČR má tak dlouhé funkční období? Nemají ho ani soudci.

U předsedů nejvyšších soudů bylo při změně zákona přechodné období stanoveno na deset let.
O přechodném období se musíme bavit. Předpokládám, že zvolíme nějakou zlatou střední cestu.

Můžete vyloučit, že přijetím této vládní novely Zeman, Ištvan a Bradáčová prakticky okamžitě skončí?
Rozhodně to není můj záměr. Novelu předložím a vše ostatní je na zákonodárcích. Ale navrhnu dostatečně dlouhé přechodné období, které nebude znamenat náhlý konec vrchních nebo nejvyššího státního zástupce.

Jak dlouhé navrhujete samotné funkční období?
Doktor Kněžínek tam má sedm let pro všechny, ve sněmovně se o tom bude vést diskuse. Osobně jsem pro zakotvení delšího funkčního období, které by se nesmělo opakovat.

Otázku počtu stupňů soustavy státního zastupitelství řešit nebudete?
Jak se to vezme. Na ministerstvu se zpracovává novela trestního řádu a tam je nutné řešit otázku, zda budeme mít tří- nebo čtyřstupňovou soustavu. To byl jeden z důvodů, proč jsem v roce 2013 stáhla novelu zákona o státním zastupitelství. V ní se sice rušila vrchní státní zastupitelství, ale vrchní soudy zůstávaly.

To je naprostá nelogičnost. Nepreferovala jsem ani jeden model, jen jsem trvala na odstranění této anomálie. Většina mých předchůdců, včetně pana doktora Pospíšila a Blažka, se shodla, že pro stát velikosti České republiky jsou čtyři stupně přepych. Bohužel titíž politici nyní chodí na náměstí vykřikovat, že musím odstoupit, protože zastávám stejný názor. Považuji to za scestné.

Jste spokojena s prací státního zastupitelství jako celku?
Je to úplně jiné státní zastupitelství, než jaké jsem opouštěla. Na schůzce 17. března v Lánech ministr Kněžínek předložil svoji zprávu o koncepci a cílech ministerstva spravedlnosti se zaměřením na státní zastupitelství. K ní jsem na žádost pana prezidenta vypracovala oponentní zprávu, tady ji mám.

Ukazujete mi zprávu, o níž poslanec ODS Marek Benda prohlásil, že ji nikdo nikdy neuvidí?
Ale to není pravda, pan poslanec Michálek z Pirátů už ji třeba viděl. V ní jsem konstatovala, že ne všechno se státnímu zastupitelství daří.

Co se nedaří?
Vadí mi třeba nadměrná mediální prezentace některých kauz a hlavně nebezpečný jev trestních stíhání na objednávku. To jsem uváděla na příkladu Beretta a Neograph. Přibývají ale další, mám zahlcenou e-mailovou schránku podobnými příklady, chodí sem už také některé rozsudky.

Pokud si ale občané myslí, že v Česku lze zařídit, aby policista a žalobce pracovali na objednávku, neřku-li, že je to pravda, je to skoro na další revoluci.
Mám tady třeba rozsudek Okresního soudu v Mostě, kdy po letech trestního stíhání zprostili obžalovaného a nevyhověli státnímu zástupci při žádosti o zajištění majetku. Soudce tam říká: „Zneužívání nástrojů trestního práva a soudů jako takových k vyřizování politických účtů se v poslední době bohužel množí a má svůj politováníhodný důvod. Vyzkoušeli si totiž, že je to velmi levný, ryzí a na výsost efektivní prostředek, který dokáže protivníka účinně zasáhnout.“ Tak kam jsme se to dostali?

Dá se s tím něco dělat?
Nejdřív to musíme pojmenovat a neříkat, že to není možné. Pak to můžeme řešit.

Vy si myslíte, že Čapí hnízdo je komplot a politická objednávka, jak tvrdí Andrej Babiš?
Tu kauzu neznám a nebudu se o ní bavit. Já mám tady konkrétní rozsudek, který dokládá, že tento neblahý jev existuje a na něj jsem v oponentní zprávě pro prezidenta republiky poukázala.

Když existuje takový soudní verdikt, měl by být příslušný státní zástupce kárně stíhán?
Toť otázka, museli bychom zjistit, jak probíhal dozor a dohled. Zaplaťpánbůh, že v naší justici působí soudci, kteří to dokážou odvážně popsat. Nelze před tím zavírat oči a tvářit se, že to neexistuje. Jak jsem si všimla, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman to třeba vůbec nepřipouští.

Na rozdíl od vás, která jste už jako poslankyně nehlasovala pro vydání Andreje Babiše, stejně jako exposlankyně ČSSD Zuzany Kailové, kdy jste usnesení o zahájení trestního stíhání nazvala „literárním průjmem“.
Jím také byl. Kauza vítání občánků skončila zproštěním první party obviněných, paní Kailová byla stíhána až po skončení mandátu, teď je to odročené na podzim, ale podle mě to nemůže skončit jinak než zproštěním jako u té první várky. Tehdy se o vydání hlasovalo také před volbami a všichni říkali, že je to účelovka. Přesně tak to dopadlo.

Nebojíte se, že se dostaví opačný efekt a po této vlně kritiky se budou žalobci bát stíhat citlivé kauzy s politickým pozadím?
Státní zástupce musí být odpovědný člověk. Měl by používat i selský rozum a cítit kontext doby. Musí zaznamenat, že před volbami je náročné období, chápat všechny souvislosti, klást si otázky spojené s problémem, který řeší. Pokud to dokáže vyhodnotit soudce okresního soudu, musí to zvládnout i státní zástupce.

Vyhodnotil je citlivě i vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan při zásahu na Úřadu vlády v létě 2013?
Vyhrál všechny opravné prostředky a nakonec došlo k odsouzení tak, jak to žalovali.

Prezident Miloš Zeman si myslí, že výsledkem jeho práce je „šílená ostuda“.
V tom se názorově rozcházíme. Nešlo tam o kabelky, ale o princip. Nadřízený soud všechny argumenty žalobce uznal, dokonce proběhla i výměna soudkyně Králové. Z tohoto pohledu Ivo Ištvan názorově zvítězil.

Opozice vám také vyčítá spoluautorství novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, kam byl doplněn paragraf o možnosti vyvinění. Prý jste šla na ruku firmám, které jste zastupovala, konkrétně Metrostavu.
Šlo o pozměňovací návrh, s nímž původně přišel kolega Chvojka z ČSSD. Já ho pouze po pečlivé konzultaci s ministrem Pelikánem vylepšila. Po slovíčkách jsme to upravovali, aby nám EU nemohla nic vytknout, a zachovali jsme smysl zákona, nevykostili ho. Kdybychom se řídili jeho původní dikcí, mohli bychom se dočkat toho, že se firmy navzájem vylikvidují v konkurenčním boji, dostanou zákaz činnosti z formálních důvodů.

Informovala jsem se na Nejvyšším státním zastupitelství, jaký dopad to mělo na postavení firem a dověděla jsem se, že paragraf vyvinění se za poslední rok dotkl tří firem, takže legislativní zmetek to rozhodně nebyl. A ta výtka, že jsem byla agentka Metrostavu? To je absurdní, protože kdysi jsem tam jako advokátka měla nějakou plnou moc v pobočce Chrudim, ale s nástupem do sněmovny jsem okamžitě přestala vykonávat činnost a plná moc byla převedena na kolegu. Mimochodem, ta stíhaná firma je dnes už také zproštěna.

S otevřeností sobě vlastní jste uvedla, že zatímco justiční areál Na Míčánkách v odpoledních hodinách zeje prázdnotou, na nedalekém trhu lze potkávat soudce na nákupech. Máte recept na to, jak je přimět, aby přidali na tempu?
Na Míčánkách to je zvláště patrné, jde o velkou budovu se spoustou chodeb, na kterých jsme se s kolegy advokáty ztráceli, vývěsky u jednaček tam opravdu byly sporadicky. Já tomu říkám expeditivnost. Soudci musejí rozhodovat víc věcí, šlo to v minulosti a půjde to zase.

Je na předsedovi soudu jako manažerovi, aby si to ohlídal. Samozřejmě nesmí trpět kvalita, ale každému je jasné, že když jeden soudce ukončí za měsíc pět věcí a druhý jednu, je někde chyba.

Nemohou si pořád jen stěžovat na složitost věcí a nedodělky. Vhledem k počtu obyvatel máme jeden z nejvyšších počtů soudců, což je luxus. Soudce určitě přidávat nebudeme, ale budeme jim domlouvat, aby si práci lépe zorganizovali.

Nezpomalí už tak vláčný běh justice zákon o hromadných žalobách?
Myslím, že ne. Jsme jedna z mála zemí, která tento institut nemá. Osobně mu fandím a budu ho aktivně prosazovat. Vím, že to může být některými skupinami zneužito, a proto musíme do zákona dát dostatečné pojistky. Na ministerstvu jsou dobří legislativci, tak věřím, že to vychytáme. Beru ho jako pomoc občanům, vymahatelnost práva se určitě zlepší.

Podpoříte návrh na zákaz dětských exekucí?
Řešili jsme to na mojí první vládě, určitě to budu podporovat, protože exekuce a dluhové pasti mě trápí stejně jako všechny. Musíme odstranit legislativní chybičky a pomoci poslancům, kteří na tom pracují, vím, že se v tom angažuje paní Valachová z ČSSD.

Když už jste zmínila svoji bývalou mateřskou stranu, s níž jste se nerozešla v dobrém, jaký k ní teď máte vztah?
Korektní. S panem předsedou Hamáčkem se samozřejmě znám dlouho, on je konsenzuální typ, nikdy jsem s ním neměla problém.

Ve vládě ale sedíte jako nestraník za hnutí ANO. Ke komu máte politicky blíž?
Jak kdy. Hodně se řídím zdravým rozumem a tím, co je dobré pro lidi. Vnímám, že ANO se snaží o totéž.

Kdyby ČSSD z vlády z toho či onoho důvodu odešla a nahradila by ji SPD Tomia Okamury, zůstala byste v ní?
SPD moc nesleduji, s panem Okamurou a Fialou se ale znám, řešili jsme na nějaké schůzce problematiku v Ústeckém kraji, kde je SPD v koalici s ANO a komunisty. Neřekla bych, že by měli scestné názory. Kladete mi tedy těžkou otázku, záleželo by na tom, jak by se projevovali, co by chtěli, co by bylo jejich prioritou.

Experti ministerstva vnitra vedeného Janem Hamáčkem v tom mají jasno. Ve zprávě o extremismu za loňský rok uvedli, že sympatizanti hnutí SPD jsou ve svých projevech horší než pravicoví extremisté.
Ono je těžké to posuzovat. Stává se, že někdo občas ujede, to bychom pak mohli za extremistu označovat kdekoho. V tom bych byla velmi opatrná.

S ČSSD budete zřejmě ve sporu i ve věci policejní reorganizace, kterou spustil exministr vnitra Milan Chovanec a vy jste ji tehdy velmi kritizovala. Jste pro její revizi?
Nebyli z ní nadšeni ani státní zástupci, protože reorganizace se udělala bez nich, ačkoli do značné míry je o nich. To je její hlavní vada. Před schůzkou v Lánech k justici se tam konala porada k policii.

Nový policejní prezident Jan Švejdar čtrnáct dní poté přiznal, že se reforma bude předělávat. Zvolené řešení se tedy asi neukázalo jako příliš šťastné. Jan Hamáček mi slíbil schůzku, kde to i s nejvyšším státním zástupcem probereme. Jsem tomu ráda, protože to zřejmě nefunguje.

Možná by se měl vrátit Robert Šlachta.
Určitě ho je na celní správě škoda, protože on byl policista srdcař. A platí to i o ostatních kriminalistech, kteří odešli s ním.

Čím chcete přesvědčit demonstranty na náměstích, že jste nepřišla do vlády jako nějaká zametačka kauz a likvidátorka respektovaných žalobců?
Nikoho přesvědčovat nebudu. Ta náměstí vnímám jako součást předvolební kampaně, protože za pár dní jsou volby do Evropského parlamentu a spousta lidí se tam zviditelňuje. Nikdy jsem žádné kauzy nezametala a dělat to nebudu. Pokud tam vystupuje pan Leo Steiner, tak jde o neúspěšného politika, který se snaží pomocí různých hnutí a organizací proniknout do politiky, ale nikdy nebyl nikam zvolen.

Jeho trestní oznámení policie vždy odkládala. Jeho podnět na obrovské předražení úseku silnice Louny Ročov bylo nejen odloženo, ale NKÚ následně uvedl, že tam bylo naopak ušetřeno. To abyste měla představu, kdo na těch demonstracích vystupuje. Když jsem tam viděla pana expremiéra Topolánka, tak mě to skutečně rozesmálo. Jeho přítomnost jejich smysl naprosto devalvuje.

Mgr. MARIE BENEŠOVÁ

- Narodila se 17. dubna 1948.
- Vystudovala Právnickou fakultu UK.
- Od roku 1973 až do roku 1991 pracovala na okresní prokuratuře v Kladně.
- Poté působila na Generální prokuratuře ČR. Po jejím zániku pracovala ve funkci vedoucí oddělení obecné kriminality na Vrchním státním zastupitelství v Praze.
- V dubnu 1996 rezignovala a otevřela si advokátní praxi v Kladně, kde působila do konce roku 1998.
- Od ledna 1999 do září 2005 vykonávala funkci nejvyšší státní zástupkyně v Brně.
- Po odvolání z funkce se vrátila do advokacie.
- V roce 2006 vstoupila do ČSSD, v letech 2011 až 2013 zastávala funkci její místopředsedkyně.
- Od července 2013 do ledna 2014 byla v Rusnokově vládě ministryní spravedlnosti. Poté působila v advokacii.
- Dne 30. dubna 2019 byla jmenována ministryní spravedlnosti za ANO.