Dva a půl roku trvají jednání mezi firmou Českomoravské štěrky a dotčenými úřady o zahájení těžby výhradního ložiska štěrkopísků na katastrech Mankovic a Such〜dolu nad Odrou. Minulý týden proběhlo v Suchdole veřejné jednání, na které byli přizváni také obyvatelé této obce, aby se mohli dozvědět, jak se v této věci pokračuje, či případně vznést dotazy a námitky.

Přítomen byl také zástupce firmy Českomoravský štěrk, jež by těžbu prováděla, Martin Netoušek. Štěrkovna by chtěla ložisko štěrkopísků částečně vytěžit, a poté tuto lokalitu revitalizovat na mělké či hlubší vodní plochy a mokřady. Urbanizovaná a zemědělsky zatížená krajina by tak měla získat svůj dřívější ráz.

Ze suchdolského pohledu se jedná o lokalitu Pod dráhou, která je ohraničena železniční tratí, Suchdolským lesem, Kletenským potokem a na jihu Přírodní památkou Meandry Staré Odry. „Je to citlivá oblast z hlediska živé i neživé přírody. Ale i přesto, že je ten záměr situován celý v CHKO Poodří i v Ptačí oblasti, lze očekávat pozitivní dopad,“ sdělil přítomným na projednávání Netoušek. Samotná správa CHKO Poodří se k záměru štěrkoven staví – pro někoho možná překvapivě – pozitivně. „Tenhle návrh se snaží respektovat nějakou historickou stopu na tomto území, protože dříve tady, v záplavové zóně, zemědělská činnost neprobíhala. Návrh tedy řeší vznik vodních ploch, popřípadě mokřadních společenstev. Myslím si, že to umožní vznik nových biotopů a navrátí tu krajinu do přírodě blízkého stavu oproti dnešním poměrům,“ doplnil zástupce CHKO Poodří.

Po těžbě lužní lesy

Po ukončení těžby by se tak obyvatelé mohli dočkat různě hlubokých jezírek, porostlých rákosem, i s lužním lesíkem. Podle myšlenky CHKO Poodří i štěrkoven by tak vzniklo vhodné prostředí například pro motáka pochopa a bukače velkého.

Jak by tedy nová těžba štěrku na těchto dvou katastrech Novojičínska měla vypadat? Celková plocha pro těžbu a úpravu štěrkopísku je přibližně 85 hektarů. Štěrkovna však nehodlá využít celý areál, protože jsou zde umístěny technické infrastruktury, jako plynovod, vodovod a podobně, které by těžbu zkomplikovaly. „Samotnou těžbou bude zasaženo asi 56 hektarů. V rámci Suchdolu nad Odrou je to 2,8 hektaru. Životnost těžby je patnáct let. Mocnost štěrkopísků není příliš velká, asi do pěti metrů,“ informoval Netoušek.

Těžba této suroviny je odlišná například od kamenolomů. V tomto případě se totiž budou štěrky těžit z vody.

Postupně by mělo vzniknout sedm oddělených vodních ploch, s tím, že těžba bude prováděna nejprve v prvním a pak v dalších, postupně vytvořených, jezerech. Pokud těžba v jednom z jezer skončí, bude zahájena jeho rekultivace. Vytěžený štěrk se nejprve odstaví na volnou plochu, kde z něj odteče přebytečná voda, poté je na místě dále zpracováván, tedy tříděn, drcen a prán. To vše pod tekoucí vodou, aby se snížila prašnost. „Surovina bude využívána jako kamenivo do betonárek, tedy pro ušlechtilejší výrobu. Především v regionu Valašska a Frýdecko-Místecka je tohoto kameniva relativně nedostatek,“ dodal Netoušek.

Po skončení této prezentace se do diskuse vložil také starosta Suchdolu nad Odrou Richard Ehler, který přítomným nastínil, co tato těžba přinese městysu. „Osmdesát procent dopravy povede přes Suchdol směrem na Kunín, tedy do Beskyd. To znamená, že jakási dopravní zátěž tady bude. Nicméně jsme s firmou dohodnuti na rentování a kompenzacích, které budou probíhat jednak tím způsobem, že s námi budou spolupracovat po materiální či finanční stránce, až po nějaké obecní projekty,“ zmínil Ehler s tím, že on sám přepokládá, že vzniknou také nová pracovní místa pro místní obyvatele. „Co se týče regulace dopravy, jsme dohodnuti, že se v rámci technických možností budeme snažit, aby řidiči dodržovali rychlost. Mám představu, že by se instalovala nějaká laserová měřící tabule, a ta by kontrolovala rychlost jedoucích vozidel, s tím, že by to snímalo i značku, takže by firma, která má tyto řidiče nasmlouvané, měla přehled,“ uzavřel starosta.

Jedna z obyvatelek se v návaznosti na dopravu zeptala, kolik bude Suchdolem projíždět denně nákladních vozidel. „Vychází to maximálně sto vozů za den,“ odpověděl Netoušek, jenž postupně odpovídal, společně se starostou, na další dotazy týkající se například dopravy o sobotách a nedělích, výskytu komárů a rekreačních možností jezer. „Co se mě týče, já se osobně těším, že po patnácti letech tady budou ta jezera, osázená stromy,“ shrnul Ehler.

Pokud by všechny potřebné administrativní kroky proběhly ke spokojenosti štěrkovny, zahájila by technickou přípravu na těžbu v příštím roce.