Prvního května 2004 rozšířila Česká republika mapu evropského společenství a připojila se mezi státy Evropské unie. Přístup ke společné politice a pravidlům dal popud ke vzniku lidové tvořivosti obyvatel i politiků, kteří během následujících dekád šířili i různé fámy nebo překrucovali fakta.

Tvrzení: EU zakázala prodej zakřivených banánů a okurek

Odkud se vzalo, kde vzniklo a jak se šířilo:

V hloubkách českého internetu se dají najít důkazy, že tvrzení o tom, jak v Česku po vstupu do Evropské unie nekoupí zákazníci zakřivené banány a zemědělci neprodají křivé okurky, se objevovala ještě před samotným vstupem do Unie. 
 
A to především proto, že informace o diskriminačních opatřeních vůči zelenině se napříč státy Evropské unie už vyskytovaly. Využívali je euroskeptici, kteří tím poukazovali na přebujelou byrokracii společenství. Obzvlášť silné byly tyto snahy ve Velké Británii, o čemž informoval už v roce 2000 (tedy čtyři roky před vstupem Česka do unie) v souvislosti s banány a okurkami tamní tisk.

Eurovolby se blíží. Vše důležité o nich najdete v tomto článku:

„Všichni jsme unaveni z toho, jak některé protievropské kampaně překrucují fakta o našem místě v Evropě. Zavádějící propaganda má hodnotu milionu liber,“ uvedl pro The Guardian bývalý ministr financí Kenneth Clarke.

Britští proevropští politici na to reagovali vydáním brožury s výmluvným názvem Straight Bananas? - 150 anti-European myths exploded (Křivé banány? 150 antievropských mýtů schematicky).

Jak je to doopravdy?

Je pravdou, že evropské normy se několikrát kvůli zelenině a ovoci měnily. Už v roce 1994 vzniklo nařízení, které mělo zajistit, aby se na trh dostávaly banány vyhovující jakosti. Ještě o šest let dříve se objevil ideál okurkové krásy. A vznikly tak různé třídy jakosti. Skutečně nějaký banán či okurka svým vzhledem nemusely plně vyhovovat jakosti kategorie jedna, ale mohly skončit třeba v kategorii druhé. Norma sloužila především pro orientaci zákazníků ve zboží.

Jak potvrzuje portál Zastoupení Evropské komise v České republice, křivé banány nebo okurky Evropská unie nikdy nezakázala a mohou se prodávat bez omezení. „Členské státy EU pouze schválily rozdělení do jakostních tříd a pro každou třídu stanovily určité normy, a to na popud obchodníků s ovocem a v souladu s mezinárodními standardy. Příliš křivé banány tak najdete, jen musíte hledat v jiné jakostní třídě,“ vysvětlilo zastoupení.

Evropská unie nicméně postupně musela ze svých nároků slevit a několikrát legislativu o normách přezkoumala a pravidla zjednodušila.

K volbám do Evropského parlamentu odstartovalo několik různých předvolebních kampaní:

Pokud vás zajímá úplný začátek tohoto nařízení, možná budete překvapení. Žádný diktát Bruselu v tom asi nebyl. Nezisková organizace Why Europe publikovala článek nazvaný Okurková konspirace (The cucumber conspiracy).

V něm popisuje, že původ a inspirace pro vznik těchto norem má svůj původ v Dánsku, a to před sto lety. „Bertel Haarder, bývalý dánský ministr školství, upozornil, že za zájmem EU o regulaci okurek stojí především dánské nařízení z roku 1926. O šedesát let později se zdálo, že Dánové toto nařízení stále považují za užitečné a proto navrhli, aby se stalo právně závazným pro všechny členy Evropské unie,“ shrnula organizace.

Verdikt Deníku: Lež