Olympijský sport v Bílově? Patrně ano – hned vedle fotbalového hřiště. Po Benátkách nad Jizerou by měla druhá bikrosová dráha profesionálních rozměrů v republice vyrůst v maličkém Bílově na Novojičínsku, ovšem v nesrovnatelně vyšší kvalitě.
A za nesrovnatelně vyšší náklady i vůči původním odhadům, což je důvod, proč projekt budí emoce i mezi tamními obyvateli. Nahlas se ale ozve málokdo.
„Půjde o bikrosový areál mezinárodních parametrů. Bude znamenat zviditelnění obce, ale sledujeme tím také to, že díky němu udržíme některé lokality při životě, například místní hospodu, u níž jinak hrozí, že ji zavřeme. Okolí z toho bude profitovat. Areál bude ziskový,“ popsal Deníku plán starosta Bílova Zdeněk Fusik s tím, že areál bude až devět měsíců v roce využíván od rána do večera, a to nejen profesionálními sportovci, ale i školami či veřejností.
Jen pro dceru to nestavím
„Kdo? Kdo ho bude využívat?“ ptají se místní pod rouškou anonymity. Proti projektu bojuje hrstka obyvatel na zastupitelstvu pravidelně, další však nechtějí jít s kůží na trh veřejně a požádali o anonymitu. Poukazují na to, že bikros nemá v obci tradici a že místní bikrosový klub BMX Bílov založený v závěru roku 2021 (do té doby fungující v sousední Studénce, pozn. red.), tedy v době, kdy se o areálu začalo hovořit, má podle veřejně dohledatelných informací tři členy (podle starosty reálně asi deset - pozn. aut.).
Mezi nimi i dceru předsedy klubu Radka Košárka, nadějnou bikrosařku Sabinu Košárkovou. „Škoda, že Sabina skončila v kvalifikaci pětadvacátá, prvních čtyřiadvacet postupovalo na olympiádu. Ale kvůli ní se to nestaví!“ ohradil se Radek Košárek vůči nařčením, že se ze státních a obecních peněz snaží o prvotřídní podmínky pro dceru. Byť za špičkové podmínky k tréninku bude pochopitelně rád.
Podle starosty Zdeňka Fusika i Radka Košárka jde o nevoli několika málo jedinců, Deník u lidí se zkušenostmi z vedení Bílova získal jiné informace. „Myslím, že lidé by místo bikrosu chtěli raději něco jiného. Troufám si říct, že většina ho tu nechce. Všichni ale mají možnost přijít na zastupitelstvo a vyjádřit se. A o to lidé moc zájem nejeví, nechávají to nějak plynout a pak si stěžují v hospodě,“ řekl zdroj Deníku, který kvůli poměrům na vesnici, kde se všichni znají, požádal rovněž o anonymitu. O bikrosu v Bílově se veřejně odváží hovořit málokdo.
Prodražení o stovky procent
Hlavní důvod, kvůli němuž se ale lidé v obci s projektem ne vždy ztotožňují, je cena projektu. „Z odhadovaných 9,5 milionu korun se vyšplhala na vysoutěžených 52 milionů. Do narychlo vypsané soutěže se ostatně přihlásila jediná firma. O bikrosu se tu nikdy nemluvilo a najednou pro něj má být taková investice?“ ptají se lidé.
Podle starosty Zdeňka Fusika došlo k prodražení v důsledku zdražování v posledních letech. „Původní cena od projektantů byla asi 15 milionů, byť chápu, že z údajných devíti ten nárůst zní ještě dramatičtěji. Když jsme soutěžili firmu, čekal jsem dokonce asi 15procentní pokles ceny oproti projekčním odhadům, ale o tento specifický projekt se přihlásila jediná firma a vysoutěžili jsme to tak za víc než 53 milionů. Po konzultaci alespoň snížili nabídku o pár procent na 52 milionů,“ popsal starosta a na dotaz Deníku, zda obec neuvažovala o zrušení výběrového řízení a vypsání nového, což zákon při obdržení jediné či výrazně nevýhodné nabídky umožňuje, odpověděl, že v takovém případě by se projekt neuskutečnil.
Většinu nákladů pokryjí zdroje odjinud
Až 30 milionů korun by totiž měla pokrýt časově omezená dotace z Národní sportovní agentury. „V žádosti o dotaci jsme potřebovali doložit realizační firmu, ale kdybychom výběrové řízení zrušili, nevíme, kdy a jestli NSA vypíše další takovou výzvu s obdobnou alokací až 80 procent nákladů v maximální výši 30 milionů. Byla to poslední možnost realizace,“ vysvětlil starosta s tím, že o zbylých 22 milionů se podělí Moravskoslezský kraj a obec Bílov ze svých zdrojů.
„Jednal jsem s náměstkem hejtmana Stanislavem Folwarczným, který přislíbil, že určitě deset milionů je kraj připraven přispět. Zbylých 12 milionů zaplatíme z obecního, nějaké peníze máme, do úvěru rozhodně nepůjdeme,“ předeslal starosta otázku financování. V případě, že dotace z NSA nevyjde či nebude v očekávané výši, je obec připravena hledat zdroje jinde, v krajním případě projekt, do něhož už bylo za projekční a přípravné práce investováno přes 2,2 milionu korun, zrušit. „Tím by ale skončily veškeré mé snahy tohoto typu něco pro popularizaci bikrosu u nás udělat,“ předeslal Radek Košárek kvůli nejednotnému postoji lidí.
Na podzim stavba, za pár let evropská elita?
Stavební povolení už je přitom vydáno, do konce července by měla obec vědět, jestli si sáhne na dotaci, a pokud ano, na podzim by se mohlo začít stavět. Bílov je přitom podle Radka Košárka ideální destinací. „I v západní Evropě je běžné, že se podobné areály staví v malých obcích podobné velikosti. Takový belgický Zolder má 400 obyvatel. Dá se v okolí dobře zaparkovat, je to tři minuty z dálnice a za 20 minut jste v Ostravě. Pro Bílov to bude jediné oživení, areál bude finančně soběstačný, nebude třeba ho dotovat jako třeba místní fotbal,“ popsal Košárek, který bude prostřednictvím BMX Bílov de facto správcem areálu. „Určitě obec nebude dotovat provoz, naopak bude inkasovat z nájmu,“ ujistil veřejnost starosta Fusik.
Bikrosař Košárek zase lidem garantuje, že první rok bude těžké vůbec zvládnout nápor dětí. „Bude to pro půl Moravy, Slováky, Poláky a další zahraniční země. Další areál podobné kvality je až v italské Veroně. Většina kapacity ale musí zůstat pro veřejnost, aby děti mohly mít kontakt s dráhou. Chtěl bych vstup pro veřejnost třikrát týdně. Písemně mám potvrzený také zájem několika škol v Bílovci a ve Studénce, stačilo se zeptat. Bude to boom,“ dodal Košárek, který by pro roky 2029 nebo 2030 chtěl do Bílova přivést evropský pohár se zhruba tisícovkou závodníků, kteří loni a letos závodili právě v Benátkách nad Jizerou. „Naší občané to budou mít vždy zdarma,“ přislíbil starosta Fusik. Dotace rozhodne.