Evropská komise o konci letního času rozhodla již před třemi lety. Politici se tehdy ale nedohodli, jak to poté bude prakticky vypadat. Mezitím nastoupila všudypřítomná koronavirová krize, a o plánovaných změnách se proto taktně mlčí. Proto si také letos opět budeme muset ve dvě hodiny v noci ze soboty na neděli přeřídit ručičky hodinek na třetí hodinu ranní. Zpět ke středoevropskému času se vrátíme až v noci na 31. října. Zda bude letní čas v příštích letech skutečně zrušen, není vůbec jasné.

Přitom odborníci už dávno vyvrátili mýtus o údajném ekonomickém efektu, který mělo každoroční dvojí přetáčení hodinek přinášet. Nepříjemný pocit spojený s jarním vstáváním do tmy ale potvrzují vědci.

Střídání času? Evropa se stále nedokáže shodnout.
Střídání času mělo skončit, Evropa se ale stále hádá. Shoda nepanuje ani v ČR

„Po změně času byly pozorovány negativní dopady v podobě zvýšené nehodovosti nebo většího počtu úrazů, což zcela jistě souvisí s tím, že člověk vstává v době, kdy na to jeho vnitřní hodiny i jeho fyziologické procesy ještě nejsou připraveny,“ řekla Deníku Alena Sumová z Fyziologického ústavu ČSAV, jež dopady změny času na lidské zdraví dlouhodobě zkoumá.

Že by ale střídání letního a „zimního“ času mělo na lidský organismus závažné zdravotní dopady, výzkumy odborníků nepotvrzují. „Nemáme jasné důkazy, které by ukazovaly na to, že když se posune čas o hodinu, tak by to nějakým způsobem vysloveně poškozovalo zdraví,“ říká  docentka Sumová. Většina lidí se podle ní změně za pár dní přizpůsobí. Přesto jsou v populaci i lidé, kterým střídání času hodně vadí. „Hůře se té změně přizpůsobují třeba lidé, kteří mají zdravotní či psychické potíže, staří lidé anebo naopak malé děti,“ uvedla vědkyně.

Nejdříve po pandemii

Jak to s letním časem bude do budoucna, by se měly rozhodnout jednotlivé členské země evropské sedmadvacítky. „Je to nešťastné řešení, protože momentálně nijak nekoordinují svůj postup a to, jak by se měly dohodnout,“ konstatovala Sumová. Případný posun v této věci proto očekává nejdřív poté, co skončí koronavirová pandemie.

Dobrou cestou, jak si zachovat duševní pohodu, je stanovit si pravidelný denní režim.
Boj se stresem z koronaviru: K duševní pohodě mohou pomoci i jednoduché věci

Podle dosavadních průzkumů z řady zemí včetně Česka vyplývá, že obyvatelé by dali přednost celoročnímu nastavení letního času. „Lidé by ho zvolili proto, že se jim líbí dlouhé dny a vlahé večery. Zapomínají ale na to, že by to znamenalo, že by v zimě museli vstávat o hodinu dříve, a tedy ještě dvě hodiny poté, co přijdou do práce, měli venku tmu,“ připomněla Sumová. „Na to, zda by jim i tohle vyhovovalo, se je ale v žádném referendu nikdo neptá,“ dodala.

Letní čas zavádí většina evropských států. V českých zemích se nejprve využíval za světových válek poprvé zde byl zaveden v letech 1915 a 1916. Poté se vrátil v roce 1940 a využíván byl do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky od roku 1979, tato povinnost trvá dosud. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá dokonce sedm měsíců.