Kdy a za jakých podmínek vzniká studentům povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení?

Důchodové pojištění

„Studium samo o sobě účast na důchodovém pojištění nezakládá. Studenti však mají možnost − nikoliv ale povinnost − zajistit si účast na pojištění jiným způsobem, například pojistit se dobrovolně, případně nastoupit do zaměstnání či začít vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Jestliže se student pro některou z možností rozhodne, je taková účast na pojištění už spojena s povinností odvádět pojistné. Jestliže student nevykonává výdělečnou činnost, žádné pojistné odvádět nemusí a ani je za něj nikdo neodvádí. Pokud studenti chtějí, aby se jim doba studia od prvního ledna 2010 započítávala do nároků na důchod, mohou se přihlásit na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení k dobrovolnému důchodovému pojištění,“ vysvětlil Pavel Gejdoš z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Minimální výše pojistného činí podle něj v letošním roce 1732 korun měsíčně. Za studenty, kteří vykonávají vedle studia (ať už ve školním roce, nebo o prázdninách) výdělečnou činnost v rozsahu, jenž zakládá účast na důchodovém pojištění (zpravidla je tato účast podmíněna účastí na nemocenském pojištění), je povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení jejich zaměstnavatel, stejně jako za kteréhokoliv jiného zaměstnance.

Studenti do šestadvaceti let, kteří podnikají, se považují za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) vykonávající takzvanou vedlejší činnost.

„Při výkonu této činnosti platí pojistné na důchodové pojištění pouze v případě, kdy daňový základ z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti sami přihlásí. Dosažením stanovené výše daňového základu (v roce 2011 činí rozhodná částka 59 374 korun s odečtením 4948 korun za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána) vznikne povinnost doplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok a současně povinnost platit měsíční zálohy v roce následujícím od kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za předchozí rok,“ upřesnil dále Gejdoš.

Nemocenské pojištění

Studenti nejsou podle informací ČSSZ účastni nemocenského pojištění. Nevzniká jim proto nárok na dávky vyplácené z nemocenského pojištění – nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Absolventům, kteří po ukončení studia nenajdou práci, a zaregistrují se proto na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vznikne účast na důchodovém pojištění z důvodu této evidence, aniž by museli platit pojistné. Jestliže absolvent nenastoupí do práce a ani se nezaregistruje na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení mu rovněž nevzniká, není důchodově pojištěn.

Jak je to při práci studentů v zahraničí?

Pokud student plánuje vycestovat do zahraničí za účelem výdělečné činnosti, nemusí tuto skutečnost oznamovat ČSSZ a nevzniká mu ani povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V případě dlouhodobějšího setrvání v zahraničí (především v zemích mimo EU) je možné se ještě před plánovaným odjezdem přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, aby se tato doba započítala pro účely budoucích důchodových nároků.

V členských zemích EU podléhají zaměstnané osoby zpravidla právním předpisům toho členského státu, na jehož území pracují. Informace ohledně registrace a platby pojistného je třeba si zjistit přímo u příslušné zahraniční instituce.