Arborista není zrovna všední povolání. Mohl bys přiblížit, jak ses k němu dostal?

Vždy mě bavilo lézt po skalách a taky příroda a náhoda tomu chtěla, že se to podařilo nějak skloubit. Takže dnes lezu s radostí po stromech.

Měl jsi vztah ke stromům, a celkově k přírodě, od malička?

K přírodě jsem měl, asi jako většina, vždy pozitivní vztah. Vztah ke stromům se ale vyvíjel postupně. Čím víc jsem měl možnost být ve stromě, tím víc jsem začal chápat jisté souvislosti, jako například to, že ke zdravému stromu patří i suché větve, dutiny a jiné deformace, na které jsou vázány zase jiné žijící organismy. V dutinách žijí ptáci a sovy, suché větve obývá nejrůznější hmyz. Vše se to navzájem propojuje a spolupracuje.

Jaké jsou přednosti ošetřování stromů přímo z korun oproti vysokozdvižným plošinám?

Tak předně, z lan jsme schopni se dostat jak do koruny stromu, tak k celému obvodu koruny stromu. Další výhodou je, že jsme přímo v kontaktu s větvemi, které nás nesou, takže jsme schopni posoudit pevnost větví i tím, že je zatížíme svoji váhou. Samozřejmě jsme jištěni proti případnému selhání větve. Ošetřování stromů z mechanických plošin je omezeno dosahem koše. Ten se nedostane ke všem suchým větvím po obvodu a omezená je také práce uvnitř koruny. Tím ale neříkám, že nelze z plošin ošetřit strom. Jsou stromy, které takto ošetřit lze, a jsou firmy, které to umí.

Každodenně se pohybuješ ve výškách a tvoje práce je, i přes jištění, nebezpečná. Jak se dá riziko úrazu eliminovat? Už si nějakou nepříjemnost zažil na vlastní kůži?

Tak jistá rizika tam vždycky jsou, ale když řídíš auto, tak tam jsou také. Tady se musíme spolehnout jen na vlastní úsudek. Než začneme ošetřovat strom, tak ho důkladně prohlédneme, jestli nemá například plodnice dřevokazných hub na kmeni, trhliny a podobné rizikové faktory. To je první, a asi nejdůležitější, krok. Pokud strom vykazuje nějaké nabezpečí, volíme, po konzultaci se zákazníkem, jiná řešení, jako například redukční řez, instalaci pojistné bezpečnostní vazby nebo kácení. Dále je nutné dostatečně se zajistit, to znamená vybrat si dostatečně silnou a stabilní větev ve vrchní části stromu, na které je základní jištění tvořené takzvaným chráničem kambia a dvoulanovou technikou. Při řezu pilou používáme ještě další pojistné jištění, kmenovou smyčku, proti případnému přeříznutí lana. Taky musíme být fit jak po fyzické, tak i psychické stránce.

A jak je to u tebe s těmi úrazy?

Obtížně. Maminka ale umí trochu anglicky (smích).

Neučila jste je před cestou trochu česky?

Tuto práci dělám už patnáctým rokem a ještě jsem nějakou vážnější situaci na stromě neřešil. Staly se mi sice nějaké „drobnosti", ale to byla spíše menší zranění, kdy jsem se pořezal ruční pilkou nebo mě větev švihla do oka. Od té doby mimochodem nosím ochranné brýle. Úrazy se ale stávají, a to i smrtelná. Většinou se to však týká amatérů, kteří mají vysoké sebevědomí a neuvědomují si nebezpečí vyplývajicí z práce ve výškách. Znám mnoho případů, kdy si majitelé stromu chtěli svépomocí ošetřit strom bez odpovídajícího vybavení a neskončilo to dobře.

Vzpomeneš si, jaký nejvyšší strom jsi ošetřoval, v jaké výšce si byl, a kde to bylo?

Těch stromů už bylo opravdu hodně. Většina stromů měla kolem 45 merů, ale který byl nejvyšší, ti neřeknu. Většinou tyto stromy nejsou náročné na ošetření. Horší jsou nižší stromy, duby, kolem 15 až 20 metrů, které mají poměrně širokou korunu. Tam jsou náročné takzvané dolezy dostat se prostě na konec větve bez velkého zatížení, aby nedošlo k poškození větve.

Kolik vás většinou na zakázce pracuje a jsou nějak rozdělené role?

Většinou pracujeme tři na stromech a jeden člověk na zemi. Tomu se říká groundman a zajišťuje prostor pod stromem. Pracovník na zemi je vždy podřízen pracovníkovi na stromě a hlavně musí fungovat oboustranná komunikace, někdy i pomocí speciáních vysílaček. Jinak jsme si všichni rovni. U větších zakázek se nás sejde i osm arboristů, a pokud se jedná o stromy podél cest a ve městech, tak tam musí být adekvátní počet groundmanů pro zajištění bezproblémového provozu vozidel a lidí.

Co vůbec práce arboristy obnáší? Jde jen o ošetření stromů?

Jedná se o komplexní obor týkající se stromu jako celku, včetně jeho okolí. Už při správné volbě výsadby a jeho následné tříleté udržbě se může rozhodnout o dalším dlouhodobém a bezproblémovém setrvání stromu na stanovišti. Pokud se ovšem nebudou respektovat základní požadavky stromů, napříkad na prostor a tak dále, může se investice v budoucnu značně prodražovat. Hodně velký důraz se dnes klade také na půdní pomínky stromů. Například suché větve v koruně můžou mít příčinu v extrémním zhutňování půdy pod stromem auty i lidmi.

Asi největší úkol pro nás je osvěta, to znamená snažit se obhájit, v rámci zdravého selského rozumu, existenci stromů ve městech a v krajině samozřejmě zdravých a okolí neohrožujících stromů. Pro tento účel vznikla také akce „Zdravé stromy pro zítřek", která nabízí bezplatné ošetření vybraného stromu profesionálním, a hlavně certifikovaným, arboristou.

Kdo všechno si tvé služby objednává a kolik třeba jednotlivé úkony stojí?

Objednávají si nás jak města a vesnice, tak soukromí majitelé domů a zahrad. U větších akcí na ošetření stromů ve městech probíhají výběrová řízení. Cena za ošetření je dost individuální. Záleží na typu řezu, zda se provádí základní, takzvaný bezpečnostní řez, nebo složitější obvodová redukce. V zásadě lze říci, že většina ošetření stromů se pohybuje mezi 2000 až 4000 korun. Pokud se instaluje bezpečnostní vazba, tak se cena navyšuje v závislosti na použitém materiálu, přibližně 2000 korun za kus. Frézování pařezu se oceňuje podle průměru a štěpkování podle motohodin. Je potřeba si také uvědomit, že za ošetřený strom neseme po dva roky záruku za bezpečnost.

Předpokládám, že tě tato práce baví a naplňuje. Je to tak?

Práce mě velice baví. Vždy, když se nám podaří ošetřit strom, třeba silně napadený jmelím nebo z velké části proschlý, a po čase se k němu vrátíme a vidíme, že je strom vitální a prosperuje, tak si uvědomíme, že naše práce měla smysl. Někdy během zimy, když se moc kácí, a to i zdravé stromy, máme trošku pocit marnosti. Ale některé stromy prostě musí ustoupit našemu člověčímu záměru. Je na nás, jak a čím budeme tyto stromy nahrazovat. Já doufám, že stromů, parků a zalených míst bude ve městech přibývat, protože je to jedno z míst, kde si člověk opravdu odpočine.