Do stanice se během roku dostávají zraněná, dezorientovaná, přiotrávená či jinak nemohoucí zvířata z celého kraje. Tamní pracovníci se snaží, aby se co nejvyšší počet přijatých pacientů dostal zpátky do přírody. Podaří se jim to však, přes veškeré úsilí, jen ve 48 procentech případů.

Jak už bylo řečeno, nejhojněji přijímaným druhem byl loni ježek západní, v počtu 216 jedinců, za ním se drží poštolka obecná s číslem 145 a na třetím místě je rorýs obecný, kterých tady opatrovali 109. Jen tyto tři druhy tvořily asi 43 procent všech přijatých zvířat.

Co se týče důvodů příjmů, nejčastěji byla přijímána mláďata, v 590 případech, což je 54,5 procenta. „Jako každoročně šlo především o jedince vypadlé z hnízd či nevyspělá, předčasně vylétnutá mláďata,“ poznamenal ke statistice vedoucí stanice Petr Orel. Mezi další časté příčiny patřily různé úrazy, například při střetu s dopravními prostředky nebo po nárazu do překážek, hlavně prosklených ploch. „U čtyřiaosmdesáti zvířat s frakturami nemohla být jednoznačně stanovena příčina, ale s ohledem na charakter zranění lze předpokládat, že většinu z nich způsobily střety s dopravními prostředky,“ dodal Orel. Elektrickému vedení padlo za oběť 43 ptáků. V těchto případech se podaří vyléčit jen mizivé procento zvířat.

Největší hrozbou pro volně žijící zvířata jsou, kromě člověka, potulující se psi a kočky, jež mají spadeno zejména na mláďata drobných ptáků a mladé zajíce. Takto zraněných zvířat se ve stanici octlo 32, celkem 14 druhů. „Téměř třetinu, rovných deset případů, tvořili zajíci. I v případě, že zvíře vypadá nezraněno, je přežití výjimečné. Chycená zvířata jsou silně stresovaná a většinou mají vážná vnitřní zranění, z vnějšku neviditelná, která nakonec způsobí jejich smrt,“ zdůraznil vedoucí stanice.

Pokud se do stanice dostanou mláďata, například vypadlá z hnízd nebo opuštěná, mají více než 60procentní šanci na návrat do volné přírody. Jestliže však přijdou do stanice již zraněná, tato šance se rapidně zmenšuje. Pak je to necelých 20 procent.

Kromě léčby a rehabilitace se pracovníci stanice starají také o záchranný transfer živočichů. Loni to byly převážně ohrožené ropuchy obecné, kterých se takto podařilo přesunout necelé tři stovky.

Záchranná stanice, stojící například za úspěšným projektem Návrat orla skalního do České republiky, pomáhá nejen v okrese, ale i ve vzdálenějších městech. Při cestě pro zvířata najeli ochránci neskutečných 28 552 kilometry. Zraněná zvířata k nim proudí z celého území Ostravy, Havířova, Karviné, Opavy, a samozřejmě i Nového Jičína.

Některá města či obce sice přispívají na provoz tohoto zařízení, finanční situace stanice však není příliš pozitivní. Proto lze na jejích stránkách, www.csopnj.cz, nalézt odkaz s názvem Jak nám můžete pomoci, se všemi potřebnými údaji pro případné donátory. Stanice přivítá jakoukoli částku, která by pomohla zvířatům najít cestu zpět do přírody.