Není divu, že se mnozí cestující, kteří mířili po odbavení na Letišti Leoše Janáčka v Mošnově k modernímu airbusu, zastavovali a obdivně hleděli na malé stříbrošedé letadélko nedaleko. Něco takového jistě ještě neviděli. K propagačnímu letu se totiž chystal letoun Tatra 101.2 bratří Iva a Jiřího Sklenářových. „Pracovali jsme na jeho výrobě patnáct let. Dokončili jsme to loni,“ prozradil o více než sedmdesát let starém stroji Ivo Sklenář. Model Sklenářů nese za typovým označením 2, neboť není přesnou kopií letounu Tatra 101. „Má určité odlišnosti, motor je ale původní, rekonstruovaný,“ poznamenal Ivo Sklenář, jenž se živí jako pilot.

Důvod, proč se bratři pustili do díla, je jednoduchý. Chtěli by se pokusit překonat některé rekordy, kterých letoun ve své nejslavnější době dosáhl. Tím nejvýznamnějším je asi přelet bez mezipřistání z Prahy do Chartúmu v Súdánu. Údaje o vzdálenosti tohoto letu se liší. Pohybují se od 4340 po 4389 kilometrů. Posádka tenkrát, v roce 1938, letěla necelých 27 hodin. „Ten let bychom chtěli uskutečnit v příštím roce v podobném termínu jako tehdy oni, v květnu. Potřebujeme na to úplněk, protože se to letí den a noc. A taky sehnat peníze – třeba od sponzorů,“ naznačil Ivo Sklenář.

Letadlo Tatra 101 bylo schopno vystoupat do téměř osmitisícové výšky. Myslím si, že těch osm tisíc metrů by to nevystoupalo, protože tam máme asi o sedmdesát kilo větší hmotnost ve vybavení, ale chci to v každém případě zkusit,“ řekl přesvědčivě Ivo Sklenář a dodal, že letos mají nalétáno kolem sedmdesáti hodin. „Plánujeme jeden přelet tisíc metrů, další na dva tisíce metrů, abychom si ověřili spotřebu. Letadlo pojme celkem asi pět set litrů benzinu a zatím to vypadá, že spotřeba, což je kolem dvaceti litrů na hodinu, sedí, “ pochvaloval si Jiří Sklenář, jenž se živí jako letecký konstruktér.

Na výrobek, který dělal v minulosti jeho podniku velmi dobré jméno, se přijel podívat také generální ředitel Tatry Ronald Adams. Ten připomněl rekordy, jichž letoun dosáhl v roce 1937. „Uvidíme, snad přijdou i další,“ pousmál se Adams a dodal, že kopřivnický podnik Tatra kompletně restauroval motor, který je nyní v letadle bratří Sklenářů.

S potěšením si prohlíželi leatdlo rovněž zástupci klanu Lopraisů, jež přijeli představit svou „dakarskou“ Tatru, a také ředitel Regionálního muzea Kopřivnice Lumír Kaválek. „Jako ředitel muzea musím sledovat všechny cesty vývoje Tatry,“ prohodil Kaválek a dodal, že éra od roku 1934 do roku 1939, kdy se vyráběla letadla, je poměrně významnou etapou produkce Tatry. „Doteď některá ta letadýlka údajně lítají ve Francii jako akrobatická letadla a jsou tam s nimi velmi spokojeni. Takže ta kvalita i tam byla vidět,“ upozornil. „Jakkoliv máme velkou úctu ke všem „tatrovkářům“, toto je něco tak originálního a výjimečného, že klobouk hluboko dolů před bratry Sklenářovými,“ uzavřel Kaválek

Na webových stránkách www.aviators.cz bratrů Sklenářových lze zjistit, že v roce 1937 na sebe letadla Tatra upozornila mezinárodními rychlostními rekordy v kategorii lehkých sportovních letadel na uzavřené trojúhelníkové trati. Kapitán Červinka dosáhl na letounu Tatra T-001 rekordu na 100 kilometrů, rekordu na 100 kilometrů se dvěma osobami, rekordu na 500 kilometrů a rekordu na 500 kilometrů se dvěma osobami, všechny rychlostí 231 kilometrů za hodinu. Dne 16. března 1938 vytvořil na brněnském letišti letoun Tatra T-101, pilotovaný majorem K. Brázdou, několik výškových rekordů v kategorii vícemístných lehkých sportovních letounů s obsahem motoru do 4 litrů. Nejprve bylo dosaženo výšky 7113 metrů, čímž byl překonán mezinárodní rekord pro dvoumístná letadla a zároveň byl tímto výkonem překonán i výškový rekord pro jednomístná letadla. Následně pak letoun dosáhl výšky 7470 metrů, čímž byl o 1000 m překonán dosavadní uznaný výškový rekord. Téhož roku byl se stejným letounem uskutečněn rekordní dálkový let Praha - Chartúm bez mezipřistání.