Možná trochu překvapivě neplatí, že nejlepší projekty musí být nejdražší. Dokládá to i případ národní kulturní památky Vlašský dvůr v Kutné Hoře, jejíž revitalizaci podpořily peníze poskytnuté EU ve výši 84 milionů korun. Původně gotický hrad ze 13. století, který ve středověku sloužil jako královská rezidence, ale také jako přední česká mincovna razící pražské groše, má přitom nezastupitelné místo v české historii. Leckdo si ze školního dějepisu vzpomene na Dekret kutnohorský – ten byl podepsán právě zde.
„Tento historický i architektonický skvost středoevropského významu díky podpoře evropských peněz opět září novotou,“ uvedla ředitelka středočeské pobočky Centra pro regionální rozvoj Dana Čechová. Připomněla, že vedle zachování kulturního dědictví nevyčíslitelné hodnoty jde rovněž o jeden z nejnavštěvovanějších turistických cílů v regionu. „Po zásluze také figuruje v seznamu světového dědictví UNESCO,“ poznamenala.
Mezi povedené projekty nepochybně patří také nákup 36 nových vlaků pro Jihomoravský kraj. Investici za 6,7 miliardy korun schválili krajští zastupitelé na podzim roku 2019, přičemž výrobcem se stala společnost Škoda Transportation. Jednalo se o republikový unikát. Jihomoravský kraj byl vůbec prvním, který k nákupu vlastních vlaků přistoupil, do té doby byly vlastníky vlaků pouze konkrétní dopravci.
Kvůli pandemii covidu-19 se výroba nových vlaků zpozdila, nakonec začaly všechny jezdit až v červnu minulého roku. „V provozu je aktuálně všech 37 souprav (dotace se vztahovala pouze na 36 souprav, pozn. red.), které kraj zakoupil. Na linkách S2, S3, S9 a S51 jezdí od loňského léta,“ potvrdila mluvčí kraje Helena Ondřejová.
Malý zázrak na Přerovsku
Tomu, že se mezi Lipníkem a Přerovem skutečně začne stavět nový úsek dálnice D1, už vlastně nikdo nevěřil. Přesto po něm v prosinci 2019 konečně začala jezdit auta. Za malý zázrak Česko vděčí i Evropské unii, stavba byla totiž částečně financována z evropských peněz. Dotace činila 1,5 miliardy korun. Dálnice se začala stavět v roce 2015.
Součástí čtrnáctikilometrového úseku jsou i tři mimoúrovňové křižovatky, 24 mostů, sedm kilometrů protihlukových stěn a 19 portálů dopravního značení s velkoplošnými dopravními značkami. O náročnosti projektu přitom nejlépe vypovídá spotřeba a objem materiálu použitého na stavební konstrukce. „Na 14,312 kilometrech dálnice jsme položili 230 tisíc metrů čtverečních betonových a 150 tisíc metrů čtverečních živičných vozovek, a dále pak 30 kilometrů dálniční kanalizace,“ shrnul ředitel projektu Aleš Novák.
Za dvě dekády členství Česka v Evropské unii zkrátka vznikly napříč zemí stovky nejrůznějších projektů. Zajímá vás, které z těch vydařených stojí za pozornost? Proklikejte si interaktivní mapku. Peníze z Evropské unie šly v minulých letech rovněž na projekty, které se nepovedly, anebo se nedočkaly důležitého pokračování. Také o nich se dočtete v Deníku.
