A chodit do banky se jí nechce ani teď, navíc se jí pohodlný on-line přístup zalíbil. Proto nadále hodlá přes počítač platit či posílat peníze na dárky svým vnoučatům. Také jim totiž vděčí za to, že se s jejich pomocí mohla s internetem „skamarádit“. „Některé přítelkyně totiž děti nemají, a samy se s technikou vypořádat nedokážou. Také proto stále chodí do banky,“ řekla Deníku paní Vlasta. Vyplnění dotazníku na sčítání lidu v elektronické podobě před pár dny proto již pro ni bylo naprostou samozřejmostí.

Podobně jako pětasedmdesátiletá důchodkyně se s on-line komunikací s úřady a peněžními ústavy již dokázala sžít většina Čechů. Právě nedávné sčítání lidu to potvrdilo. Podle lednového průzkumu agentury Kantar se on-line hodlalo nechat sečíst 71 procent lidí. Podle statistiků ale elektronické formuláře nakonec vyplnilo a odevzdalo dokonce 87 procent dotázaných.

Nakupování potravin a spotřebního zboží přes internet získává v Česku na popularitě.
Pohodlní Češi propadli donášce. Poslíčkové jim tahají 40kilové nákupy

V době pandemie také rekordně stoupl zájem o zřízení datové schránky. Jak pro Deník uvedlo ministerstvo vnitra, z celkových 1,29 milionu datových schránek jich bylo loni nově zřízeno přes 148 tisíc, což znamená rekordní nárůst. Zřídit si je loni nechalo přes 67 tisíc fyzických osob a 47 tisíc podnikatelů. Zájem o ně přitom stále roste. Jen od začátku letošního roku má novou datovou schránku přes 56 tisíc fyzických osob a 28 tisíc podnikatelů.

Prázdné pobočky

V on-line světě se také odehrává většina komunikace mezi bankéři a jejich klienty. Pobočky českých bank proto před rokem s příchodem koronavirové pandemie prakticky osiřely. „Kvůli opatřením a možná i ze strachu na ně přestali klienti téměř ze dne na den chodit a přesunuli se do on-line prostředí,“ potvrzuje mluvčí České bankovní asociace Monika Petrásková.

Zdroj: DeníkStatistická data potvrzují, že elektronické bankovnictví ve stejné míře používají ženy i muži. Záleží ale na jejich věku. Takto své peníze spravuje devět desetin mladých lidí do 34 let, a dokonce i seniorů nad 65 let se on-line k účtu přihlašuje už celých 55 procent.

Zjednodušení kontaktu s úřady přináší také bankovní identita. Jejím prostřednictvím tak po pouhém zadání jediného hesla mohou klienti bank komunikovat například s finančním úřadem nebo správou sociálního zabezpečení. Přes Portál občana se také snadno napojí na rejstřík trestů, katastr nemovitostí, živnostenský rejstřík, anebo coby řidiči zjistí, jaké je jejich bodové hodnocení. „Bankovní identita má již přes 5,2 milionu registrovaných účtů a jejich počet roste každým dnem,“ konstatovala Petrásková.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK se přitom lidé k bankovní identitě přihlašují hlavně ze zvědavosti. Prakticky všichni dotázaní ji ale chtějí využívat i nadále. Líbí se jim jednoduchý způsob přihlašování a možnost využití kódů, jimiž se přihlašují už do svého internetového bankovnictví.

Domácí násilí je velký problém, za který se mnoho lidí stydí. A neřeší to.
Zoufalé telefonáty na krizové linky. Při jarní pandemii přibylo domácího násilí

Přechod bank do elektronického prostředí s sebou ale nese i některé hrozby. Jednou z nich je takzvaný phishing, kdy se hackeři snaží z klientů získat přihlašovací údaje. Často je to z odkazu, který má budit dojem, že se jedná o adresu banky. „Útočníci přizpůsobují své taktiky aktuálním trendům a událostem, takže pro uživatele může být často složité rozpoznat, že se jedná o nějakou hrozbu,“ uvedl Peter Kovalčík ze společnosti Check Point zaměřené na kybernetickou bezpečnost.

Kdo chce mít peníze v bezpečí, musí být proto při jejich správě maximálně obezřetný. „Uživatelé by si měli vždy pečlivě rozmyslet, než někam zadají své informace a přihlašovací údaje nebo než kliknou na odkaz nebo přílohu v podezřelých zprávách,“ dodal Kovalčík.

Otázka pro mluvčí České bankovní asociace Moniku Petráskovou: Je elektronické bankovnictví pro klienty dostatečně bezpečné?
Banky si na bezpečnosti dlouhodobě zakládají a masivně do ní investují, a to nejen z důvodů přísných regulatorních pravidel, ale i za účelem udržení důvěry svých klientů. Díky propracovanému systému vícefaktorového ověření, které je v případě bank již naprostým standardem a jehož součástí je dnes zpravidla i biometrická identifikace v rámci mobilní potvrzovací aplikace, zajišťují banky svým klientům maximální možnou bezpečnost. Nicméně každý systém je jen tak bezpečný, jako je jeho nejslabší článek, kterým je v tomto případě klient, což kyberzločinci dobře vědí. Během pandemie rapidně narostl počet phishingových i vishingových (telefonických) útoků cílících právě na klienty, ze kterých se zločinci snaží pomocí různých často i velmi propracovaných technik snaží vylákat právě údaje do internetového bankovnictví či k platebním kartám. Osvěta veřejnosti je proto dnes naprostou nutností – základním pravidlem je, že banky po svých klientech tyto údaje nikdy nežádaly a ani neposílají odkazy na weby, kde jsou vyžadovány.