Na oslavu 17. listopadu přijela do města pod Radhoštěm také senátorka za okres Nový Jičín Ivana Váňová. Připomněla, že tento den se do životů lidí v Československu zapsal dvakrát. „Poprvé, když okupující nacisté zavraždili studenta Jana Opletala a dělníka Václava Sedláčka. Následně proběhly demonstrace, nepokoje, byly zavřené vysoké školy, mnoho studentů bylo zavražděno nebo odsunuto do koncentračních táborů. O padesát let později byla Sametová revoluce, která se opřela o odkaz právě této neochvějné vůle lidí bojovat proti totalitě, o odkaz studentů hájit svobodu a lidská práva,“ uvedla mimo jiné senátorka Váňová.

Kopie textu se seznamem pravicových oportunistů na Novojičínsku.
Komunisté si vedli seznam oportunistů i na Novojičínsku

Dalibor Norský, účastník listopadových manifestací a pozdější tajemník frenštátského městského úřadu, jenž stál za odsunem sovětských vojsk z Frenštátu pod Radhoštěm, tentokrát na listopad 1989 příliš nevzpomínal. Zato důrazně nabádal přítomné, aby hlavně hájili nabytou svobodu. Při své krátké řeči se neubránil slzám. „Na to tady jsme, abychom bránili svobodu a demokracii, ať je nám devadesát nebo deset,“ řekl Dalibor Norský.

Další z přímých účastníků událostí v listopadu 1989 Miloslav Malíček sdělil, že z tehdejších událostí mu nejvíce utkvěly v paměti dva mítinky na letenské pláni. „Ta atmosféra se dá dnes těžko popsat. Myslím tím, jak všichni k sobě byli příjemní, jak komukoliv pomohli. Bohužel, tato nádherná věc, která byla úplně hmatatelná, ta soudržnost a vzájemná úcta, nepřežily moc dlouho. Pro demokracii by určitě bylo dobré, kdybychom měli více takové nálady a vzájemné úcty,“ řekl Miloslav Malíček.

Dne 27. listopadu 1989 se také v Ostravě konala generální stávka. Na dnešním Masarykově náměstí se sešlo víc lidí než při vzniku Československa v roce 1918.
FOTO: 17. listopad v Ostravě. V MS kraji se revoluce "rozjížděla" pomaleji

Drahomír Strnadel, předseda Matice Radhošťské, mimo jiné zmínil, že v pohádce Císařovy nové šaty jako jediný, kdo měl odvahu nahlas říci, že panovník je nahý, byl malý chlapec. „A v tom roce 1939 i o padesát let později tu odvahu měla mládež, a to je velmi důležité,“ podotkl.

Zapnu televizi a členové KSČ mi radí, co mám dělat

Petra Šmajstrlová z Masarykova demokratického hnutí popřála, abychom si demokracii udrželi. „Mrzí mě, když si dnes zapnu televizi a členové KSČ mi radí, co mám dělat, když vidím, že na facebooku by chtěl jeden druhého kvůli názorům věšet, to už není demokracie. Takže, prosím vás, obhajme si svou demokracii, stůjme si za svým, a především, buďme občané,“ vyslovila přání Petra Šmajstrlová.

Lukáš Seibert v závěrečné řeči upozornil, že 33 let, po které je u nás demokracie, je o třináct let déle než existovala první Československá republika, ke které mnozí shlížejí jako k ideálu demokracie.

V průběhu setkání přítomní položili k pamětní desce na náměstí kytice a z 33 svíček vytvořili srdce. Akci ukončil společný zpěv státní hymny.