Co by tedy tyto objekty mohly být?
Můj názor je, že to byly neškodné čínské balony a Číňané zkoušeli, jak na ně Američané zareagují. Pravděpodobně nebyly výzvědné, protože se dalo předpokládat, že je někdo někde sestřelí. Pak už lze účel identifikovat podle různých součástek. Číňané asi nechtějí riskovat nějakou mezinárodní roztržku. Jenom zkoušejí, co to udělá a jak na to Američané zareagují, což teď vidí. Nyní se možná budou rozhodovat, jestli tam příště pustí nějaký výzvědný balon.

Takže to podle vás nebyl ani meteorologický balon?
Velmi pochybuji. Meteorologický balon má jinou konstrukci a velmi malý průměr. Při startu půl druhého metru. To je větší pouťový balonek. Má také konstantní stoupavost asi šest metrů za sekundu. Dostoupá do výšek 33 až 35 kilometrů a tam kvůli přetlaku praskne a spadne. V běžných podmínkách, kdy je opravdu silný vítr, doletí do vzdálenosti 200 až 300 kilometrů. Zpravidla ale vítr bývá slabší, takže balony, které vypouštějí v Praze-Libuši, většinou dopadnou ve vzdáleni kolem 50 kilometrů okolo Prahy. Nesou s sebou malou polystyrenovou krabičku, která váží asi deset dekagramů a v ní je elektronika.

Velitel NORAD generál Glen VanHerck (vlevo), američtí zákonodárci a pracovníci tajných služeb míří v Kapitolu na uzavřený briefing o čínském pozorovacím balónu nad územím USA, 9. února 2023
Záhadné objekty sestřelené nad USA: Nevíme, jak se drží ve vzduchu, tvrdí armáda

Sestřelené balony oproti tomu musely urazit obrovskou vzdálenost…
Meteorologický balón je velmi nenápadný, není tak obrovský jako ten, který byl sestřelený nad Spojenými státy. Navíc neznám tak obrovský výzkumný balón, který by navíc létal v hladinách kolem patnácti kilometrů. Do takových výšek doletí výzkumná letadla, ale tam k proměřování nic není. Možná vítr, teplota a radiace. Sestřelené objekty musely mít velkou výdrž. To nejsou meteorologické balony.

Zmiňované objekty se tedy pohybovaly podstatně níž než běžné meteorologické balony. Mohly ohrozit leteckou dopravu, jak tvrdí Američané?
Ten druhý byl nad Aljaškou sestřelen ve výšce dvanácti kilometrů a tam už se pohybují dopravní letadla. Když letíte třeba z Evropy do Japonska, létá se přes severní pól a přes Aljašku. Doprava by proto byla ohrožena. Letadlo balon radarem nevidí, jen vizuálně. Vidí nějaký předmět, kterému se není při vysoké rychlosti jednoduché vyhnout.

Podle zveřejněných fotografií měl první sestřelený balon solární panely. Ty se u meteorologických zařízení používají?
Ne. Jsou napájená bateriemi, protože balon letí hodinu a půl do výšky třiatřiceti kilometrů. Měření se zpravidla dělají čtyřikrát nebo dvakrát denně podle světového času (UTC). V 0 UTC, v 6, ve 12 a v 18. U nás je to o hodinu posunuté, takže když je 12 UTC, u nás je 13 hodin středoevropského času. Balon se vypouští tři čtvrtě hodiny před tímto termínem. Takže se v Praze-Libuši vypouští téměř na vteřinu přesně ve 12.15. Vypouští se každý den.

Ilustrační snímek
Třetí za tři dny. Americká armáda sestřelila další neznámý letící předmět

Jaká data vůbec meteorologický balon sbírá?
On je přímo vysílá a jsou to údaje o teplotě, vlhkosti, výšce, tlaku a je tam ještě modul, který měří polohu balonu. Ze změn poloh se pak vypočítá vítr. Někdy jsou v něm specializované sondy, které měří radioaktivitu v ovzduší.

Může se tedy tak velké zařízení, které bylo v USA sestřeleno, v meteorologii používat?
Třeba to je nějaký hodně specializovaný meteorologický balon. Jenže by to byla civilní záležitost a stoprocentně by se o tom informovalo. Kdybychom tak obrovský balon vypustili tady v Praze, tak by o tom vědělo Řízení letového provozu a kdyby letěl i přes hranice, informovali by i sousední státy. Velmi tedy pochybuji, že to byla civilní záležitost.