„Mlynářova cesta pro větší děti a dospělé je vedena mezi stromy ve výšce osm metrů a celé dobrodružství na jedenácti překážkách končí sjezdem přes rybník na ostrov, ze kterého se dostanete visutým mostem zpět na pevnou zem,“ uvedl David Kostruh ze společnosti Panství Morava, která areál vybudovala.

„Pro menší děti ve věku od čtyř do jedenácti let je určen Vodníkův ráj. Na sedmi překážkách jsou plně v bezpečí, jištěny záchrannými sítěmi, a na stometrovém okruhu mohou běhat třeba celý den,“ poznamenal Kostruh.

Vše je zbudováno podle evropských norem a o bezpečnost se starají vyškolení instruktoři. Během letních prázdnin bude areál v provozu jak o víkendech tak ve všední dny odpoledne od 12 do 19 hodin,mimopondělí. Ke zvýšení adrenalinu navíc dospělým i dětem pomůže unikátní dvanáctimetrový skok.

Více ale lze zjistit na www.daviduvmlyn.cz.

Skok, ale až z třináctimetrové výšky, zařadil jako letošní novinku také lanový park Tarzanie v Trojanovicích. „Zájem o to je. Další novinkou je trasa, kterou mohou jít společně rodiče a děti,“ uvedla jedna z pracovnic trojanovické atrakce.

Tarzanie patří k největším lanovým parkům na území České republiky. Na celkové ploše 10 105 metrů čtverečních je postaveno více než 125 nejrůznějších lanových překážek, které jsou zavěšeny na stromech ve výšce 4 až 12 metrů nad zemí.

Trasy jsou rozdělené podle náročnosti, loni přibyla černá trasa, ktreá je hodně náročná, ale pro milovníky zvýšeného adrenalinu jako stvořená. Provoz lanového centra je denně téměř za každého počasí od 9.00 do 20.00 hodin.

Více na www.tarzanie.cz.

Třetím lanovým centrem, o němž se zmiňujeme, je to, které je součástí rozsáhlého Adrenalin parku Jeseníky. Lanový svět plný překážek je určen dětem i dospělým, ke zdolání není třeba zvláštní fyzické síly. Vstup do lanového centra není věkově nijak omezen, pouze výškou účastníka, která musí být minimálně 130 cm.

Všechny překážky jsou umístěny mezi vzrostlými stromy ve výšce zhruba 4 až 10 m nad zemí. Návštěvník si může vybrat ze tří tras. Nejméně obtížná, modrá trasa, má 17 různých překážek, přelezů a houpaček a její zdolání podle pokynů trvá asi hodinu.

Nejnáročnější je černá trasa: Na 31 překážkách lezec narazí na vše, co normálního smrtelníka jen může napadnout. „Klády, lana, smyčky a sjezdy v různých, často až neuvěřitelných kombinacích, jsou zárukou výjimečného zážitku,“ píší provozovatelé na svých stránkách a upozorňují, že vstup na tuto trasu je podmíněn minimální výškou 155 cm.

Více se zájemci dozvědí na www.adrenalin-park.cz.

Fanoušci motokár si přijdou na své



Užívat si jako Michael Schumacher? Kdo z kluků či chlapů by po tom někdy nezatoužil? V Moravskoslezském kraji jsou minimálně tři místa, kde si mohou vychutnat adrenalin při jízdě v motokárách. Spojit příjemnou procházku v Podbeskydí s jízdou na motokárách mohou návštěvníci Frenštátu pod Radhoštěm. Tamní půjčovna motokár se nachází na parkovišti u Dolu Frenštát směrem na Rožnov pod Radhoštěm.

Jezdí se tam na motokárách značky Honda, které dosahují rychlosti až 65 kilometrů v hodině. Po dobu prázdnin tam mají otevřeno denně od 12.00 do 20. 00 hodin. Od září je provoz jen od pondělí do pátku. „Pokud není počasí extrémně špatné, je otevřené pořád,“ uvedl přednedávnem jednatel půjčovny motokár Ivo Polášek a dodal, že nejhorší je silný vítr a vydatný déšť.

Sedm minut přijde jezdce na 130 korun. K dispozici je i dětská motokára. Podrobné informace a zajímavosti včetně fotogalerie jsou na www.frenkart.cz.

Jednou z největších motokárových drah je ta v Albrechtičkách. Rozkládá se na bývalé odstavné ploše mošnovského letiště mezi Albrechtičkami a Petřvaldíkem a měří kolem 600 metrů. Vzhledem ke své poloze je velkým lákadlem pro nadšence rychlé jízdy z Novojičínska i Ostravska.

„Máme sedm velkých motokár Honda, dětem se do nich dávají nadstávky,“ poznamenal provozovatel Petr Sklenák a upozornil na skutečnost, že děti, musí dosáhnout výšky minimálně 150 centimetrů. Motokáry dosahují maximální rychlosti 70 kilometrů v hodině. Dráha je otevřena každý den, a to od 10.00 do 19.00 hodin. Sedm minut jízdy vyjde na 130 korun.

Stejně jako ve Frenštátě, ani tam nechybí možnost občerstvení. Podrobné informace, včetně fotografií a mapy polohy areálu, naleznou zájemci na www.pskart.cz.

Skvělé motokárové vyžití nabízí společnost Janků trade v Bruntále. Tam se jezdí na kryté motokárové trati dlouhé 300 metrů, ktreá má více než třináct zatáček. Motokáry se po dráze řítí až sedmdesátilkilometrovou rychlostí. Jak uvádějí provozvatelé na stránkách jankutrade.cz, Bruntálská dráha je svým řešením jediná v Evropě, neboť má mimoúrovňové překřížení jako trať v Suzuce, klopenou zatáčku jako v Indianapolisu a tunel jako v Monte Carlu.

Pětiminutová jízda vyjde zájemce na 120 korun. Otevřeno je denně, v pracovní dny od 13.00 do 22. 00 hodin. O sobotách a nedělích již od 10.00 hodin. Také v Bruntále je možno se občerstvit, a to ve Ferrari baru.

Koloběžky jsou i pro dospělé

Do dětských časů, kdy se proháněl na kolběžce, se může vrátit každý návštěvník Pusteven. Nesmí ale vážit více než 150 kilogramů. Koleběžky, o nichž je řeč, jsou poněkud jiné, než jak je většina z nás zná. Mají velká kola a čelisťové brzdy. Rychlost, ktreou vyvinou, je mnohem vyšší než ta, ktreou jezdí koloběžky klasické.

Sjezd na koloběžce je vhodný pro muže i ženy všech věkových kategorií. Možnosti sjezdu jsou různé. „Někdo si rád užije rychlou a vzrušující jízdu plnou adrenalinu, jiný naopak klidnou vyjížďku plnou pohledů do okolní přírody. Další to potom bere jako hezky strávené odpoledne s rodinou,“ uvádějí internetové stránky www.kolobezky.eu.

Jízda na koloběžkách začíná na Pustevnách. „Tady lidem koloběžku půjčíme, vysvětlíme co a jak, a samozřejmě je vybavíme ochrannou helmou,“ uvedl jeden ze zaměstnanců firmy Koloběžky, která na Pustevnách tuto atrakci provozuje. Zároveň poznamenal, že tuto zábavu nabízejí na Pustevnách již tři firmy. Trať dlouhou 6 kilometrů s převýšením 404 metrů mohou sjíždět osoby do váhy 150 kilogramů. Zároveň s sebou mohou vzít na speciální dětskou sedačku svou ratolest do 20 kilogramů.

„Věk dětí, které sjedou trasu samy, není omezen. Spíše záleží na individuálních schopnostech a šikovnosti dětí,“ dodal pracovník firmy s tím, že mladší osmnácti let musí povinně použít přilbu. Jízdu na koloběžce si mohou lidé užívat za příznivého počasí, v létě každý den od 10.00 do 19.00 hodin. Jedna osoba zaplatí za koloběžku 110 korun, pokud přijdou tři lidé, dají za jednu koloběžku 90 korun, za dětskou sedačku je dvacetikorunový příplatek.

Na bobech je to adrenalin



Mezi adrenalinová povyražení posledních let patří také bobové dráhy. Připomínáme alespoň dvě, které stojí za to navštívit. Bobová dráha, měřící 964 metrů je zřejmě největší atrakcí HeiParku v Tošovicích, místní části Oder. Je také jedna z nejdelších v České republice.

Odvážlivce vytáhne lano po 300 metrů dlouhém kopci na jeho vrchol, potom už na dráze absolvují sedmnáct zatáček, jednu točnu, velký hup a dalších čtrnáct malých hupů. Vozíčky jsou pro dvě osoby, přičemž jezdec si může sám regulovat rychlost, jakou dráhou projíždí. Jízdu lze absolvovat jako jednotlivec nebo ve dvojici. Jednotné jízdné je padesát korun na osobu a jízdu.

HeiPark má otevřeno denně a jeho zaměstanci jsou připraveni vozíčky spustit kdykoliv. „Můžeme ji provozovat i v zimě, pokud sníh nedosáhne nad úroveň kolejnic,“ uvedl nedlouho po otevření dráhy majitel areálu Josef Hein. Obdobnou bobovou dráhu lze navštívit v prostředí Moravskoslezských Beskyd, v Mostech u Jablunkova.

Tamní dráha je o malinko starší než ta v Tošovicích. Byla vybudovaná už v roce 2004 jako vůbec první nadzemní bobová dráha v České republice. Celkem měří 950 metrů, z toho sjezd dráhy je dlouhý 650 metrů. Elektronická časomíra umocňuje zážitek z každé jízdy a motivuje k organizování neoficiálních i oficiálních závodů.

Více informací se zájemce dozví na internetových stránkách www.heipark.cz a www.skimosty.cz.

Adrenalin ve velké kouli

Člověk připoutaný v nafukovací kouli se kutálí stále rychleji dolů z rampy, stojící na kopci. Tak nějak vypadá zorbing v Příboře. Adrenalinová zábava, jak se patří. Rudolf Korčák, provozovatel příborského koupaliště Ricco, je průkopníkem v zavádění nových atrakcí nejen na Novojičínsku, ale určitě i v Moravskoslezském kraji.

V roce 2008 si díky němu mohli lidé poprvé vyzkoušet chození po vodě ve velké nafouknuté kouli – aquazorbing. Loni, jako jeden z prvních v republice, spustil ještě větší adrenalinovou zábavu v podobě zorbingu. Na louce na mírném kopečku vedle koupaliště stojí velká nafukovací rampa. Na ni vyjde zájemce o zorbing.

Mezitím auto s vlečkou vyveze na kopec velkou nafouknutou kouli s otvorem. Kouli pak ručně vytlačí obsluha zorbingu až na vrchol. Odvážlivec vleze do koule, kde jej připoutají, a pak už se kutálí z kopce dolů. Jízda je možná i ve dvojici.

„Ten pocit lidé doma nezažijí. Ani když budou třeba dělat kotouly rychle za sebou. Tady udělají zájemci kotoulů třicet za sebou,“ přiblížil atrakci Korčák. Zorbovací dráha v Příboře je dlouhá 220 až 250 metrů, přičemž stejně dlouhá je i dojezdová vzdálenost. Výška nafukovací rampy je 8 a délka 14 metrů. Koule, ve které je člověk připoután, váží 80 kilogramů.

Korčák již loni vyzkoušel noční zorbing, letošní mu zatím moc nevycházel kvůli počasí. Ale nebyl by to on, kdyby už neplánoval něco nového. „Letos chceme dělat zorbing do vody. Máme všechno připravené, ale dokud prší, nechceme to dělat,“ uvedl.

První termín nové adrenalinové zábavy měl naplánován na 14. července. Kvůli počasí jej přesunul na sobotu 7. srpna. Pokud počasí vyjde, mají se milovníci adrenalinu na co těšit. Zájemcům doporučujeme sledovat stránky www.ricco.cz.

Bobová dráha je dobrý adrenalin

Co s volným časem? V rámci nové rubriky Deníku „Vyzkoušeli jsme“ mě napadlo zajet si do Hei parku v Tošovicích u Oder a vyzkoušet si tamní téměř kilometr dlouhou bobovou dráhu.

Do areálu, který poměrně dobře znám, přicházím i se svou devítiletou dcerou. Vybírám si jeden z vozíčků, usedám do sedadla, ona si sedá přede mně do vozíku a už nás nějaká síla dostrká až na okraj startovací dráhy. Pohnu pákami, vozík se rozjede, zatočí doprava a už stoupáme do kopce podél sjezdovky.

Kochám se rozhledem, ale po chvíli vyjíždíme na horizont a začínám být trochu nervózní. Přemýšlím, jestli mám odbrzdit a spustit se z prudkého kopce dolů do pravé zatáčky. Jenže za mnou už se objevuje další vozíček. Musím. Povolím brzdu a vozík se rozjede.

Dcera začne trochu pištět, tak přibrzďuji a zpomaluji. Úvodní zatáčky jakž tak zvládneme, následuje první rovnější úsek, na němž si troufám odbrzdit. Jenže přichází další oblouk a já brzdím až moc. Vozík jede téměř krokem, mám pocit, že se v klopené zatáčce musí každou chvíli vyvrátit.

Dcera opět piští. Povoluji brzdy a rozjíždím se. Trať se srovnává a s ní i vozík. Do další zatáčky již brzdím méně a zjišťuji, že klopený oblouk projíždíme mnohem snáz a hlavně s příjemnějším pocitem. Dovoluji si stále rychlejší jízdu, ale před zákruty přece jen přibrzďuji.

Hlavně předposlední mě trochu vystraší. Najíždím do poslední, dlouhé pravotočivé zatáčky, kde pouštím brzdy a „řítíme“ se k cíli. Mám to za sebou. „Ještě jednou,“ volá nadšeně má dcera. Vystupujeme tedy z vozíku a usedáme do toho, který stojí jako první v řadě. Tentokrát jde nervozita stranou, snad jen na samotném vrcholku malinko zaváhám, ale jedeme.

Zpočátku opět opatrněji, pak už to pouštíme a jen sem tam přibrzďuji. Uvědomuji si, že dcera kvílí nadšením a možná i malinko strachem. Při dojezdu do cíle zjistím, že šlo o to první. Utvrzuje mě v tom prosté: „Ještě“. Vyrážíme tedy na další jízdu a tu už si plně vychutnáváme. Brzdíme jen výjimečně – slušný adrenalin.

Skutečně dobrý zážitek, který se musí líbit každému, kdo miluje rychlou jízdu. Dojedeme zbývající dvě předplacené jízdy a odcházíme. Jsme spokojeni. Z reakcí dcery je mi jasné, že jsme tady nebyli naposledy.