Co se děje na Slovensku.Zdroj: Deník

Slovensko otevřelo očkování pro čtyřicátníky již krátce po Velikonocích a v rychlém sledu následovaly termíny i pro mladší ročníky. Od počátku května se již může do fronty na vakcínu zařadit každý kdo dovršil šestnácti let.

Čtyřicátníci už jsou naočkovaní

Realita je sice sice jiná než novinové titulky, faktem ale je, že většina mých vrstevníků - čtyřicátníků - v Bratislavě je již zaočkovaná. Počátkem května se fotkami z vakcinačního centra a termínem přiděleným zcela v rámci standardního postupu na sociálních sítích pochlubili třeba nový premiér Eduard Heger (45), primátor Bratislavy Matúš Vallo (43), nebo moderátorka Adéla Vinczeová (40). Proč to na Slovensku jde a v Česku se stále očkují maximálně padesátníci a starší? 

Vakcinace ukázala obrovské rozdíly mezi východem a západem země. Zatímco na prosperujícím západě, tedy na ose Žilina - Trenčín - Trnava - Bratislava, je ochota se nechat očkovat obdobná jako v Česku, kdekoliv dál na východ dramaticky klesá. “Moje rodina v okolí Prievidzi se se mnou loučila, když jsem dostal termín. Tvrdí, že očkovat se nenechají vůbec, maximálně by uvažovali o Sputniku V.,” říká padesátiletý Lubor, obyvatel Bratislavy, který již má v sobě bez komplikací druhou dávku AstraZeneca.

Země fakenews

Proč je ochota se nechat očkovat na Slovensku nízká? Určitě to má co dočinění s množstvím fake news, které neváhají opakovat i špičkoví politici. Negativní postoj k očkování mají všichni tři poslední vysloužilí premiéři - Robert Fico, Robert Pellegrini i Igor Matovič a neváhají se o něj podělit. Poslední z nich sice své výhrady adresoval jen na adresu látky od AstraZeneca, zatímco Sputnik V. opakovaně velebil, následky to ale přineslo.

Na východě země dostanete termín okamžitě, není už prakticky koho očkovat. Jelikož ale regiony protestují proti rozdělování vakcín podle jiného klíče než je počet obyvatel, rozmohla se očkovací turistika. “Registroval jsem se na očkování do Dunajské Středy, termín jsem tam dostal rychleji, v Bratislavě bych ještě čekal,” vysvětluje Adrián proč vyrazil na jih Slovenska.

Všichni chtějí Pfizer

Roli v dosavadním nízkém zájmu sehrála také strategie rozdělení vakcín. Starší ročníky dostávají Pfizer, mladší pak látky firem AstraZeneca nebo Moderna. Každý dostane dopředu prostřednictvím sms zprávu, jakou látku dostane.

V elektronické čekárně na první dávku je momentálně registrovaných něco přes čtvrt milionu lidí. Zaočkovat je všechny během třech týdnů by neměl být problém. Co ale bude pak? Pokud by to byla konečná, znamenalo by to, že se celkově nechá očkovat jen 2,2 milionu z 5,5 milionu obyvatel. Optimisté doufají, že tomu tak není a očkovací centra se na konci května pro nezájem zavírat nebudou.

Věří, že další vlna stovek tisíc občanů se zaregistruje poté, až půjde volit značku vakcíny, respektive až všichni budou mít šanci na zaočkování Pfizerem. Rozluštění, zda tomu tak bude, přijde brzy. Slovensko očekává jen v květnu dodávku téměř milionu kusů vakcíny Pfizer a po dvou stech tisících kusech od firem AstraZeneca a Moderna. 

Autor je šéfredaktorem slovenského ekonomického týdeníku TREND

Nová rubrika U sousedů
U sousedů. Přečtěte si, co se děje v Německu, Rakousku, Slovensku a Polsku.Co se děje u sousedůZdroj: DeníkV dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy v Česku, Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako Tomáš Skřivánek na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo doyen naší rubriky Vladimír Majer z jižních Čech. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata, a je možné, že časem přibereme ještě další kolegyně, či kolegy. Přejeme hezké nedělní počtení.