Překážky a bariéry? Těch se nebojím

V dnešní době dělám lekce už jen přes Skype, mám tak totiž neomezené množství studentů z celého světa, na tom mám postavené celé podnikání. Student nikam nemusí, učí se v pohodlí domova, vidí mě přes kameru, materiál si pošleme nebo nasdílíme. Studenty učím anglicky a španělsky, a pak ještě cizince česky. Já sama se učím francouzštinu, ale tam je to běh na delší trať. Tyhle jazyky jsou, přijde mi, nejvíce používané ve světě, kde se pohybuji. Do budoucna bych ještě ráda přidala italštinu nebo portugalštinu, ty už budou jednodušší, jsou podobné španělštině. 

close info Zdroj: Archiv Kristýny Billové zoom_in

Díky učení mě studenti, ze kterých se mnozí stali mými přáteli zvali také na návštěvy do jejich zemí a tak hodně cestuji. Teď jsem byla měsíc v Argentině, a pokud mluví člověk španělsky, udělá si tam hned spoustu přátel. Lidé tam jsou moc milí a pozitivní. Nic neřeší, vše je pro v pořádku, vše se zvládne, a to i přesto, že ekonomicky na tom momentálně nejsou nejlépe. Mají zdravou mysl, což mě hodně inspiruje. Na druhou stranu by se mohli od nás naučit organizovanost a dochvilnost, autobusy i lidé mívají běžně šílené zpoždění (smích).

close info Zdroj: Archiv Kristýny Billové zoom_in  

Moc se mi líbila také Kolumbie, chtěla bych se podívat na Nový Zéland., Mám tam teď sestřenku. Pak by mě lákala i Austrálie a další anglicky mluvící země, nejvíc mě to ale táhne právě k těm jižanům, právě kvůli té jejích pohodové povaze. Přemýšlela jsem i o bydlení v zahraničí, ale když jsem delší dobu pryč, vždycky se těším domů. Chybí mi naše povaha, kultura, organizovanost, český chleba (smích) – potřebuji cestovat, abych se mohla vracet. 

close info Zdroj: Archiv Kristýny Billové zoom_in

Do Argentiny jsem jela jednak kvůli španělštině, ale zároveň jsem tam chodila i na lekce akrobacie na šálách. Pro inspiraci. Dlouhá léta jsem dělala pole dance, ale jednoho dne jsem na workshopu zkusila právě šály. A zjistila, že jsou úžasné a zároveň bolí méně než pole dance (smích). Tak jsme s kolegyní začaly hledat, kde se to naučíme, jezdily jsme na kurzy do Ostravy, později na workshopy po celé republice. V Novém Jičíně potom hledali lektorky, takže jsme začaly šály učit. 

close info Zdroj: Archiv Kristýny Billové zoom_in

Šály pro mě znamenají spojení síly, flexibility, tance a elegance. Na šálách cvičím necelé dva roky a kromě učení také s kolegyní vystupujeme na společenských akcích. Naše duo se jmenuje Aerial Cabaret. Šály trénujeme v tělocvičnách, ale také venku. Třeba na mostech. Pro efektní pády je potřeba výška, nejlépe minimálně 5 metrů. Řekla bych, že šála je ze začátku jednodušší než pole dance, na lekce chodí i 5 leté holčičky. 

close info Zdroj: Archiv Kristýny Billové zoom_in

Já strach nemám, nestává se, že bychom spadly kvůli tomu, že neumíme trik, je to o postupném učení. Samozřejmě by ale neměla jít trénovat jen jedna tanečnice sama, vždycky minimálně dvě. K vázání jsou třeba speciální osmy a karabiny, ale chce to být opatrný, se zavěšováním ke stropu nám pomáhají odborníci, jako jsou horolezci nebo provazochodci. 

close info Zdroj: Archiv Kristýny Billové zoom_in

Kromě šál a jazyků mám ještě hodně ráda přírodu a zvířata. Jezdím na koních, učila jsem se na nich i skákat, miluju je. Přijde mi, že zvířata poznají, mám-li jakýkoliv problém. Vždy mi dodají energii a zlepší mi náladu. Řídím se mottem „všechno jde, když se chce“. Na začátku vše vypadá hodně těžce, někdy i nemožně. První krok je nejtěžší, ale pokud si člověk za svými sny a plány opravdu jde, dosáhne jich. Stačí se nebát překážek a nenechat se jimi odradit.

close info Zdroj: Archiv Kristýny Billové zoom_in

TEREZA JELÍNKOVÁ