Výrok: „Evropská unie nejsou Spojené státy. Jsme 27 států, ne jeden.“

Kdo ho pronesl:

Větu o tom, že Evropskou unii tvoří 27 nezávislých suverénních zemí, vyslovil Edward Heath. Tento britský politik byl v letech 1970 až 1974 britským premiérem. Po deset let také vedl britské konzervativce. Právě v době, kdy stál Heath v čele britské vlády, vstoupilo Spojené království do Evropského hospodářského společenství, které se později proměnilo v dnešní Evropskou unii.

Jak je to ve skutečnosti?

Evropská unie funguje jako ekonomická i politická unie. Jak uvádí české ministerstvo vnitra, jedná se o entitu sui generis, která má částečně pravomoci jako mezinárodní organizace. Současně ale také pravomoci jednotného státu.

O tom, jak hluboká by měla být evropská integrace a jakými nástroji by toho šlo dosáhnout, se vedou debaty už od jejího založení. A dokonce ještě déle. V roce 1923 vydal rakouský šlechtic (a držitel československého občanství) Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi spis Pan-Evropa. V něm vyjádřil myšlenku, že by si státy v Evropě měly vytvořit silné ekonomické i politické vazby. Nazýval to Spojené státy evropské. Myšlenky na spojenou Evropu po tragických událostech II. světové války zesílily a postupně se ideály přetavily v praktické kroky a založení Evropské unie.

Mýty a fakta o Evropské unii: Znamenalo by přijetí eura zdražení?

Česko a EU

Názor, že se Evropská unie jednou může proměnit v evropskou obdobu Spojených států amerických, vyjádřil také dlouholetý německý spolkový kancléř Helmut Kohl. „Smlouva o Evropské unii během několika let povede k vytvoření toho, o čem po válce snili zakladatelé moderní Evropy. Spojených států evropských,“ prohlásil.

A jak daleko podle odborníků s federalizací EU pokročila? Blízko k ní zatím není. „Velmi pravděpodobně se ještě dlouho nedočkáme nějaké federalizace, Evropská unie spíše půjde cestou vícerychlostní integrace, a to proto, že byla, je a bude utvářena svébytnými a hrdými státy. Každá členská země si ještě dlouho bude moci vybrat, v jakých oblastech bude prohlubovat integraci,“ shrnul David Broul z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Očekávat tak spíš máme rozšíření unie o další státy, především ty ze západního Balkánu.

Výrok: „Na Evropské unii je dobré, že společný projekt je v konečném důsledku prospěšný všem členským státům, nejen některým.“

Kdo ho pronesl:

Slova o prospěšnosti Evropské unie pro všechny členské státy vyslovil Jean-Claude Juncker, bývalý předseda Evropské komise. Tento lucemburský politik stál v čele Komise v letech 2014 až 2019. Předtím osmnáct let působil jako lucemburský premiér, čímž byl v dané době nejdéle bez přerušení sloužícím předsedou vlády evropského státu. Na pozici předsedy Evropské komise ho nominovala evropská frakce EPP.

Jak je to ve skutečnosti?

Podle politologa z Masarykovy univerzity Víta Hlouška jsou Junckerova slova pravdivá. „Není členský stát, který by na evropské integraci jen prodělával. To platí dokonce, i když zúžíme benefity integrace na ekonomiku. Platí, že i čistí plátci do rozpočtu EU ekonomicky profitují ze společného trhu a z jednotného regulačního prostředí, které s ním souvisí,“ okomentoval Hloušek pro Deník.

Mýty a fakta o Evropské unii: Nutí nás přijímat uprchlíky?

Česko a EU

Podle něj ale všechny členské země mají z členství v Unii i další benefity, přestože se to, kdo zrovna na členství v daný moment „vydělává“, mění v čase a v závislosti na situaci. „Členské státy vydělávají na geopolitické stabilitě a podpoře demokratické politiky, kterou EU ztělesňuje. Není to tak, že by všechny a vždy benefitovaly z členství úplně stejně, mění se to v čase, mění se v návaznosti na konkrétní oblast, kterou posuzujeme. Obecně lze shrnout, že více prospěchu čerpají státy v jádru evropské integrace, ke kterým Česko bohužel nepatří,“ podotkl Hloušek.

Výrok: „Dnes jsem víc než kdy předtím přesvědčen, že je pro nás euro garantem míru. (…) Pro Řeky musíme udělat vše.“

Kdo ho pronesl:

Byl to už zmíněný dlouholetý německý spolkový kancléř Helmut Kohl, a to v době, kdy se Řecko potácelo v ekonomických problémech, které se dotýkaly celé eurozóny. Kohl byl dlouhodobě podporovatelem existence eurozóny. Zasloužil se o posílení evropské integrace v souvislosti s uzavřením Maastrichtské smlouvy.

Jak je to ve skutečnosti?

Euro je oficiální měnou dvaceti zemí Evropské unie, které společně tvoří eurozónu. V té je jednotná společná měna jediným zákonným platidlem. V prvních zemích EU začalo euro platit v roce 1999. „První tři roky mělo formu 'virtuální' měny a používalo se pouze pro účely účetnictví a elektronických plateb. Samotné euromince a bankovky byly uvedeny do oběhu 1. ledna 2002, kdy proběhl ve 12 zemích EU největší přechod na jinou hotovostní měnu v historii,“ uvádí web Evropské unie.

Mýty a fakta o Evropské unii: Jak to bylo se zamýšleným zákazem písmene Ř

Česko a EU

Zavedení jednotné měny má mnoho výhod, zejména pro ekonomiku. Podle ekonoma Štěpána Křečka je i přínosem pro přátelské klima mezi jednotlivými státy. „Usnadňuje to pohyb mezi lidmi, mají k sobě blíž a vytváří to symbolicky silnější vazbu,“ zmínil.

Jednotná měna, která je sdílena více státy, také pomáhá snížit destabilizaci ve společnosti vlivem ekonomických zvratů. Což se projevilo například po brexitu. „Finanční trhy obecně podléhají tlaku a malé měny jsou náchylnější. Bylo to vidět také při covidu, kdy se trhy otřásly a u menších měn jako forint nebo zlotý se kurzy výrazně, na rozdíl od eura, proměňovaly,“ doplnil Křeček.

Výrok: „Nevidím jinou cestu než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme.”

Kdo ho pronesl: 

Bouři na sociálních sítích po zveřejnění facebookového statusu o nutnosti odchodu České republiky z Evropské unie vyvolal v roce 2016 český politik Václav Klaus mladší. On, i jeho otec, bývalý český prezident Václav Klaus, opakovaně kritizují Evropskou unii.

Jak je to ve skutečnosti?

Czexit, odchod České republiky z Evropské unie, někteří politici zmiňují opakovaně. V roce 2015 dokonce poslanci hlasovali o vypsání referenda o vystoupení Česka z Unie, které požadovalo jedenáct z nich. Referendum většina poslanců odmítla.

V roce 2019 z průzkumu agentur Behavio a STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum vyplynulo, že spokojena s členstvím České republiky v Evropské unii je více než polovina Čechů. Pro okamžitý odchod z Evropské unie se tehdy vyjádřila pouze desetina respondentů.

Mýty a fakta o Evropské unii: Zakázali nám zabijačky, nebo ne?

Evropa pro Čechy

Pravdou je, že by případné vystoupení Česka z Evropské unie znamenalo pro stát velké ekonomické ztráty. „Česko by tím ztratilo přístup na jednotný evropský trh, respektive tento přístup by byl ztížený, protože by se zavedlo na české zboží, na český vývoz na jednotný trh clo nebo jiná netarifní omezení. Takže veškeré české výrobky vyvážené na tento trh, který je pro nás tak zásadní, by byly výrazně méně konkurenceschopné, a to by citelně oslabilo náš export, který je klíčovou složkou hrubého domácího produktu. Celkový výkon naší ekonomiky by byl dramaticky nižší,“ vysvětlil možné důsledky pro Deník ekonom Lukáš Kovanda.

Podle něj zejména přístup na jednotný vnitřní trh představuje jednoznačný benefit pro českou ekonomiku. „Je to trh, který je pro nás ze všech nejdůležitější. Nemá alternativu, je proto obtížné představovat si, že bychom jej dokázali nějak nahradit, například vývozem do Asie, do balkánských zemí. Trochu by to šlo, ale v zásadě bychom se střelili do nohy. Což neznamená, že Evropská unie pro nás nepředstavuje také řadu nákladů,“ poznamenal Kovanda.

Výrok: „Pokud si Británie musí vybrat mezi Evropou a otevřeným mořem, musí si vždy vybrat otevřené moře.“

Kdo ho pronesl:

Tato slova bývají přisuzována jednomu z nejvýraznějších politiků dvacátého století - britskému premiérovi Winstonu Churchillovi.

Jak je to ve skutečnosti?

Mrtví se bránit nemohou. A toho nejspíš využili příznivci brexitu před osudným referendem o výstupu Velké Británie z Evropské unie v červnu 2016, kteří údajný Churchillův citát šířili zejména po sociálních sítích. Ona slova o tom, že si Británie musí vybrat otevřené moře, měl Winston Churchill údajně pronést na půdě parlamentu v roce 1953. Podle řady odborníků se ale jedná ve skutečnosti o slepenec několika různých citátů. „Jde o sešití slov, která Churchill napsal a řekl ve zcela jiné době a ve zcela jiných souvislostech, a to buď před druhou světovou válkou, nebo během ní, a nikdy je neřekl v parlamentu ani po válce,“ vysvětlil například známý britský investigativní novinář Jon Danzig.

Mýty a fakta o Evropské unii: Zakážou nám jíst maso?

Evropa pro Čechy

Ve skutečnosti byl Churchill zastáncem výše zmíněné Kalergiho vize o spojené Evropě. Byli navíc přátelé. O tom, že se na Churchillovo názorech z mládí nezměnilo nic ani po válce, dokládá korespondence mezi těmito dvěma muži z roku 1947. Churchillovi Kalergi píše o vývoji jím založené Evropské parlamentní unie, hnutí za sjednocení kontinentu. „Rada mimo jiné rozhodla o oficiálním přijetí symbolu a vlajky Spojených států evropských. Domnívám se, že by bylo vynikající, kdyby celé hnutí za Spojené státy evropské dokázalo přijmout tento symbol a vlajku, které se používají již čtvrt století. Tento společný symbol by vyjadřoval lépe než cokoli jiného společného ducha, který naše hnutí inspiruje,“ napsal šlechtic britskému politikovi.

Že se jedná o autentický a pravdivý citát Winstona Churchilla, se ale dodnes dozvíte i na několika českých serverech, přestože jde dnes už o vyvrácenou dezinformaci.