Proč by měl být druhý cizí jazyk nadále povinný?
Jeho zrušení, které navrhl bývalý ministr Gazdík, je v přímém rozporu s doporučením Evropské komise, které říká, že každý občan EU by měl mít jazykovou kompetenci jedna plus dva, tedy mateřský a dva cizí jazyky. Prvním by měla být angličtina a druhým primárně jazyk sousední země. V našem případě se jednoznačně nabízí němčina.

Opravdu si myslíte, že tři roky výuky němčiny, francouzštiny či španělštiny mohou ovlivnit jazykovou výbavu dětí?
Jsem přesvědčen, že ano. Během tří let žáci získají základní vhled do struktury jazyka a kompetence domluvit se na elementární úrovni, požádat o vodu, zeptat se na cestu, ubytovat se. To je pro žáky 7. až 9. třídy plně dostačující.

Sdružení učitelů cizích jazyků oponovalo tím, že pro budoucí uplatnění na trhu práce rozhodně nebude stačit pouhá znalost angličtiny. V tom případě by ale pouhé základy druhé řeči byly málo.
Na základní škole by stačily. Na ni ale přece navazuje střední, která může znalosti žáků rozvíjet. Jejich možnosti dalšího rozvoje se tím výrazně zvýší, mohou vyjíždět na studium a praxe do zahraničí a pak tam i pracovat. Na vyšších pozicích v zahraničních firmách angličtina nestačí, vyžaduje se jazyk cílové země.

Ministr školství Vladimír Balaš
Nový ministr školství Vladimír Balaš: Inkluze je správná a v zájmu dětí

Z jakého důvodu by se ale měli trápit žáci, kteří nechtějí pokračovat na maturitních oborech a univerzitách? Nebylo by lepší, kdyby se věnovali třeba informatice nebo jinému oboru?
Tento postoj by ubíral možnosti jazykového rozvoje žákům, kteří chtějí dál pokračovat ve studiu.

To by neplatilo, pokud by školy musely nadále další cizí jazyky nabízet.
V tom případě by se ovšem dál rozevíraly nůžky mezi dětmi, které pocházejí z podnětného prostředí, kde je vzdělání prioritou, a těmi, kde není. Žáci z té druhé skupiny by nebyli nijak motivováni k výběru dalšího jazyka, což by je do budoucna poškodilo.

Není to lepší nechat na nich? Proč mají trpět u předmětu, který jim nejde?
Už dnes existuje výjimka pro děti s podpůrnými opatřeními třetího stupně, které nemusejí navštěvovat druhý cizí jazyk, ale třeba posilovat angličtinu nebo češtinu. Řešením by možná bylo, aby tato možnost platila už od druhého stupně podpůrných opatření.

Po zavedení povinné výuky druhého jazyka na ZŠ v roce 2013 se počet takto zapojených žáků zdvojnásobil ze 150 tisíc na 300 tisíc. Vrátilo by se toto číslo na původní úroveň?
Bezpochyby.

Není za vzpourou jazykářů hlavně jejich obava, že přijdou o práci?
To je lichý argument ministerstva školství. Každý učitel má aprobaci na dva předměty, takže určitě by uplatnění našli. Ministerstvo školství se na tu záležitost ptalo ředitelů škol, kteří ale v tomto ohledu nejsou kompetentní. Jako já se nemohu vyjadřovat k výuce matematiky, ani oni – pokud nemají příslušné vzdělání – by to neměli dělat ve vztahu k jazykům.

Ředitel jako lídr vzdělávacího procesu přece ví, co je pro žáky dobré, s čím se potýkají, co jim prospěje, či uškodí. Nebo snad ne?
Podle mého názoru druhý cizí jazyk zavrhli hlavně proto, že s ním mají problémy. Jde o dělenou výuku, komplikaci při sestavování rozvrhu, musejí se shánět učitelé atd.

Historik Petr Zídek
Bratři Mašínové by metál dostat neměli, říká historik Petr Zídek

Proti Gazdíkovu záměru protestovali velvyslanci několika států EU, navštívili v té věci i ministra Vladimíra Balaše. Skutečně jde o tak dramatickou věc?
Ano, protože vzdělanost našich žáků klesne o úroveň níže. Připomínám, že při jazykové výuce nejde jen o řeč, ale též o reálie dané země, její kulturu a historii. To odbourává stereotypy a předsudky, je to prevence proti xenofobii. A jak už jsem říkal, omezí to možnosti mladých Čechů pracovat v zahraničí, což se týká třeba zdravotních sester, kuchařů, číšníků, řemeslníků. Konkrétně u němčiny je to evidentní.

Jak to chodí v ostatních zemích EU?
Druhý jazyk na základní škole se neučí povinně všude, ale tam, kde ano, se absolventi opravdu lépe a snadněji uplatňují v rámci celé Unie. Pro každého je to obrovský bonus a přidaná hodnota. Znalost angličtiny dnes už nikoho neoslní.

Čeští rodiče si to neuvědomují?
Budou to prosazovat ti, kteří dalším jazykem mluví, používají ho v práci nebo ho studovali. Obávám se, že ostatní k tomu své děti vést nebudou.

Které argumenty byste jim kromě již zmíněných nabídl?
Čím dříve se dítě začne učit další jazyk, tím to je pro ně snazší. Mozek dítěte, což platí i pro sedmáky, ho zpracovává jako dva systémy v jednom. To je neuroanatomická záležitost, vědecky prokázaný fakt. Malé děti nasávají jazyky jako houbu, nemají s jejich osvojením žádné problémy. V dospělosti to jde mnohem hůř, nebo vůbec. Obávám se, že lidé, kteří o tom rozhodují, tyto znalosti nemají. Od stolu něco škrtnou, aniž by o tom do hloubky přemýšleli a bavili se s odborníky.