Marian Jurečka: Odchod do důchodu? Dnešních padesátníků se změny vůbec nedotknou

Pane Mariane Jurečko, proč chcete brutálně odrbat důchodce, jak říká místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček?
Zásadně s tím nesouhlasím. Zahrneme-li do výpočtu i červnovou valorizaci, tak za rok a půl dojde v České republice ke zvýšení důchodů o 31 procent, jenom v letošním roce to bude o částku větší než 1620 korun. Když mluvím se seniory, naprostá většina z nich říká, že současnou situaci chápe, a snaží se chovat solidárně, aby stát mohl fungovat i pro naše děti a vnoučata.

V lednu jste říkal, že počítáte s mimořádnou valorizací v rozmezí 700 až 1000 korun, což by znamenalo maximálně dvacet miliard korun navíc. Jak ovšem upozorňuje nejen opozice, ale i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, ani s touto částkou, natož s 34 miliardami, se v rozpočtu nepočítalo. Proč?
Ani v roce 2021 nebyly rozpočtované prostředky, které jsem potřeboval na mimořádné valorizace. A to bylo víc než 50 miliard, které jsem musel po dohodě s ministrem financí doplnit na základě konkrétní potřeby a výše inflace v průběhu roku 2022.

Valorizace penzí jsou v Česku štědré, tvrdí ekonomové. Země v EU důchody daní

Ekonomika

Jenže předloni málokdo odhadoval osmnáctiprocentní inflaci, to vy už jste podklady měl a mohl jste tušit…
Mnohokrát jsem řekl, že s mimořádnou červnovou valorizací počítáme, a uvedl jsem částky, které jste zmínila.

Vůbec vás nenapadlo přijít s návrhem na změnu výpočtu valorizačního mechanismu už loni na podzim?
S úpravou valorizačního schématu jsem počítal. Chtěl jsem ho ale začlenit do návrhu celkové důchodové reformy. Nicméně výrazné zvýšení inflace mezi prosincem 2022 a lednem 2023 mě donutilo, abych po zveřejnění statistických dat 10. února reagoval už teď.

Také jste sdělil, že máte dostatečně nabito, abyste novelu zákona o důchodovém pojištění obhájil před Ústavním soudem, na nějž se hnutí ANO obrátí. Kde berete tu jistotu?
Valorizaci jsme nevypnuli, ale upravili. Průměrný důchod poroste o 760 korun, v červnu poprvé překonáme hranici 20 tisíc korun u průměrné penze. V rozpočtové kapitole mého resortu musím řešit také jiné výdaje, jako jsou růst rodičovského přídavku nebo zvýšení příspěvku na péči. Nemám neomezené možnosti a výdaje musím vyvažovat a sledovat určitou míru mezigenerační solidarity.

Červnová valorizace důchodů: Průměrná penze se přehoupne přes hranici 20 tisíc

Ekonomika

Jste přesvědčený, že ústavní soudci tyto argumenty přijmou?
Opozice zmiňuje, že jsme popřeli legitimní očekávání a využili stav legislativní nouze. Zákon o důchodovém pojištění jasně říká, že úprava mimořádné valorizace se stanovuje nařízením vlády. V tom okamžiku, konkrétně tedy 22. nebo 23. března, nastává legitimní očekávání důchodců. Pokud se do té doby zákonodárce rozhodne změnit princip výpočtu, je to v pořádku. Druhé téma je využití stavu legislativní nouze. Ústavní soud ve svých judikátech jasně uvedl, že pokud tady máme…

…Pokud státu hrozí značné hospodářské škody, což nevím, zda se dá vztáhnout na tento případ.
Šlo by o mimořádné nároky na státní rozpočet a podle mě se to dá zahrnout pod pojem značné hospodářské škody.

Nebylo by čistší řešení, kdybyste vyplatili v červnu částku podle původního výpočtu, tedy 1770 korun, a valorizační mechanismus upravili až od ledna příštího roku?
Tento argument opozice zní na první poslech pěkně, je ale nerealizovatelný. Kdybychom zvýšili penze řádnou nebo mimořádnou valorizací, tak je to navždy a už by to nešlo nikdy vzít zpět a snížit. Šlo by o trvalý mandatorní výdaj po celou dobu výplaty důchodů oprávněným příjemcům.

close info Zdroj: Deník/Martin Divíšek zoom_in Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka

Nemohl by to přebít nový zákon?
Ne, nemáme na to žádný mechanismus. Když jsem o tom mluvil s opozičními poslanci mezi čtyřma očima, chápali to. Nic by s tím nesvedla současná ani budoucí vláda.

Proto jste mluvil o 58 miliardách navíc v příštím roce a 600 miliardách v dalších deseti?
To jsou peníze, o kterých bychom bez novely jednou provždy rozhodli a jež by chyběly ve školství, zdravotnictví, sociální oblasti. Proto jsem řekl, že taháme za záchrannou brzdu.

Důchody jsou třaskavé téma, jež se týká 2,36 milionu lidí, ale proč jim situaci nevysvětlujete na faktech? Třeba že ve většině zemí se na rozdíl od České republiky důchody daní a v Německu penzisté platí i zdravotní pojištění, zatímco u nás to za ně dělá stát? V porovnání mediánu platů a penzí dojdeme v Česku k poměru 3:2, konkrétně 28 400 korun ku 19 300. Nemají se čeští penzisté vlastně docela dobře?
V české společnosti se vždycky mluví hlavně o problémech a neduzích, než bychom byli schopni přiznat, že za poslední roky se situace důchodců opravdu výrazně změnila. Dnes činí průměrná penze 19 448 korun a nejčastěji pobíraná je 21 tisíc. V tomto ohledu české důchody nejsou špatné. Když to vztáhnu k rodinám se dvěma třemi malými dětmi, seniorská manželská domácnost je na tom výrazně lépe. Jistě jsou případy, které tomuto tvrzení neodpovídají, osamělí lidé, vdovy a vdovci. Tam je to složitější, ale zase nastupuje sociální systém, který jim pomáhá. U nás jsou daněny jen úplně nejvyšší důchody (v ČR podléhají zdanění jen penze nad 36násobek minimální mzdy, nyní asi 622 tisíc korun ročně – pozn. red.) a obecně nejsou zatíženy jinými odvody, před lety jsme vrátili penzistům i slevu na poplatníka. Kritiku tedy vnímám, ale byl bych rád, kdybychom se na to dívali objektivně.

Do ciziny i s českou penzí? Pětina zákazníků cestovek jsou důchodci

Ekonomika

Daleko tvrdší oříšek vás čeká u celkové důchodové reformy, kterou jste slíbil představit nejpozději v dubnu. Dočkáme se něčeho komplexnějšího než jen zvýšení věku odchodu do důchodu a jiného výpočtu valorizačního mechanismu?
Nikdy jsem neřekl, že hlavním výstupem reformy bude úprava věkové hranice odchodu do důchodu, a už vůbec ne, že by to bylo jedno konkrétní číslo.

Bohužel ve veřejném prostoru to je takto vnímáno.
To je ale vytržené z kontextu. Opakovaně jsem řekl, že mým záměrem je lepší a komplexnější reflexe vývoje ve společnosti. Abychom zohledňovali, kdy začíná člověk pracovat a kolik let odvádí peníze do pojistného systému. Aby lidé v důchodovém věku déle zůstávali na pracovním trhu, pokud o to mají zájem a jsou zdraví. Aby se oceňovala výchova dětí, neboť základem fungování všeho včetně daňového, sociálního a zdravotního systému jsou děti. Abychom zajistili větší atraktivitu penzijního spoření a jeho finanční podporu ze strany státu. Nabídneme lidem pravidelnou informovanost o výši jejich důchodů, budeme rozvíjet aplikaci IDA, díky níž se každý zájemce může přes identitu občana kdykoliv podívat, kolik let odpracoval, kolik let mu zbývá a jaký bude jeho budoucí důchod. Lidé si tak budou moci lépe plánovat svoje zabezpečení na stáří.

Vy byste čerstvému absolventovi vysoké školy doporučil, aby si spořil na stáří?
Především bych mu doporučil, aby měl odvahu a založil rodinu. Chci systém nastavit tak, aby člověk se dvěma či třemi dětmi s průměrným výdělkem měl garantovaný důchod díky průběžnému systému. Pokud z různých důvodů děti mít nemůže nebo nechce a nebude do nich investovat část peněz, pak bude nezbytně nutné, aby investoval do penzijního připojištění. Stát má zajistit funkční průběžný systém, tam chceme parametry upravit, vylepšit ho, ale větší přínos by měl mít i třetí pilíř.

Kalkulačka důchodů:

Ačkoliv se bráníte číslovce 68 let pro odchod do penze, připusťme, že by to tak bylo. Týkalo by se to ovšem lidí narozených po roce 1989. A dokonce i schválená hranice 65 let se začne uplatňovat až v roce 2030, ne za rok, ba ani za pět let. Proč to nezdůrazňujete?
Právě to dělám. Dnes lidé v 65 letech standardně na odpočinek nechodí. Ženy se dvěma dětmi mají nárok na důchod v 62 letech a v těch 65 budou odcházet do penze v roce 2035. Stal se z toho strašák, a já proto nikdy nebudu říkat, že tady bude nějaká hranice navázaná na jedno číslo. To je nesmysl. Jednak tu vždy bude kategorie náročných profesí, kdy budou lidé odcházet do důchodu dříve a bez krácení. Klíčová bude i doba, po niž kdo odváděl pojistné, takže jiný výpočet bude u těch, kteří začali pracovat v osmnácti, a jiný u těch, kteří šli do práce v 26 letech. Do toho bude také vstupovat parametr délky dožití, který nyní nikdo nezná. Mluvíme o tom nyní proto, abychom generaci dnešních čtyřicátníků řekli, že jejich důchody se budou vypočítávat jinak. Že si budou muset víc spořit nebo budou muset na trhu práce zůstávat déle. Pro dnešní padesátníky, natož šedesátníky, nic neměníme. Tito lidé mají své jistoty a očekávání, která budou naplněna.

Loni vaše ministerstvo vyzvalo starší lidi, aby si žádali o předčasný důchod, neboť to pro ně bude výhodnější. O tuto dávku si zažádalo 74 tisíc lidí, dvaapůlkrát víc než v roce 2021. Bylo to rozumné a spravedlivé vůči lidem, kteří půjdou do penze letos nebo v dalších letech?
Dostávali jsme řadu dotazů a já na ně pravdivě odpověděl. Loni byly dvě mimořádné valorizace, takže bylo objektivně výhodné jít do předčasného důchodu. Nešlo tomu zabránit, lidé věděli, že to bude výhodné. Nikoho jsem nevyzýval, žádnou radost z toho nemám, ale byl to fakt daný legislativou. Snažím se ji teď upravit.

Třicátníci půjdou do důchodu v 68 letech. Je to evropský trend, tvrdí úředníci

Ekonomika

Doba studia se nebude do rozhodné doby pro výpočet penze započítávat?
Původní záměr byl, že by se znovu mohla započítat (nezahrnuje se od 1. ledna 2010 – pozn. red.). Finální stanovisko ještě nemáme, ale kdybychom to udělali, představovalo by to dvacet miliard korun ročně. Nyní se nezapočítává a jsem spíš obezřetný až skeptický k tomu, že se ji tam podaří vrátit.

Naopak přes výchovné u lidovců vlak nejede?
Ne. Samozřejmě slyším hlasy, které nabádají, ať se omezí nebo zruší, ale to odmítám. My prosazujeme systém, který je schopen ocenit nejen to, jak dlouho člověk pracoval a kolik vydělal, ale i to, že vychoval děti. Systém doposud fungoval tak, že bylo výhodnější soustředit se na kariéru než mít děti a starat se o ně. Výchovným jsme tam princip ocenění rodičovství vrátili a já si přeji, aby tam zůstal i v budoucnu. Navíc chci, abychom v podobě možného společného vyměřovacího základu pro důchod ještě posílili rodinné vazby při výchově dětí mezi manželi či partnery, aby si mohli nechat každý rok započíst základ pro důchod ze svého průměrného ročního výdělku.

close info Zdroj: Deník/Martin Divíšek zoom_in Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka

Bude výchovné nadále spadat do valorizačního mechanismu?
Momentálně je součástí základu přiznaného důchodu a je standardně valorizováno. Musíme se bavit o tom, jak s tou pětistovkou za vychované dítě naložíme do budoucna, zda ji necháme konstantní, nebo ji budeme nějakým dohodnutým mechanismem zvyšovat.

Zdá se jisté, že u mechanismu, kterým se u penzí reaguje na inflaci, se vrátíte k započítání růstu reálné mzdy z jedné třetiny, nikoli z poloviny, jako je tomu nyní. Prosákly i další možné úpravy jako jednorázový bonus či snížení mimořádné valorizace na 50 procent zvýšených cen. Můžete něco z toho potvrdit?
Za sebe mám poměrně jasnou představu. V příštích dvou týdnech mě ale ještě čekají jednání se zástupci opozice a sociálními partnery. Až zjistím jejich pohled a případné připomínky k mému návrhu, pak teprve představím jeho finální podobu.

Když použiji velkou zkratku, základem důchodové reformy je vyšší počet narozených dětí. A to je kámen úrazu. V roce 2035 bude v Česku 31 procent penzistů, o dvacet let později 38. Loni se po sedmnácti letech narodilo méně než sto tisíc dětí, a to 99 834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o dvanáct tisíc narozených. Máte představu, jak tyto poměry změnit?
Porodnost není neměnná hodnota. Pamatuji si rok 2000, kdy byla porodnost zhruba 1,1 dítěte na ženu. Tehdy demografové říkali, že je to navždy a nepodaří se to obrátit. Paradoxně ale porodnost až do loňského roku rostla a v České republice byla s ukazatelem 1,8 druhá nejvyšší v Unii. Spousta rodičů, kteří měli dvě děti, se rozhodla pro třetí. Vůbec bych tedy nebral zmíněné údaje jako dané a neměnné. Stát musí vytvářet dobré podmínky a věřím, že čísla kolem 1,7 se nám bude dařit naplňovat. Proto se snažíme odstraňovat bariéry, zvyšovat dostupnost služeb při péči o předškolní děti, podporujeme částečné úvazky, od letošního února velmi razantně, a budeme hledat další nástroje, jak oceňovat rodičovství. Příležitostí jsou také ukrajinští uprchlíci, protože část z nich tady zůstane a dá se předpokládat, že budou mít děti. Jejich porodnost by mohla být i nadprůměrná.

Valorizace důchodů 2023: Spočítejte si na kalkulačce, o kolik se vám zvýší penze

Ekonomika

Rodičovský příspěvek 300 tisíc korun se už dlouhá léta neměnil. Ekonom Filip Pertold, jeden z expertů vašeho ministerstva, říká, že jeho reálná hodnota klesla o dvacet procent. Platí, že ho chcete zvednout o padesát tisíc?
Věřím, že ho posuneme nejpozději k lednu příštího roku minimálně na hranici 350 tisíc korun. Rodiče tuto formu podpory nezbytně potřebují. My už jsme zavedli flexibilnější čerpání rodičovské a v tom chci pokračovat, stejně jako v nabídce částečných pracovních úvazků. Jen za únor se přihlásilo 57 tisíc lidí k formě této podpory přes zaměstnavatele. Největším špuntem slaďování rodinných a pracovních příležitostí je, že není dost nabídek na umístění dětí po třetím roku věku do předškolních zařízení. Proto chystáme doplnění portfolia nabídky mateřských škol a dětských skupin o sousedské hlídací skupiny. Když se kamarádky ve vesnici nebo paneláku domluví, že si budou navzájem hlídat děti, budou moci touto formou doplnit chybějící kapacitu v daném místě.

Bez splnění desítek přísných norem včetně vzdělávacích?
Bylo by to bez složitých komplikací na přátelské bázi.

Svážete nárok na zvýšený rodičovský příspěvek s delším zapojením otců do péče o děti?
Nebude to svázáno přímo. My ale máme povinnost implementovat evropskou směrnici, která říká, aby se členské státy ještě více staraly o sladění rodinného a pracovního života pro oba rodiče. I otec by tak měl mít nárok být s dítětem do jeho osmi let dva měsíce doma s refundací mzdy. To musíme uvést do praxe nejpozději příští rok.

Důchody přehledně: Jaké jsou v Česku nejvyšší penze a co změní valorizace

Ekonomika

Úkoly velké, ale podmínky lidí, kteří to mají uvádět do života, mizerné. Mám na mysli zaměstnance úřadů práce, kteří jsou přetíženi, špatně placeni a často terčem útoků nespokojených klientů. Co s tím chcete dělat?
Za poslední měsíc, kdy se funkce ujal pověřený ředitel Úřadu práce Karel Trpkoš, jsou přijímána konkrétní opatření. Pobočkám v Praze jsme výrazně ulehčili, žádosti o příspěvky na bydlení jsou zpracovávány částečně mimo hlavní město. V řádu několika týdnů jsme se tak dostali do zákonných lhůt. Stát si nesmí dovolit to, co se dělo za minulého ředitele Najmona, kdy jsme evidovali žádosti z konce září, na něž se nesáhlo ještě v polovině února. Řeším i systémovou změnu odměňování zaměstnanců Úřadů práce, především v tarifní struktuře. Nejde tedy jen o odměny, které mohou, ale nemusí dostat.

Byl jste někdy na pobočce? Atmosféra tam bývá výbušná, třeba když žadatel vystojí frontu, aby pak zjistil, že nevyplnil jeden řádek, a je odeslán domů. Navíc pořád se tisknou a skenují papíry a stále dokola se vyplňují kolonky. O reálné digitalizaci se nedá mluvit.
Děláme všechno pro to, aby se to změnilo. Vypracovali jsme si rešerši všech dávek a podkladů, které po klientech požadujeme v papírové podobě. Pokud ta data stát už má, neměl by je vyžadovat, ale vytahovat si je automaticky, když k tomu dá občan souhlas. Předpokládám, že největší posun přijde v lednu příštího roku. Musím ale zdůraznit, že nemalá část výplaty dávek už teď běží přes digitál, je to solidární domácnost, humanitární dávka, přídavek na dítě, žádost o rodičovský příspěvek. U příspěvku na bydlení je to složitější, neboť když je například víc členů domácnosti nebo je člověk v nájmu, logicky musíme vyžadovat víc dokladů. Ale i tam pracujeme na zjednodušení systému.