Prvního května 2004 rozšířila Česká republika mapu evropského společenství a připojila se mezi státy Evropské unie. Přístup ke společné politice a pravidlům dal popud ke vzniku lidové tvořivosti obyvatel i politiků, kteří během následujících dekád šířili i různé fámy nebo překrucovali fakta.
- Jak to bylo se zamýšleným zákazem písmene Ř
- Jak to bylo se zákazem olova ve střelivu
- Jak je to s diktátem Bruselu?
- Vládne prostřednictvím Unie kontinentu Německo?
- Jak to bylo s křivými banány a okurkou
- Zakázala nám EU zabijačky?
- Je EU byrokratickou mašinérií?
- K čemu zavazuje Zelená dohoda?
- Nutí nás přijímat uprchlíky?
- Zruší se slova matka a otec?
- Dává Česko do Unie víc, než od ní dostává?
- Zakáže Unie auta se spalovacími motory?
- Zakážou nám jíst maso?
- Drtí EU české zemědělce více než jiné?
- Zavádí Unie kvóty na počet žen ve vedení firem?
- Plánuje Evropská unie vyslat vojáky na Ukrajinu?
Tvrzení: Evropská unie zakázala Česku používání názvu marmeláda
Odkud se vzalo:
Informace o zákazu názvu marmeláda od Evropské unie se začaly nejvíc objevovat v roce 2012. Tehdy potravinářská společnost Hamé neuspěla u Evropské potravinářské komise s požadavkem, aby se její jahodové a meruňkové džemy mohly marmeláda nazývat a musela najít alternativní označení.
„Abychom zachovali kontinuitu výrobků, které pro nás byly marmeládou, museli jsme najít náhradní řešení v podobě označení ovocná směs. Došlo tedy pouze k přejmenování výrobku. Kvalita i výroba zůstala naprosto zachována,“ vysvětlila tehdy někdejší ředitelka marketingu a vývoje Hamé Marcela Mitáčková.
Jak je to doopravdy?
V českém prostředí dlouho platila slova marmeláda a džem za synonyma a džem se chápal jen jako modernější anglikanismus. V případě legislativy Evropské unie a nejen jí ale může být problém složitější. V roce 1979 přijala Evropská unie nařízení a ustanovila, že název marmeláda může nést v členských zemích pouze džem, který je vyrobený z citrusů. Vycházelo se z termínu z angličtiny, kdy se marmeláda používala pro džemy z pomerančů či citronů. Postupně bylo nařízení několikrát aktualizováno, ale jádro věci zůstalo stejné.
Státy, které do EU vstupovaly později, než nařízení začalo platit, měly možnost zažádat o výjimku. Česko ale nebylo úspěšné. „Při vyjednávání o vstupu do EU se pozornost soustředila na slivovici, rum a českobudějovické pivo a marmeláda bohužel poněkud zapadla,“ uvedl v roce 2012 tehdejší europoslanec Jan Březina.
Dnes v některých státech označení marmeláda pro džem i třeba z jahod nebo borůvek využívají, například v Rakousku, které se výjimky domohlo. V Česku se ale musí jednat o výrobek z citrusů.
Výčet ale nemusí být poslední a možná se to povede ještě České republice zvrátit. Evropský parlament v dubnu schválil revizi stávajících pravidel a v případě marmelád se mají zjemnit. „Termín marmeláda se v současné době používá pouze pro citrusové džemy, ale s novými pravidly bude možné jej používat pro jakékoli ovocné džemy v souladu s místními tradicemi,“ informoval Evropský parlament.
A jak se na problém dívají samotní výrobci marmelád a džemů? Podle nich pojmenování marmeláda nebo džem nehraje velkou roli. „Na spotřebitelské chování to žádný vliv nemá. Většina zákazníků používá slovo marmeláda pro výrobky ze všech druhů ovoce, ale zároveň ten výklad a rozdíl mezi marmeládou a džemem znají. Slovo marmeláda je jen zažitější a příjemnější,“ vysvětlila výrobkyně i v zahraničí oceňovaných produktů Eva Zikmundová.
Jen samotné citrusy pro označení marmeláda navíc na mezinárodních soutěžích v jejich vaření nemusí stačit. Zejména ve Velké Británii. „Stalo se mi, že rozporovali množství cukru i velikost kousků ovoce a místo marmelády, jejíž vzorek jsem posílala, jsem se dozvěděla, že to byl kompot, nebo rozvar,“ poznamenala s úsměvem Zikmundová.
Verdikt Deníku: Polopravda