„Taťka o nás nemá zájem. Vůbec se nevídáme,“ špitá smutně chlapec. On i jeho mladší bratr ale přece jenom měli nějaké štěstí v neštěstí. Do péče si je totiž rozhodla vzít sestra uvězněné ženy - jejich teta. Soud s tím souhlasil, a školáci tak nemuseli zamířit do ústavu.

Jsem tu pro kluky

Paní Sandra (jména chlapců i jejich tety jsou kvůli ochraně dětí změněna - pozn. red.) má přitom zdravotní potíže a místo do práce jezdí po doktorech. „Nemohla jsem ale dopustit, aby kluci skončili v dětském domově. Sama děti nemám a ráda se o ně postarám,“ vysvětluje.

Už brzy má jít na operaci se žaludkem. Hrozí komplikace a další léčba. „Nic z toho si nepřipouštím. Jsem tu teď pro kluky, kteří mě potřebují,“ tvrdí odhodlaně padesátiletá žena.

V dvoupokojovém bytě chlapcům přenechala svoji ložnici. Sama, i když není úplně zdravá, spí na gauči v obýváku.

Největším problémem jsou peníze. Veškeré náklady na provoz domácnosti i výdaje spojené se synovci hradí teta sama. V době, kdy prakticky všechno zdražilo. „Na dovolenou nejezdíme. Žádné značkové věci nebo mobily klukům nepořizuju. Vím, že by to Tomáška s Jindříškem moc potěšilo,“ mávne rukou.

„Tomáškovo přání je jet v zimě na hory a zkusit si lyžování. A taky mít nové kolo. A tablet. Na to ale nemáme zatím dost peněz,“ dodává žena.

Posměváčci časem zmlkli

Tomáš je velmi citlivý. Navzdory mládí vycítil, že s tetou po zdravotní stránce není něco v pořádku. Jako klasický školák občas pozlobí, je ale na něm vidět, že z ničeho nic musel tak trochu přebrat roli chlapa v rodině. Snaží se tetě pomáhat. Jako by předčasně dospěl.

Hned po tom, co matku zavřeli, se přitom chlapci výrazně zhoršil prospěch. „Cítil se opuštěný, zrazený a byl na mamku naštvaný, že ho a brášku opustila. Kluci se mu ve škole párkrát posmívali, kdy že si prý půjde taky sednout za mříže,“ popisuje teta.

Postupem času se ale situace trochu zklidnila, i spolužáci dali pokoj. Kradmé klukovské slzy se přesto v očích Tomáše občas zalesknou. „I opravdoví chlapi si někdy mohou poplakat,“ míní teta.

Rodina paní Jindry má štěstí na sousedy. „Někteří pomůžou, bez zbytečných slov kolem. Třeba nám dají oblečení, abych ho nemusela kupovat,“ chválí lidi v nejbližším okolí žena. Tomáš je rád, že kolem toho nevedou řeči. S nikým cizím totiž nechce o mámě moc mluvit. Stydí se za ni. Věděl prý, že s ní není něco v pořádku, ale pořád je pro něj maminka. Nejbližší člověk na světě. V srdci ji má nadevšecko rád.

Večer si často představuje, jaké to bude, až se vrátí domů. „Za mamkou do věznice na návštěvy nejezdí, ale často si volají a také píší dopisy. Máma synům občas také pošle nějaký obrázek nebo něco, co jim za mřížemi vyrobila,“ povídá paní Sandra.

Místo k moři do Andělského kempu

Rodině letos přece jenom svitlo na lepší časy. Teta našla pomocné ruce v Mezinárodním vězeňském společenství. Díky němu můžou oba bráchové chodit třeba do Andělského klubu. Tam se během školního roku pravidelně scházejí děti, které mají matku nebo otce ve vězení. Tomáše překvapilo, kolik dětí se stejným osudem existuje. „Máš ve vězení mámu, nebo tátu? Nebo oba?,“ zeptal se ho prý na prvním setkání klubu stejně starý kluk.

„Tomík vlastně poprvé nemusí mezi dětmi nic skrývat. Mluvit o mámě pro něj bylo docela úlevné. A mezi ostatními dětmi se stejným osudem se chlapec konečně trochu uvolnil,“ popisuje Jitka Vrbová z Mezinárodního vězeňského společenství. Na začátku školního roku organizace klukům také pomůže s nákupem školních pomůcek.

Tomáš navíc letos pojede na letní tábor pro děti zavřených rodičů. Říká se mu Andělský kemp. „Název odkazuje na to, že ho platí dárci s dobrým srdcem, takže pro děti vězněných rodičů může být úplně zadarmo,“ říká Žaneta Dvořáčková, která má letní kemp na starosti.

Na konci našeho povídání se Tomáš na chvilku osměluje. „Mami, nechci, abys zase brala drogy. A aby byl fet pro tebe zase důležitější než já s bráchou,“ vzkazuje chlapec matce za mříže. „Čekáme na tebe!“ dodává.

Život za mřížemi. info Zdroj: Deník Život za mřížemi.

V seriálu Život za mřížemi se reportér Deníku.cz Jiří Nováček zabývá životem lidí a rodin, do jejichž cesty vstoupily soudy a vězení. Česká republika patří k státům s nejvyšším počtem vězňů na počet obyvatel. Jak žijí vězni, jak jejich příbuzní, co se děje za mřížemi, jaká jsou nejdrsnější vězení u nás i ve světě. Temné i nadějné příběhy a reálná fakta.