Prvního května 2004 rozšířila Česká republika mapu evropského společenství a připojila se mezi státy Evropské unie. Přístup ke společné politice a pravidlům dal popud ke vzniku lidové tvořivosti obyvatel i politiků, kteří během následujících dekád šířili i různé fámy nebo překrucovali fakta.
- Jak to bylo se zamýšleným zákazem písmene Ř
- Jak to bylo se zákazem olova ve střelivu
- Jak je to s diktátem Bruselu?
- Vládne prostřednictvím Unie kontinentu Německo?
- Jak to bylo s křivými banány a okurkou
- Zakázala nám EU zabijačky?
- Je EU byrokratickou mašinérií?
- K čemu zavazuje Zelená dohoda?
- Nutí nás přijímat uprchlíky?
- Zruší se slova matka a otec?
- Dává Česko do Unie víc, než od ní dostává?
- Zakáže Unie auta se spalovacími motory?
- Zakážou nám jíst maso?
- Drtí EU české zemědělce více než jiné?
- Zavádí Unie kvóty na počet žen ve vedení firem?
- Plánuje Evropská unie vyslat vojáky na Ukrajinu?
Tvrzení: Evropská unie nutí Green Dealem k uhlíkové neutralitě.
Odkud se vzalo, kde vzniklo a jak se šířilo:
Psal se rok 2019, když předsedkyně Evropské komise, německá politička Ursula von der Leyenová, pouhých pár dní po nástupu do funkce představila jednu z nyní nejkontroverznějších iniciativ Evropské unie vůbec - Zelenou dohodu pro Evropu, takzvaný Green Deal.
Zelená dohoda v sobě zahrnuje celou řadu politických iniciativ týkajících se boje s klimatickou změnou. „Zelená dohoda pro Evropu je souborem politických iniciativ, který má EU nasměrovat na cestu k ekologické transformaci s konečným cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality,“ uvádí web Evropské komise.
Nástrojů pro dosažení stanoveného cíle je velké množství. Jeden z nejvýraznějších souborů klimatických návrhů a hlavní část Green Dealu představuje balíček Fit for 55, který byl představen Evropskou komisí v roce 2021. Od té doby poslanci Evropského parlamentu i další orgány Unie postupně diskutují a schvalují či odmítají jeho jednotlivé součásti.
Zároveň s tím se od roku 2019, respektive roku 2021, ozývají silné hlasy pro či proti Zelené dohodě nebo balíčku Fit for 55 a jeho jednotlivostem. Celé téma je silně politizováno. V Česku proti některým součástem Zelené dohody například vystoupili politici z ANO, byť europarlamentní frakce, do níž patří čeští europoslanci z tohoto hnutí, naopak Green Deal podporuje.
„Zelená dohoda je dohoda o lepším životním prostředí. Neumím si představit nikoho, kdo by řekl, že nechce lepší životní prostředí. Ďábel tkví v detailu. Problém je v nástroji, kterým se k té Zelené dohodě dojde. V balíčku Fit for 55, který se dotáhl za unijního předsednictví České republiky, je zákaz spalovacích motorů. Je tam povinné a ne dobrovolné zateplování domů. To všechno má následek, že nám jdou ceny nahoru,“ zmínila například nedávno v rozhovoru pro Deník lídryně kandidátky ANO pro nadcházející volby do Evropského parlamentu Klára Dostálová.
Když se například v Evropském parlamentu diskutovalo o schválení návrhu na zákaz spalovacích motorů, vystoupil proti němu lídr ODS pro nadcházející eurovolby a současný europoslanec Alexandr Vondra. „Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně,“ prohlásil v tehdy plénu.
Zelená dohoda je zároveň velkým tématem pro odpůrce Evropské unie, kteří ji na sociálních sítích iniciativy označují například za „zelený terorismus“ či ideologii.
Jak je to doopravdy?
Cílem Zelené dohody skutečně je dosáhnout do roku 2050 dekarbonizace Evropy, tedy uhlíkové neutrality. Jednotlivé prostředky, jak zajistit splnění této ambice, jsou ale nadále předmětem jednání a také tématem například pro nadcházející volby do Evropského parlamentu. „Přechod ke klimatické neutralitě s sebou přinese významné příležitosti, jako je potenciál pro hospodářský růst, nové obchodní modely a trhy, nová pracovní místa a technologický rozvoj,“ vyjádřili se o Green Dealu v roce 2019 v reakci na jeho představení zástupci Evropské rady.
V současnosti podle webu Evropské komise Green Deal zahrnuje balíček opatření Fit for 55, který má zajistit snížení emisí v Evropě o 55 procent do roku 2030. Jeho součástí je například zákaz spalovacích motorů či nařízení o evropském právním rámci pro klima. „Činí z politické ambice dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality právní povinnost pro EU,“ zmiňuje web Evropské komise.
Verdikt Deníku: Pravda