Letiště na oblíbeném ostrově Tenerife halila 27. března 1977 mlha. Letištní plocha ale byla přeplněná. Teroristé z Hnutí za nezávislost Kanárských ostrovů odpálili nálož v květinářství na Las Palmas, hlavním letišti ostrovů. Vzdušný přístav byl z bezpečnostních důvodů uzavřen a lety byly osudově přesměrovány na menší tenerifské letiště.

Piloti Boeingu 747 patřící nizozemské společnosti KLM špatně porozuměli pokynu kontrolní věže a začali nabírat rychlost ke vzletu. V mlze před nimi však byl ukrytý Boeing 747 americké společnosti Pan Am. Jeho posádka měla původně v plánu kroužit nad letištěm Gran Canaria, dokud se situace neuklidní. Dostali ale rozkaz přistát na Tenerife. Osud 380 pasažérů na palubě tím byl zpečetěn.

Suchoj v plamenech na moskevském letišti.
Blesk v letecké dopravě zabíjí jen výjimečně. Následky ale bývají tragické

Oba boeingy se střetly čelně ve vysoké rychlosti. Následky byly tragické. V nizozemském stroji nepřežil nikdo, mezi 248 oběťmi byla i padesátka dětí. V americkém letounu zemřelo 335 lidí. Katastrofa se stala nejhorší svého druhu v dějinách.

Zdroj: Youtube

Když obavy kvůli bezpečnosti zabíjejí

Více než pět set životů stálo také druhé nejhorší letecké neštěstí, které se odehrálo o osm let poté v Japonsku. I zde šlo o Boeing 747, navíc v velmi ekonomickém provedení, které umožnilo napěchovat na palubu 524 lidí. Jen čtyři z nich katastrofu přežili.

Podle vyšetřovatelů mohla za nehodu sedm let stará nekvalitní oprava. V červnu 1978 totiž stejný stroj během přistání v Ósace zadní částí drsně zavadil o ranvej. Zadní tlaková přepážka praskla a 25 lidí utrpělo zranění. Přepážku pak opravili technici Boeingu, nikdo přitom nezaznamenal, že letadlo po opravě není zcela vzduchotěsné.

Boeing 737 MAX v barvách společnosti American Airlines
Boeing věděl o softwarových problémech letounů 737 rok. Nikomu to ale nesdělil

Důsledky této mizerné práce se projevily až 12. srpna 1985. Letoun byl opět na cestě do Ósaky. Po dvaceti minutách letu přetlak na palubě způsobil prudkou dekompresi, v jejímž důsledku se utrhla značná část ocasního křídla. Piloti ztratili nad strojem kontrolu a ten se zřídil do úbočí hory Osutaka.

Bezprostředně po havárii se vyrojily spekulace, že obětí mohlo být mnohem méně než 520. Někteří z pasažérů náraz přežili, v následujících hodinách ale bezmocně umírali na svá zranění. Japonské ministerstvo obrany totiž rozhodlo, že z bezpečnostních důvodů vyšle na místo ztroskotání záchranný tým až druhý den. Američané, kteří měli nedaleko svou vojenskou základnu, nabízeli záchrannou operaci marně.

Havarovaný letoun Suchoj Superjet 100 (SSJ 100) na moskevském letišti Šeremeťjevo
Nehoda ruského letounu: Záchranáři vyprostili těla všech 41 obětí