Po zničujícím požáru hukvaldského hradu v roce 1762 a po jeho drancování a rozebírání se zájem upíral právě ke zmíněné budově v podhradí z roku 1760, kde sídlila správa panství. V pořadí 6. olomoucký arcibiskup markrabě a kardinál ThDr. Egon Bedřich Fürstenberg ji nechal v roce 1855 upravit na letní zámeček s 16 pokoji vybavenými rokokovým nábytkem a četnými loveckými trofejemi, který příležitostně navštěvovali i jeho následovníci Theodor Kohn, Lev Skrbenský a Leopold Přečan. Avšak právě za Fürstenberka, jehož šlechtický rod původně ze Švábska měl kořeny už v 11. století a později vlastnil i několik hradů a zámku v Čechách (Křivoklát, Tavíkovice, Dřevič Dačice, Nárameč) i paláce na pražské malé straně, se do historie našeho regionu zapsal jako legenda.
Štědrý mecenáš a milovník Beskyd se zasloužil o stavbu dřevěného kostelíku v Bílé, v roce 1869 přispěl částkou 1 000 zlatých na rekonstrukci kostela Jana a Pavla v Místku, dodnes můžete spatřit železné kříže, které nechal stavět například Na Kněhyni, nebo v Čeladné-Podolánkách. Největšího věhlasu požíval, když projížděl po Beskydech se svou svitou dvanácti černých myslivců, urostlých svobodných mládenců v černých uniformách, na překrásných koních. Spisovatelka Růžena Svobodová v době, kdy navštěvovala básníka Josefa Kaluse v Čeladné, byla těmito příběhy, jistě mnohdy přikrášlenými, natolik okouzlená, že popsala romantickou historku v románu Černí myslivci.
V roce 1921 sáhl po této látce filmový režisér Václav Bínovec k natočení celovečerního filmu. Postavu jednoho z myslivců zahrál František Smolík. Druhé filmové zpracování Martinem Fričem z konce 2. světové války nebylo dokončeno. Bedřich Fürstenberk zemřel na Hukvaldech 20. srpna 1892 a je pochován v Fürstenberské kapli na severní straně katedrály sv. Václava v Olomouci. Po roce 1948 byl zámek konfiskován a zařízení z části rozkradeno. Některé cennosti se dnes nacházejí v arcibiskupském zámku v Kroměříži. Po úpravě zde byla dlouhou dobu základní škola. Po revoluci připadl objekt s anglickým parkem církvi a dnes čeká na nové uplatnění. Jednou z uvažovaných variant je zřízení kongresového centra.
JAROMÍR KAHÁNEK