Kameraman z Nového Jičína: Kultura byla mým celoživotním koníčkem

V roce 2003 jsem dostal nabídku jít do KIC Sněženka v Sedlnicích. Dělal jsem nejprve externě, potom mi nabídli funkci kulturního pracovníka a vedoucího kulturního střediska. Tehdy se KIC dodělalo, a při něm začalo pracovat Televizní studio Sněženka, což byla v té době určitě rarita, protože v obcích televizní vysílání neexistovala a na Novojičínsku neexistují dodnes.

close info Zdroj: Archiv Josefa Odstrčila zoom_in

Děláme to sedmnáct let a jsme jediné studio, které děla zpravodajství z obcí a pro obce. Máme jedenáct obcí pro které vysíláme internetově nebo kabelem. Lidi, kteří ve studiu pracují, dělají mnoho věcí v jednom. Není to jen o kultuře nebo o televizním vysílání. Myslím si, že až tady jednou skončím, ten, kdo přijde po mně, tady bude mít skvělý tým lidí, kteří umí hodně.

close info Zdroj: Archiv Josefa Odstrčila zoom_in

Baví mě recese. V devadesátých letech jsme založili Stranu progresivní recese. Chodili jsme po Novém Jičíně a slavili Velkou říjnovou revoluci s proslovy, dělaly se 1. máje. Sídlo SPR bylo v Baru Žito. To fungovalo asi čtyři roky. Asi na tři roky se to přerušilo a pak vznikla Strana progresivní recese II s Milanem Baronem Jaroslavem Pávkem a dalšími lidmi a sídlo bylo na hotelu Salaš.

close info Zdroj: Deník / Ivan Pavelek zoom_in

Opět to byla politicko-kulturní satira. Vydrželo to pár roků, ale když Milan Baron odešel ze Salaše, šlo to k zániku. Zkoušeli jsme ve Sněžence v Sedlnicích, ale nebylo to komu „prodat“. Loni jsme založili SPR III, začali jsme nacvičovat, teď jsme to na čas přerušili, ale chceme se k tomu vrátit. Byly by to ale spíše takové jednoaktovky do restaurací.

close info Zdroj: Deník /Ivan Pavelek zoom_in

Tady v Sedlnicích byla při Ceně Miroslava Moravce dabingová školička, ale skončilo to na tom, že děti se nenaučily přesně číst texty. Tak jsme si řekli, že tady obnovíme klasické divadlo, které tady mělo v 50. a 60. letech tradici. Teď je to třetí rok, co zkoušíme. Hraje 11 lidí, vede to Petra Lhotská, známá ostravská divadelnice. Máme dvě hry – jedna je satirická Zase ti tupitelé a druhá je pohádka O líném Honzovi. Měli jsme v plánu jezdit, a do toho přišel koronavirus.

close info Zdroj: Archiv Josefa Odstrčila zoom_in

Chtěl jsem tady v Sedlnicích založit tradici festivalů jižanského roku, který mám rád, takže jsem organizoval Buxomfestíky, pak to byly festivaly Whiskey a fazole – bylo to hlavně pro fajnšmekry. Bývalo to v Sedlnicích v parku, měl jsem to i v Kateřinicích u vodní nádrže, v Eso baru, a dvakrát to bylo tady pod kaštanem, jenže ten před několika dny shodili, protože prý byl nemocný. Takže už mě to tady asi nebude bavit. 

close info Zdroj: Archiv Josefa Odstrčila zoom_in

Mám úzké kontakty s Chorzowem, kam jezdívám na koncerty a beru tam i syna, který studuje filmařinu a spolu tam natáčíme. Díky panu Andrzeji Matysikovi se dostáváme do podvědomí v Polsku. Jezdíme na festivaly Blustracje a Lauba Pełno Bluesa, kde natáčíme a máme jako televize Sněženka velmi pozitivní ohlasy. Je to zajímavá práce.

close info Zdroj: Archiv Josefa Odstrčila zoom_in

Jsem nadšený sběratel vinylů, a tak před sedmi lety jsem zase začal o vinylech přemýšlet, protože mi došlo, že se blíží doba, kdy zase budou v módě. A začal jsem sbírku rozšiřovat. Jsem specialista na maďarský rock, ale dnes mě hodně baví současná hudba, která nabízí velmi pestrou škálu. Člověk má velký výběr. Takže kupuji nové desky a hrabu se ve starých. 

close info Zdroj: Archiv Josefa Odstrčila zoom_in

Taky mám velkou sbírku filmů na Blue Ray, baví mě 3D filmy. A aby toho nebylo málo, ještě píšu básničky. Jsem registrovaný básník - na konci devadesátých let mi vyšly sbírky Zrcadlo života a Sado - krásno. Právě vytahuji ze šuplíku další básně a budu něco vydávat.

close info Zdroj: Archiv Josefa Odstrčila zoom_in