Sběratel lahvičky neotvírá

Sběratel lahvičky neotvírá Muž, kterého představujeme, žije na Novojičínsku a má zajímavého koníčka. Nechceme ale uvádět jeho jméno a místo, kde na Novojičínsku bydlí. Je totiž sběratelem něčeho, co by mohlo přilákat zástup zlodějů. Desítky let sbírá „minilahvičky“ s alkoholickými nápoji. Žádnou nikdy neotevřel. Raději než destiláty či likéry si dává červené víno, kterým, jak říká, doplňuje červené krvinky. Na svém kontě má totiž také okolo tří stovek odběrů krve a krevní plazmy. close info Zdroj: Archiv zoom_in Lahvičky jsem začal sbírat v roce 1973. Tenkrát se v Novém Jičíně, v Tatrovance konaly hobby burzy, kam zajížděli Poláci, tak jsme nakupoval hodně polských lahviček, soukromě se jezdilo do Jugoslávie a ti, co měli větší šanci a možnosti, vozili lahvičky z Francie, Itálie. Už tenkrát se také daly nakoupit ve francouzské prodejně v Praze různé koňaky, když jel někdo ze známých do zahraničí, tak jsme si nechal lahvičky přivézt. To byly začátky. close info Zdroj: Archiv zoom_in Jsou specialisté, kteří se soustředí jen Whisky, nebo jen na Vodky já jsem koupil to, co se mi líbilo, na co jsem momentálně měl. Nedávno jsme se díval v dárkové prodejně a zjistil jsem, že lahvičky, za které jsem dával 480 korun tam mají za 120. Mám třeba dvě lahvičky, které stály šestnáct set, nebo jednu, která mě Praze, Na Příkopě stála 1 570 korun. Když jsem jel na zájezd zvolil jsem Portugalsko , Španělsko, Francie – ale nejen proto, že jsem chtěl vidět Gibraltar nebo Barcelonu. Prošli jsme plno památek, ale mě zajímaly spíše lahvičky. close info Zdroj: Archiv zoom_in Lahvičky mi shánějí příbuzní, známí, vždycky jen pošlou vyfocený obrázek, a já odpovím, jestli koupit nebo ne. Hodně se i vyměňuje. Já jich dnes mám okolo šesti tisíc, každá je originál. Vedle sebe budou stát třeba tři lahvičky a každá bude mít trochu něco jiné. Mám třeba lahvičku z Hradce Králové, kde se kdysi po válce dělaly griotky v takových osmihranných lahvičkách. Pak mu to znárodnili a začaly se dělat griotky klasické, buclaté. Po revoluci jim firmu vrátili v restituci a oni se vrátili k původním lahvičkám. Takže mám dvě lahvičky staré, dvě nové a mezi nimi celý socialismus. Ten rozdíl sedmdesáti let je patrný. close info Zdroj: Archiv zoom_in Každá lahvička má příběh. Třeba moje první láska jela s rodiči do Maďarska, tak za svoje kapesné mi přivezla dvě lahvičky. Nebo mám lahvičky po strýci, který v padesáti dostal mrtvici, tak mi je předal. Lahvička mi nepřipomíná kolik stála, ale kde jsem ji koupil, kdo mi ji věnoval. O každé můžu něco povědět. Kupuji k těm co už mám, ale je zajímavé vidět, jak se ta lahvička postupně mění po deseti, dvaceti letech – uzávěr, etiketa, tvar. To je na tom krásné. Je to láska na celý život. close info Zdroj: Archiv zoom_in

Sběratel lahvičky neotvírá