Kliknutím zvětšíteVždyť jenom letniček je zde na 70 tisíc. A všechny, jednu po druhé, je zahradníci pečlivě zasazují. Dohromady 15 stálých zahradníků doplňují sezonní pracovníci. Ti všichni mají na starost zhruba plochu 14 hektarů, taková je totiž rozloha Květné zahrady.
Stážisté i odsouzení vítání
Kromě 15 stálých zaměstnanců a sezonních pracovníků se po Květné zahradě pohybují také stážisté, lidé se zdravotním postižením, a dokonce i odsouzení k vykonávání obecně prospěšným pracích.
„Máme již dlouholetou spolupráci s probační a mediační službou. Dáváme lidem příležitost odpracovat si své drobné prohřešky vůči společnosti. Zahájili jsme také spolupráci s místní charitou. Zaměstnáváme jejich klienty se zdravotním omezením,“ říká ke skladbě zaměstnanců šéf zahradníků Pavel Bleša. Ti všichni začínají pracovat brzy z rána. Do „otvíračky“, která je již v osm hodin ráno, je třeba zvládnout spoustu práce.
„Nic neskrýváme. Pracujeme samozřejmě i v době, kdy je zahrada přístupná veřejnosti. Je důležité, aby i lidé viděli, jak se o zahradu staráme, jak ji udržujeme. Ale například zálivka se musí dělat buď v noci, nebo časně ráno, nikoliv v největších vedrech,“ ukazuje vedoucí na zahradnici kropící květinový záhon.
S problémem extrémních veder se v poslední době pojí také problém úbytku vody v letních měsících. Jak se s tím ale vypořádat? Není možné jen tak přestat zalévat.
„Zahrada je na vodě postavená. Bez vody není život. Snažíme se na sucho co nejvíc připravit. Maximálně využíváme dešťovou vodu, která nám spadne shůry během sezony. Vodu jímáme do podzemních nádrží, které mají kapacitu 150 kubíků vody,“ vysvětluje Pavel Bleša.
Tuto vodu pak jeho zaměstnanci používají na zálivku. A pokud se zásoba vyčerpá?
„Můžeme si v omezené míře dovolit přečerpat do nádrží vodu z rybníků. Jen pro představu, v každém pstružím rybníku je zhruba 1000 kubíků vody. Pitná voda je až v poslední řadě. Nemluvě o tom, že dešťová voda je pro zálivku určitě lepší,“ přibližuje Bleša další možnosti, jak najít pro rostliny tolik potřebnou vláhu.
Pro králíky a zamilované
Základním „stavebním kamenem“ Květné zahrady byly kromě rybníků také králičí kopec, ptáčnice a bažantice. Zatímco bažantici již odvál čas, králičí vrch a ptáčnice se dokázaly dochovat do dnešních dnů. Byť s drobnými úpravami.
„Dřív byly, podle našich informací, nory různě propojené, tvořily síť a králíci běhali skrz celý kopec. Nyní, hlavně z hygienických důvodů, jsou jednotlivé kotce oddělené,“ otevírá Pavel Bleša jeden kotec a láká králíka ven. Ten pouze nakrčí nos, ale z koutku svého království se nehne.
Zatímco králíci už bludiště nor nemají, lidé ano. Bludiště tvořené živým plotem si nenechá ujít snad žádné dítě. „Vycházím z vlastní zkušenosti. Každý, kdo Květnou zahradu navštívil, ať už na školním výletu, nebo třeba s rodiči, tak do bludiště určitě šel. Já věřím, že i někteří dospělí si rádi zablbnou a taky se rádi v bludišti ztratí,“ míní Pavel Bleša.
Vyprostit se z bludiště tvořeného živým plotem je daleko snazší, než najít správnou cestu v bludišti života. Někdy však pomůže spřízněná duše, partner či partnerka. Pokud se rozhodnou dva zamilovaní posunout svůj vztah dál, mohou si své „ano“ říct v Květné zahradě. Nejčastěji ve zdejší rotundě nebo pod vzrostlým platanem u kolonády. „To jsou nejčastější místa. Ale pokud by si někdo přál svatbu třeba v bludišti, můžeme o tom diskutovat,“ připouští Pavel Bleša.
Hlavní zahradník v Květné zahradě Pavel Bleša říká, že práce jeho zaměstnanců je velmi různorodá. „Nazval bych naši činnost jako dynamický stereotyp. Práce na sebe navazují dle ročního období. Víme, že 20. květen pro nás znamená výsadbu letniček. Podobně je tomu u vodních prvků po zimě. Ale například zálivka či úklid, to jsou pravidelné, denní činnosti. Ten stereotyp,“ povídá Bleša. „Květná zahrada je určitě jedna z nejintenzivněji opečovávaných zahrad v rámci České republiky. Máme osm kilometrů vysokých živých plotů, nízké živé ploty, krušpánkové ornamenty, sami si pěstujeme květiny pro výsadbu to je nějakých 70 tisíc letniček. Musím zmínit i jednu z nejstarších sbírek s kaméliemi. A tím to zdaleka nekončí. Záběr zdejšího zahradníka je velký,“ usmívá se Pavel Bleša. Lidé si mnohdy neuvědomují, kolik dřiny je skryto za péčí o tak rozsáhlé plochy. Ačkoliv osvěta postupuje, někteří stále považují vzhled zahrady za samozřejmost. Malé děti, možná ve své nevědomosti, mají tendenci sedat si na nízké krušpánkové ploty. „Velice je to láká, ale neuvědomují si, že ty rostliny jsou velmi křehké. Jakmile je zlomí, může trvat i několik let, než se z toho rostlinka dostane, vrátí do původního stavu,“ vysvětluje Pavel Bleša. Se vstupem na trávník jsou zaměstnanci shovívavější. „Až tolik nám to nevadí. Pokud po něm vyloženě nedupou,“ dodává vrchní zahradník.
Založená na vodě
Vodních prvků je v Květné zahradě hned několik. Například již zmíněné pstruží rybníky. Avšak pstruhy, po kterých jsou pojmenované, bychom hledali jen stěží. Nynějšími obyvateli jsou zejména různé druhy kaprů a karasů. „Občas se stane, že přilétne kačena. Dokonce na návštěvu zavítala i labuť,“ vzpomíná Bleša. „Jsme velice rádi, že tady vodní plochy máme. Nejen z hlediska estetiky, ale také proto, že Květná zahrada byla na vodě založena,“ vysvětluje šéf zahrady, když se na samém kraji rybníku snaží vylovit plavající arch papíru od nepořádných návštěvníků.
Práce na celý rok
Ačkoliv teď hraje Květná zahrada všemi barvami, rostliny kvetou a vyžadují zvýšenou péči, co vlastně dělají zahradníci v zimních měsících? Právě to je chvíle, kdy se mohou pustit do činností, které jsou jim během hlavní sezony zapovězeny. Provádí zmlazovací typy řezů na oněch osmi kilometrech dlouhých živých plotů. „Na každé jedno konkrétní místo se vrátí zahradník ob rok,“ vysvětluje Pavel Bleša. Práce jsou celoroční. V zimě nastává čas pro činnosti, které se nemohou provádět během sezony, ale se sezonou významně souvisí. „Pro nás je zima spojena s péčí o kamélie a vším, co k tomu patří. Máme jednu z nejstarších sbírek v České republice. Už to bude desátý rok, co sbírku ukazujeme návštěvníkům a prezentujeme na výstavě,“ říká Bleša.
20
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
