„Protože mám se svou rodinou velice blízký vztah, nedovedla jsem si představit, že tam nebudou,“ uvedla s tím, že se nakonec rozhodla svého partnera přesvědčit o odkladu svatby.

„Viděla jsem se, jak se během obřadu se slzami v očích dívám na jeho rodiče s myšlenkou, že tam ti moji nejsou,“ dodává Andrea s tím, že se nakonec jejich dlouho plánovaná svatba uskuteční letos v září.

InfografikaZdroj: DeníkPodobně uvažovala i řada dalších párů. A to, na co doposud upozorňovali matrikáři, nyní potvrdili i statistici. V březnu se totiž odehrálo pouze 547 svateb. „Šlo o nejnižší měsíční počet sňatků v českých zemích od roku 1918,“ říká Michaela Němečková z Českého statistického úřadu. Jen pro porovnání, loni snoubenci v březnu uzavřeli více než 1900 sňatků.

„Češi v průměru utratí za svatbu 36 tisíc korun. To znamená, že svatební salony a další firmy, které vydělávají na organizaci svatebních obřadů, přišly v prvním čtvrtletí kvůli koronaviru o 21,3 milionu korun,“ upozorňuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Dá se přitom očekávat, že v dubnu a květnu byla situace stejná, ne-li horší než v březnu. „Za celé první pololetí se ztráta pravděpodobně pohybovala kolem úrovně 100 milionů korun,“ propočítává propad Kovanda.

Zlatý únor 

Situaci tak letos zachraňoval únor, kdy se odehrálo 2152 svateb, nejvíce od roku 2002. Důvodem bylo magické datum typu 20. 2. „Až třetina únorových novomanželů si pro svůj svatební den zvolila sobotu 22. února,“ dodává Němečková.

Kvůli koronaviru ubylo také rozvodů, meziročně se jich v prvním čtvrtletí uskutečnilo 5,2 tisíce, o 900 méně než loni. Od března totiž plně nefungovaly soudy.