„Jde o standardní hřbitov kolem tehdejšího městského kostela sv. Filipa a Jakuba. Užívání hřbitova bylo ukončeno přístavbou budov kláštera augustiniánů kanovníků v průběhu 15. století. Tento klášter zde s omezeními fungoval až do roku 1784,“ řekl Ondřej Anlauf z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Obvyklé pro tehdejší dobu prý bylo nahrazování starších hrobů novými z důvodu nedostatku místa na hřbitově. „Překvapilo nás, kolik hrobů jsme objevili v tak malé sondě o rozměrech zhruba metr a půl na metr a půl. Většina nebožtíků byla pohřbena bez rakve, jen v rubáši, což poznáme podle volného rozložení těla. Velké množství kostí se dochovalo v poměrně dobrém stavu. Vyjmuté ostatky projdou antropologickou analýzou, která určí věkové složení pohřbených, jejich zdravotní stav, nemoci a další zajímavosti, čímž přispěje k hlubšímu poznání života tehdejších obyvatel města,“ poznamenal Ondřej Anlauf.

Práce archeologů začaly ve Fulneku loni v listopadu a celkem tam provedli tři sondy. „Jednu v ambitu kláštera, další dvě v prostorách rajské zahrady, která kdysi sloužila k relaxaci řeholníků. V ambitu se v jednom místě propadala podlaha a bylo třeba zjistit, z jakého důvodu. Pod podlahou jsme objevili podle očekávání dva hroby, které souvisely s provozem kláštera, ty pocházejí ze 17. až 18. století,“ pokračuje památkář.

Práce archeologů ve Fulneku ještě zdaleka nekončí a bude pokračovat i během rekonstrukce chrámu. Není překvapením, že jejich aktivita vzbuzuje velký zájem mezi návštěvníky kostela Nejsvětější Trojice.

„Lidé se archeologů vyptávají, co v kostele objevili. A ti ochotně odpovídají, celkově je s nimi velmi dobrá spolupráce. A líbí se mi i to, že s nalezenými ostatky pracují s úctou a pietou. Už je předběžně domluveno, že po jejich prozkoumání budou kosterní pozůstatky pohřbeny na fulneckém hřbitově. Je podle mě správné, aby se nebožtíci vrátili do země, ve které odpočívali zhruba osm set let,“ dodává fulnecký farář, otec Jozef.