Konal se tu nultý ročník setkání milovníků tohoto řemesla. Výraznou převahu měly ženy, našlo se však i několik mužů, kteří dorazili přímo v roli přadláků nebo pomocníků svých manželek a přítelkyň. „Je to relax. Doma máme deset kolovrátků a dalších pět rozdělaných,“ usmál se během sobotní akce Miroslav Krédl z městysu Havlíčkova Borová, který do Příboru přicestoval se svou manželkou Blankou.

Právě ona ho ke kolovrátku přivedla. „Jak se to stalo? V Brandýse nad Labem se konal festival tajemství zaniklých řemesel, jehož jsem byl hlavní organizátor. A tam jsem narazil na svou budoucí ženu. Doslova. Vrazili jsme do sebe. Byla to rána jako hrom. To se stalo před několika roky, od té doby jsme spolu,“ pousmál se Miroslav Krédl.

Pohřešovaní a hledaní lidé, Ostravsko, červenec 2022.
Znali jste je? Zmizeli, policie hledá na Ostravsku stovky lidí, vraha i poslance

„Sedět u kolovrátku je relax, prostě vypnete hlavu, je to meditace,“ dodala manželka.  Díky ní pronikl její muž do tajemství kolovrátků. „Baví mě to, ale nemám moc času,“ řekl Miroslav Krédl, který vyrábí a opravuje kolovrátková vřetánka, opravuje i samotné kolovrátky. Lidí, kteří tohle dokáží, není u nás mnoho. „Práce mám nad hlavu,“ potvrdil Miroslav Krédl, který se věnuje i dalším řemeslům, například brnířství. „Už se těším, až si urvu chvilku a usednu ke kolovrátku,“ uzavřel Miroslav Krédl.

Do Příboru dorazila i Anna Kompišová z Bratislavy se svým manželem Viktorem. „U nás v rodině se věnujeme pletení, vyšívání, háčkování a podobně. Mně se vždycky strašně líbilo předení. Před třemi roky jsem si udělala kurz,“ dozvěděli jsme se od Anny Kompišové.

Letní koupaliště Sareza v Porubě. 19. června 2021 v Ostravě.
Vzhůru na koupaliště v Ostravě a okolí, kolik tam dnes utratíte peněz

„Sezení u kolovrátku je uklidňující, je to určitá forma meditace. Nádherně si vyčistím hlavu, která mě živí. Pracuji totiž jako programátorka,“ vysvětlila Anna Kompišová. Vedle ní sedící manžel Viktor česal vlnu. „Dneska jsem ho to naučila, jde mu to skvěle,“ usmála se žena. „Je to opravdu uklidňující,“ reagoval manžel. Pár z Bratislavy hodlá v Příboru prožít prodloužený víkend. „Příbor je krásné město, trochu ho známe, manžel tu má sestru. Chceme se podívat i po okolí,“ uzavřela Anna Kompišová.

Závislost

Mezi přadlenami a přadláky byly zastoupeny všechny věkové kategorie. „Je to taková závislost. Pořídíte si jeden kolovrat a potřebné věci. Postupně začnete přikupovat vybavení, pak si vyhlédnete další kolovrat. A než se nadějete, máte jich doma pět i více,“ shrnula kolovrátkovou závislost jedna z přadlen.

Setkání organizovalo Centrum tradičních technologií Příbor – Muzeum Novojičínska. Jeho vedoucí Václav Michalička již přemýšlí o dalším ročníku. „Tohle byl nultý ročník. Chceme z toho udělat tradici formou bienále. Setkání se budou konat co dva roky, ještě ale nevíme, zda první ročník uděláme za dva roky nebo hned příští rok a pak najedeme na dvouletý cyklus,“ řekl Václav Michalička.