Aby pařmeni mohli v klidu usednout ke svým klávesnicím, je třeba zajistit spoustu různých věcí, ať už se jedná o provozovatele počítačové sítě, zařízení noclehárny nebo dodání bohatého občerstvení. Adam Surák se během herního frmolu rozpovídal o organizaci takovéto akce.

Kdy padl vůbec první impulz uspořádat tak velké setkání počítačových nadšenců?

Vím to přesně. 28. října to byl na den přesně rok (o nedávném prodlouženém víkendu proběhla zatím poslední, v řadě třetí, Creontech LAN Party pozn. red.), co se začínala plánovat první akce. Tehdy jsem po přejetí hranic ze Slovenska rozeslal první smsky a pár hodin nato jsem se s těmi lidmi sešel a už ten den se dohodlo, že ta akce bude.

To byl konec loňského října. A kdy se tedy první LAN party uskutečnila?

Akce pro čtyřicet lidí se naplánovala za jeden měsíc a přišlo jich nějakých šestatřicet. Tak to jsme byli hodně spokojeni.

A proč zrovna v Bílovci?

Důvod je prostý, a to ten, že většina pořadatelů je z Bílovce, stejně jako náš generální partner. Určitě to tady ve městě bude probíhat i nadále.

Kolik lidí si teď na vaši akci našlo čas?

Stejně jako na jaře jsme udělali akci nadimenzovanou pro sto lidí, ale tentokrát jich stovka nepřišla. To jsme v úvodu vnímali jako zklamání a neúspěch. Ale postupem času jsme se shodli na tom, že to neúspěch není a že se nám povedlo pro netradiční hry dostat do Bílovce množství opravdových nadšenců. Šlo o sedm desítek hráčů.

Do jednoho roku patřil bílovecký kulturní dům virtuálním bitvám již třikrát. Jak to vidíte do budoucna?

Řekli jsme si, že bychom byli rádi, kdyby tato akce byla jednou za rok, a spíše nám vyhovuje podzim. Jen půl roku trvá příprava a také stále hledáme cestu k partnerům.

Co se týká velikosti, kam se řadí Creontech LAN Party ve vaší režii?

My se označujeme jako největší LAN party na Ostravsku, ale v celém kraji ne. Před dvěma lety byla stejná akce v Krnově pro tři sta hráčů. Pro nás je důležitá komunita místních hráčů, z Ostravy, Bílovce a okolí. Máme tady čtyři hry v hlavních turnajích s největšími dotacemi na čas a na ceny a máme dvě hry ve vedlejších soutěžích. Celkově máme pět her na počítačích, pak dva playstationy, máme tady dále i Xbox.

Zápisné je 250 korun na hráče. Je možné na organizaci takovéto akce vydělat?

My na tom nic nevyděláváme. Akce je těžce dotována. My to děláme, protože nás to baví a tímto způsobem se nějak realizujeme. Ale že bychom to dělali s vidinou zisku, to ne. Většina ze vstupného padne na to, co my hráčům vrátíme zpátky. (Každý účastník například dostane od organizátorů stylové tričko pozn. red.) Atmosféra kolem turnaje je skvělá. Hraje se o perfektní ceny.

A vám samotnému to přináší…

Přináší mi to dobrý pocit. Ozývají se samozřejmě negativní ohlasy, že jsme něco mohli udělat jinak nebo lépe, ale také máme pozitivní ohlasy, které nás vždycky potěší a ženou nás dále. A to je v podstatě to, proč tuto akci děláme. My se nebojíme říct, že to děláme dobře. My to víme.