Schwarzenberg zemřel v sobotu. Server Echo24 s odvoláním na zdroj ze Schwarzenbergovy rodiny napsal, že politik byl poslední dva dny v kritickém stavu a v umělém spánku. „Odešel v rodinném kruhu,“ uvedl web.

„Zemřel Karel Schwarzenberg…. Bylo mi jasné, že se to blíží, ale stejně je to úder. Byl to jeden z nejdůležitějších a nejlaskavějších lidí v mém životě. Ať odpočívá v pokoji, Česká republika by mu měla být navždy vděčná za vše, co pro ni nezištně vykonal,“ uvedl spoluzakladatel TOP 09 a exministr financí Kalousek.

Se zdravotními problémy, mezi něž patřily obtíže se srdcem a ledvinami, se potýkal delší dobu. Byl kvůli nim opakovaně hospitalizován a letos si také nemohl 28. října osobně převzít Řád bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání.

Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg se narodil v roce 1937, zřejmě symbolicky 10. prosince, tedy na Den lidských práv, jejichž obhajoba ho provázela celý život. Do československého politického života vstoupil Karel Schwarzenberg již před listopadem 1989, kdy z pozice předsedy Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva hájil jejich dodržování v Evropě.

Nahlédněte do rodiného alba Karla Schwarzenberga:

Podporoval i československý disent a v bavorském rodinném sídle společně s Vilémem Prečanem založil dokumentační středisko, kde archivovali literaturu, která v tehdejším Československu nemohla vyjít. Sbírka je coby součást Národního muzea uložena v Praze.

Oficiálně svou stopu do tuzemské politiky poprvé vtiskl hned po sametové revoluci, kdy byl 10. července 1990 jmenován kancléřem tehdejšího prezidenta Václava Havla. Funkci opustil ve spojitosti s Havlovou abdikací o dva roky později.

Až do roku 2004 se věnoval řízení rodinného podniku, především lesnictví a údržbě svěřených památek.

Senátor, ministr, předseda

Působil v nadacích a spolcích, o veřejné dění se ale stále aktivně zajímal a občas o sobě dal vědět. V roce 1997 vstoupil do Občanské demokratické aliance, kde setrval až do jejího zániku v roce 2007. Po neúspěšné kandidatuře do Senátu v roce 2002, kam jej ve strakonickém obvodu nominovala US-DEU, byl o dva roky později hned v prvním kole za tutéž stranu zvolen v Praze 6.

Připomeňte si životní miníky Karla Schwarzenberga, rodinu, vyznamenání:

Ještě aktivněji se do politiky zapojil v roce 2007, kdy byl v druhé vládě Mirka Topolánka za Stranu zelených jmenován ministrem zahraničních věcí. Tehdy politikou zmítaly kupříkladu vyhrocené diskuse o umístění americké radarové základny na území Vojenského újezdu Brdy. Smlouvu o tom podepsal s americkou ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou. Jednání o radaru nakonec zastavil americký prezident Barack Obama.

V roce 2009 stál Schwarzenberg při zrodu přípravného výboru strany TOP 09, kterou založil společně s Miroslavem Kalouskem. Stal se jejím historicky prvním předsedou. Jeho následovníky byli právě Kalousek a současná předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Od roku 2015 byl Schwarzenberg čestným předsedou strany.

Prezidentský souboj

Výrazně na sebe upozornil při historicky první přímé volbě prezidenta České republiky v roce 2013. Tehdy byli favorizováni pozdější vítěz a zvolená hlava státu Miloš Zeman a někdejší premiér Jan Fischer, který ale později začal na preferencích ztrácet.

Připomeňte si upřímný rozhovor Deníku s Karlem Schwarzenbergem. Proč přirovnal Andreje Babiše k prostitutce? Podívejte se:

Karel Schwarzenberg byl upřímný politika. Nebál se říci, co si myslí. Připomeňte si rozhovor Deníku.
Karel Schwarzenberg: Kdo nevolí, volí hajzly. Babiše přirovnal k prostitutce

Schwarzenberg, jenž postoupil do finálového klání, se objevoval na plakátech nebo plackách v punkerském stylu. Velkou přízeň si získal především mezi pražskými liberály a mladými lidmi. V souboji se Zemanem ale v druhém kolem neuspěl. Ani přes ostrou kampaň ze strany soupeře nezahořkl a se Zemanem se sešel i po skončení jeho druhého mandátu.

V té době byl poslancem sněmovny, zvoleným na pražské kandidátce TOP 09 a STAN. V roce 2021 se rozhodl již nekandidovat. K veřejnému dění se však vyjadřoval stále. Jeho mnohé poznámky nutí k zamyšlení.

Dokument Můj otec, kníže z roku 2022 vypráví neobvyklý příběh Lily Schwarzenbergové a jejího otce Karla:

Zdroj: Youtube

Ctil svobodu slova

Například letos v dubnu se na sociálních sítích vyslovil k tomu, co pro něj znamená svoboda slova. Zdůraznil, že od počátku stále trvající války vždy stál na straně Ukrajiny, v minulých letech několikrát navštívil Kyjev, byl dvakrát na Majdanu a ukrajinský boj za svobodu a nazávislost je pro něj důležitý.

Přečtěte si vzpomínku na Karla Schwarzenberga, muže, který pomohl polistopadové svobodě:

Luboš Palata
Karel Schwarzenberg, kníže české země. Velký muž, který pomohl svobodě

Přesto vyjádřil jisté znepokojení nad nynějším vývojem v České republice. „Četl jsem několik rozsudků, kdy byli odsouzeni lidé, kteří, přiznejme, blbli na kvadrát a veřejně vystupovali na ruské straně proti Ukrajině a někdy tvrdili vyslovené hovadiny. To je smutné, ale český přístup je kvůli tomu soudit a zavírat do vězení považuji za poněkud pochybný,“ napsal.

Bližší mu byl přístup Spojených států, 'kde je svoboda slova nade vše a můžete tvrdit leckteré blbosti, jako že země je placka, nebo, a to je skutečně ošklivé, dokonce umožnit legální existenci nacistické strany'.

Karel Schwarzenberg vyrůstal i na zámcích Orlík a Čimelice. Na dětství prožité na jihu Čech rád vzpomínal:

Karel Schwarzenberg se členem schwarzenberské gardy v Českém Krumlově.
Karel Schwarzenberg na jihu Čech rád vzpomínal na své dětství

„Dokud se nejedná o zřetelné výzvy k násilí a nabádání k němu a jde jen o slova a tvrzení, do vězení by se za to snad zavírat nemělo,“ uvedl mimo jiné.

Někdejší prezident Václav Havel v roce 2002 Schwarzenberga vyznamenal Řádem Tomáš Garrigua Masaryka III. třídy, v roce 2023 mu prezident Petr Pavel propůjčil nejvyšší vyznamenání – Řád bílého lva I. třídy.

Dětství a mládí v zahraničí

Karel Schwarzenberg byl rodilý Pražák z Bubenče. Na svět přišel v roce 1937. Jako nejstarší syn dostal jméno po otci – heraldikovi a historikovi Karlu VI., knížeti ze Schwarzenbergu. Jeho maminka Antonie byla rozenou princeznou z Fürstenbergu. Část dětství strávil na zámcích Orlík a Čimelice.

Od svých jedenácti let žil v Rakousku, kam se jeho rodina v roce 1948, po nástupu komunistů k moci, uchýlila. Studoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v německém Mnichově. Studia ale musel přerušit kvůli smrti adoptivního otce, kterým byl od roku 1960 jeho strýc Jindřich Schwarzenberg. Musel se totiž věnovat správě panství v Německu.


Rodinné foto.Rodinné foto.Zdroj: se svolením, Paměť národa