Prvního května 2004 rozšířila Česká republika mapu evropského společenství a připojila se mezi státy Evropské unie. Přístup ke společné politice a pravidlům dal popud ke vzniku lidové tvořivosti obyvatel i politiků, kteří během následujících dekád šířili i různé fámy nebo překrucovali fakta.

Tvrzení: Přijetí eura zničí malé obchodníky u nás a bude znamenat velké zdražení

Odkud se vzalo, kde vzniklo a jak se šířilo:

Měna euro byla zavedena do oběhu v Evropské unii v roce 2002, připomíná web Unie. Už v roce 2004, kdy se Česká republika stala členskou zemí, se tak začala skloňovat možnost, že jakmile stát splní stanovené podmínky pro vstup do eurozóny (takzvaná maastrichtská kritéria, které vyplývají z Maastrichtské smlouvy z roku 1992), může se eurem začít platit i v tuzemsku. Od stejné doby veřejným prostorem kolují názory pro a proti přijetí eura. K tématu se vyjadřují politici, ekonomové, silně o něm diskutují také běžní lidé. Zároveň nevýhody eura často skloňují dezinformační portály.

Často zmiňované tvrzení o tom, že by přijetí eura znamenalo zdražení, se i podle webu zavedenieura.cz, který spustilo před několika lety ministerstvo financí, objevuje prakticky od vstupu České republiky do Evropské unie. Část českých politiků daný výrok připomínala naposledy například v souvislosti s přijetím eura v Chorvatsku.

„Další důkaz, že euro je škodlivá měna. Chorvati zavedli společnou evropskou měnu, a už začalo zdražování,“ napsal na sociální síti Facebook v roce 2023 třeba Radim Fiala z SPD.

Jak je to doopravdy?

Přestože případné zavedení eura by s sebou přineslo jak benefity, tak bezesporu množství nevýhod, konkrétně tvrzení o zdražování je mýtus. To bude podle odborníků jen mírné a zejména přechodné. „Pokud přijmeme euro, dojde zřejmě k zanedbatelnému zdražení, vyplývajícímu z toho, jak budou obchodníci přepočítávat ceny a budou zaokrouhlovat vzhůru. To se může projevit zdražením, které ale bude přechodné,“ vysvětlil Deníku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj je mnohem zásadnějším problémem případného přijetí eura to, že by Česko přišlo o vlastní centrální banku, a společná centrální banka ve Frankfurtu musí přihlížet kondici ostatních států eurozóny.

Podobně se o riziku zdražování po přijetí eura pro Deník vyjádřil i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Otázku případného zdražení v souvislosti s přechodem na společnou evropskou měnu ekonomové v uplynulých letech pečlivě analyzovali. Koneckonců, jedná se o relativně snadno měřitelnou záležitost. Teoreticky neexistuje důvod, proč by změna používané měny měla způsobit trvalé zdražení či zlevnění. Co ovšem nastat může, je zdražení dočasné, a to ze tří hlavních důvodů,“ řekl.

Jedním z nich jsou podle něj náklady pro obchodníky při přepisování ceníků. „Tento náklad je pak s velkou pravděpodobností skutečně alespoň z části přenesen na zákazníky. Zadruhé, jelikož čísla na cenovkách mají i určitý psychologický rozměr, nejsou stanovována zcela náhodně. Dochází například k zaokrouhlování směrem na celé jednotky. Při přechodu z koruny na euro si jednotlivé cenovky budou hledat nové, ‚psychologicky vhodné‘ úrovně. Lze se domnívat, že zde bude existovat tendence upřednostňovat zaokrouhlení směrem nahoru spíše než dolů,“ nastínil Hradil.

Třetím důvodem dočasného zdražení podle něj může být dočasné zmatení zákazníků, kteří se přestanou v cenách orientovat. „Toho by mohli obchodníci chtít krátkodobě využít. Jako pojistka proti tomuto fenoménu ovšem standardně slouží povinnost prodejců udávat po přechodnou dobu ceny v obou měnách,“ dodal.

Stejně tak je mýtem i tvrzení o tom, že by přijetí eura zničilo malé obchodníky. Ti z něj naopak podle Kovandy mohou jistý čas dokonce profitovat, a to právě kvůli zaokrouhlení cen směrem nahoru.

Hradil zároveň podotkl, že pokud malí obchodníci ustáli vstup do Evropské unie a celoevropskou konkurenci, euro pro ně specifické riziko nepředstavuje. „Naopak, existují důvody se domnívat, že eliminace kurzového rizika, což je hlavní benefit přijetí eura, prospěje malým podnikům více než těm velkým.“

Verdikt Deníku: Lež